Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tretia generácia prináša trpký pohľad na spoločenskú situáciu v Západnom Nemecku v sedemdesiatych rokoch, poznačenú násilnými akciami radikálnych skupín. Zobrazuje členov teroristickej bunky v západnom Berlíne, ktorá pod revolučnými heslami a proklamovanou nenávisťou voči kapitalizmu skrýva vlastné meštiacke myslenie a zázemie. Skupina plánuje únos šéfa medzinárodnej korporácie, ktorú obviňujú za všetky krivdy a nespravodlivosti sveta. Celá záležitosť sa im však kvôli neschopnosti a zradcovi vo vlastných radoch vymkne z rúk. Rainer Werner Fassbinder s príznačným čiernym humorom odhaľuje pokrytectvo tak na strane teroristov, ako aj na strane bohatých obchodných spoločností a naznačuje, že napriek zdanlivému nepriateľstvu medzi nimi jestvuje tichá spolupráca, napomáhajúca udržať spoločenské status quo. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (26)

Cimr 

všetky recenzie používateľa

Chápu diváky, co zde hodnotí nízkým hodnocením, protože i já sám jsem měl tak trochu problém se ve filmu vyznat, či lépe řečeno - nějak do něj proniknout, připustit si ho k tělu. Fassbinder byl jedním z tvůrců, jejichž tvorba je spjata s konkrétním místem a konkrétním časem, takže spoustu detailů nemůže člověk, co nežil na konci 70. let v Západním Německu, pobrat. Ale já přesto hodnotím nadprůměrně, protože mě baví režijní styl RWF, baví mě atmosféra filmu, která je místy až noirová, baví mě mix psycha a komedie. Vulgární nápisy ze záchodků střídají citáty největších filosofů dějin a pod tím slyšíme neustálou směsici hlasů z televize, rádia a také jakousi divnou hudbu... No, je to chaotické, je to divné - ale je to zajímavé. Přidávám se k těm, co zde píší, že jde spíš o zajímavý, než vyloženě dobrý film. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Říkám to nerad, ale tento film se mi bohužel moc nelíbil. Od Fassbindera mě více baví jeho jiné snímky - s tímto jsem se z velké části minul, a zaujalo mě tam jen několik momentů (úvodní probleskující zelené titulky, citace nápisů z pánských toalet...). Po seznámení se s kontextem vzniku tohoto politického snímku nevylučuji, že jde možná o geniální film, ale osobně mě jeho filmový jazyk neoslovuje a při jeho sledování jsem se docela nudil. Kdo ví, které mistrovy snímky si budou lidé pouštět ještě za sto let... skoro bych se vsadil, že tento mezi nimi nebude. ()

Reklama

kinej 

všetky recenzie používateľa

Po všech těch filmech co jsem od Fassbindera viděl, musím říct, že mě Třetí generace zklamala. Je patrné, že nejsilnější díla vytvořil tento režisér zpočátku své kariéry a postupně jeho filmy ztrácely na síle. Možná je to i tím, že film je reakcí na události, které jsou spjaty s německou historií, ale spíš bych viděl problém v tom, že snímek není tak propracovaný jako ty předešlé. Postavy teroristů jsou zde vykresleny možná až příliš směnšně na to, aby člověk nad filmem nějak výrzaněji hloubal. Jediné co se mi líbilo bylo experimentování se zvukem. V mnoha záběrech se dialogy postav prolínají například s debatou v televizi. Nebo se mísí hudba ze dvou rádií atd. Zvuková kulisa tak tvoří mnohdy zajímavou koláž všemožných zvuků a monologů. ()

Jansen 

všetky recenzie používateľa

Na pozadí cizorodými zvuky podbarvené scény rozehrává Fassbinder svou Třetí generaci. Právě zvukový šum, který podbarvuje téměř všechny scény, vzbuzuje nepříjemný pocit nejistoty, který dokonale charakterizuje zvolené prostředí berlínských atentátníků. Narážka na Schopenhauera (a vůbec Fassbinderova záliba ve Filozofii života, která je znatelná napříč celou jeho tvorbou), orámování děje citáty z berlínských veřejných záchodků, absence snahy cokoli divákovi ulehčit a osobitý filmařský styl dávají tušit, ze Třetí generace nebude film pro každého. Ve svém projevu typický a skvělý Fassbinder. ()

garmon 

všetky recenzie používateľa

Tenhle Fassbinder je vedle Satansbraten asi nejnekompromisnější, co znám. Neuvěřitelná zvuková polyfonie je provázena spletí, kterou asi řada lidí tady vůbec nerozklíčovala. Já se nechal okouzlit a pak se na film díval podruhé, potřetí a pozvolna vstřebával "o čem vlastně je". Není toho málo. Přes tu nejstrojovější estetiku přelomu 70. a 80. let, přes godardovské parodické mezititulky s všudypřítomným rozkladem, pornografičností a obecně naprostou otevřeností jsme vrženi do Berlína doby My děti ze stanice ZOO, do Berlína trosek a rozdělení, do devalvace citů a motivací ke změně. Burlesknost tu ale prosakuje jen nenápadně. Oproti ostatním Fassbinderovým persiflážím je vše tak decentně natočené a zahrané - a usazené v estetice a výpravě - že si jen opravdu bystrý člověk uvědomí, kolikrát se nám směje Rainer do očí. Namátkou: scéna zkoušení halenky a referování o nové premiéře v divadle "dotažené do posledního detailu" - stejně si myslím, že řada scén byla tak nějak samozřejmě improvizována; entrée guerilla Paula s jeho knírkem, zastřelení manžela Petry - tak hysterické až k smíchu. Všichni dělají absurditu za absurditou, ale ta karnevalová pestrost je tak neutuchající, že to prostě skoro nejde pobrat. Zakončení filmu je jen další figurou do téhle féerie - absurdnost konec nemá, zbývá ji jen utnout. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (4)

  • Jméno Ilseina přítele Franze Walshe je upomínkou na Fassbinderův stejnojmenný pseudonym, který používal jako střihač. Byl odvozen ze jména Franze Biberkopfa, hlavní postavy seriálu Berlín, Alexandrovo náměstí (od r. 1980), a amerického režiséra Raoula Walshe. (ČSFD)
  • Film vyvolal v roce 1979 při některých uvedeních silné nepokoje ze stran zástupců či sympatizantů RAF (Rote Armee Fraktion). V Hamburku byl například zbit promítač, ve Frankfurtu se nespokojení diváci pokusili film zničit kyselinou. (ČSFD)
  • Události ve filmu v době vzniku současně probíhaly a byly diskutovány v rádiích a televizních diskuzích. (ČSFD)

Reklama

Reklama