Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Losangeleský soukromý detektiv Ford Fairlane, zvaný Mr. Rock´n´Roll, vypadá jako Elvis Presley, chová se jako rockový rebel, vede vnitřní monology jako Phill Marlowe, a i přesto je schopný a úspěšný vyšetřovatel. Specializuje se na práci pro rockové hvězdy, i když honoráře, které od nich dostává, mu způsobují těžkosti ale i radost. Vždyť například od austrálské skupiny dostal místo peněz živého medvídka koalu. I tak však nikdy žádnou práci neodmítne... Jeho kamarád, DJ Johnny Crunch si ho najme, aby našel zpěvačku Zuzu Petalsovou, o které tvrdí, že je jeho dcerou i sestrou. Zanedlouho Johna zavraždí při živém vysílání. Na pláži před domem mu pro změnu dá malý soused sto dolarů, aby mu našel otce. Na druhý den se objeví svůdná Colleen Suttonová, která taky hledá Zuzu Petalsovou _ údajně je její sestrou. Ford ji shodou náhod objeví na pohřbu známého zpěváka. Někdo je však ustavičně pronásleduje, připravuje na ně pasti, vyhodí Fordův dům do povětří, jeho asistentku vyhodí oknem, oběsí jeho medvídka koalu... A zavraždí Colleen. Někteří, co zpěvačku touží najít, ji chtějí totiž zabít. Ve hře jsou velké peníze, velké podvody, nekalé obchodování s ilegálně napálenými CD nahrávkami. To vše musí Ford Fairlane vyřešit, aby už konečně mohl v klidu vyznat lásku své věrné a milující sekretářce Jazz. A když malému chlapci ze sousedství nestačil najít otce, spolu s Jazz si ho adoptují. Zkrátka, tvrdý chlebíček soukromého detektiva... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (41)

anderson 

všetky recenzie používateľa

Keď som tento film (podotýkam, že nie za finančným, lež čiste osvetovým účelom) začal v roku 1991 rozširovať medzi spolužiakmi, nenašiel sa jediný(á), ktorý(á) by ocenil jeho kvality. Lenže toto je (zvlášť v Harlinovej filmografii) pecka, nadupaná cool hláškami, ktoré ja osobne považujem za kultové ("Don bol jediný človek s ktorým sa dalo rozprávať bez toho aby ste museli grcať v dúhových farbách." "Je tak veľa rití a tak málo guliek." + hláška božskej Priscilly o poníkovi, ...). Postavy, vrátane tej hlavnej, sú riadne "pošahané", štýlové a zábavné. Lauren Holly je na zjedenie a Robert Englund si strihol najlepší výstup od čias Freddyho Kruegera. Viem, že to neoceníte :-) ale doporučujem. Tentokrát ale v originále, dabing je totiž prznením tohto skvostu. (29.10.2004) ()

JFL 

všetky recenzie používateľa

Ačkoli si hlavní hrdina říká Ford Fairlane, ve skutečnosti se jedná jen o přejmenovaného Dicemana, a právě v tom spočívá úskalí tohoto dnes zapomenutého a svého času domnělého kultíku. Onen neomalený, prostořeký a nabubřelý rockabilly buran byl (tedy ještě dnes je) stand-up personou zdejšího hlavního představitele Andrewa Dice Claye. Diceman sice je pouze role údajně neslučitelná s osobním vystupováním Claye, ale ačkoli stojí na pincipu karikatury, není satirickou postavou jako třeba persóna Stephena Colberta v "The Colbert Report". Colbert své inspirace zesměšňoval, jeho publikum to vědělo a smálo se skrze něj tomu, co karikuje. Navíc celá show stála na obeznámení publika i hostů s faktem, že se jedná o parodii. Naopak záznamy dobových Dicemanových vystoupení přinášejí mrazivý obraz, kde se karikaturní přemrštěnost stává rámcem, který ospravedlňuje říkat hulvátské sprosťárny. Právě těm publikum aplauduje, přičemž vůbec nevidí zvrácenost, zkostnatělost, ignoranci a omezenost figury, protože ta není nastaveným zrcadlem či šaškem, nýbrž stvrzením a mramorizací jejich vlastních hodnot. Existuje sice řada případů, kdy karikaturní satira zůstane nepochopena a lidé, ze kterých si utahuje, se stanou jejím oddaným a nadšeným publikem, jako tomu bylo v případě "Ženatý se závazky" či australské ikony Barryho McKenzieho. Oproti nim ovšem Diceman nevykazuje žádné známky reflexe či znejistění pro své publikum. Přinejlepším vyznívá jako pragmatický projekt, který jednomu člověku umožňuje vydělávat si na živobytí tím, že vystupuje jako kretén a kreténi mu za to tuze rádi platí. "Dobrodružství Forda Fairlanea" se kvůli angažování Dice stávají schizofrenním filmem, kde na jedné straně Dice je ideálním představitelem pro zdejší hlavní roli bouráckého rockabilly detektiva, ale současně právě kvůli němu celý film odpudivě čpí. Schizofrenie ostatně je esenciální vlastností filmu, který stojí rozkročený mezi různými tendencemi a směry, ale ve výsledku nepatří nikam. Rockabilly stylizace hlavního hrdiny a jeho chvástavá glorifikace padesátkového machismu a sexismu působí jako pozdní příspěvek do vlny nadsazeného a campového 50s retra, kterou v kinematografii zastupuje řada titulů od "Pomády" (1978) přes "Streets of Fire" (1984) či "Radioactive Dreams" (1985) po "Cry-Baby" (1990). Naopak sebereflexe a upozorňování na klišé žánrových filmů a jejich figur zase film směřuje k trendu sofistikovaných více či méně meta žánrovek v čele s "Posledním skautem" (1991) a "Posledním akčním hrdinou" (1993). Jenže oproti těmto dodnes přetrvávajícím či zpětně doceněným titulům "Dobrodružství Forda Fairlanea" krachují právě na své ústřední figuře. Fairlane je anachronismem, ale nejen, že si to nepřipouští (jako Poslední skaut), ale celý svět okolo něj to vůbec nezohledňuje. Stejné je to i s tím, do jaké míry je jen filmovou figurou, která si uvědomuje, že je nerealistickým konstruktem, když oproti Poslednímu akčnímu hrdinovi nemusí ze své comfort zone nikdy vystoupit. Na druhou stranou díky všemu řečenému byl Fairlane svého času ideálním hrdinou pro dospívající filmové nadšence. Ti ve své náchylnosti k egocentrickému nahlížení světa a rochnění se ve vlastní domnělé nadřazenosti, nenahlédli fakt, že hlavní hrdina je prostě nesympatický kokot, ale mohli v něm vidět velkého bouráka sršícího vtipem, nadhledem a frajerstvím a celý film pak prohlašovali za kdovíjak progresivní či nedoceněný. Právě tento mladický nerozum pak zakládá dualitu zdejších hodnocení, kde extatické reakce v převážné míře pocházejí z doby, kdy se databáze zakládala, neboli od pamětníků, kteří film viděli, když se svého objevil ve videodistribuci, zatímco střízlivější a rozčarované ohlasy evidentně pramení od starších diváků zvědavých, co je zač ten do nebe vynášený fenomén. () (menej) (viac)

Reklama

strougy 

všetky recenzie používateľa

Jsou filmy, které se prezentují inteligentním scénářem, politickou korektností, nemluví se v nich sprostě a dokonce mívají i myšlenku a poselství. Na tohle všechno Farlaine kašle. Je totálně nevkusný, nekorektní, sprostý a o tom, že by film měl divákovi něco sdělit nikdy neslyšel, jelikož o tom se v Rock´n´Rollu nezpívá, že. To všechno může vzít čert, protože je tam plyšová panda, skvělý Dice Clay a Englund, krásný ženský, které se za své vnady nestydí a spousta výborných hlášek. Díky Bohu za podobný filmy. ()

Lacike 

všetky recenzie používateľa

Tak ako ma Drtič mozgov bavil, tak Ford Fairlane išiel mimo mňa. Andrew Dice Clay tu je presne tak štylizovaný otravný kokot ako ho poznám väčšinu jeho kariéry. Detektívna zápletka ma vôbec nebavila. Humor je na úrovni kreslených grotesiek. Hlavne full retard záporáci jak keby z nejakej rozprávky vypadli.  Akcie je minimum. Okrem dvoch väčších výbuchov nič ďalšie nestojí za zmienku. Chýbala mi tu nejaká poriadna kráska. Viacero sa tu len mihne. Dosť to kazí aj CZ dabing. Možno zabil väčšinu hlášok a v originále je film o niečo lepší. Ale to nemám chuť zisťovať. Celkovo za mňa nuda a jeden z tých slabších Harlinových filmov. 4/10. ()

ink flo 

všetky recenzie používateľa

Renny Harlin tohle natočil mezi Die Hard 2 a Cliffhangerem :-). Komedie, která opakovaně porušuje přikázání "never go full retard" (i když zase ne tolik, jako třeba filmy s Leslie Nielsenem) o soukromém detektivovi pracujícím v showbusinessu, je to taková sexistická rock n roll verze Ace Ventury s ultra NY italiamafia přízvukem (což v LA není vůbec divný). Hudbu dělají Yello a Harlin si z Nightmare On Elm Street 4 vypůjčil ještě Robert Englunda. Hláškovací trash na úrovni. ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (3)

  • Natáčení probíhalo v Los Angeles. (reich)
  • Andrew Dice Clay získal v roce 1990 za roli Forda Fairlana Zlatou malinu pro nejhoršího herce. (Terva)

Reklama

Reklama