Obsahy(1)
Vnímavý pohľad umelca na jeseň ľudského života inšpirovaný piatimi fotografickými cyklami Martina Martinčeka. Hovorí o starých ľuďoch, zdanlivo živoriacich na okraji ľudskej spoločnosti. 15 rokov trezorovaný film získal takmer tridsať ocenení na filmových festivaloch doma a v zahraničí. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (130)
Nádherný, citlivo nakrútený film, na ktorom sa dá demonštrovať rozdiel medzi zvráskavenými tvárami ľudí boriacich sa s nepriazňou osudu a ksichtami bezdomoveckej luzy, na ktorú tak rád zameriava svoju zlomyseľnú pozornosť zakomplexovaný Andrássy v relácii pre rovnako zakomplexovaných - Aj múdry schybí. Uznávam však, že diváci mimo Slovenska môžu mať značné problémy so správnym precítením a pochopením Hanákovho filmu. ()
Stáří zobrazované ve své syrovosti - ať už hloupé, či léty zkušené... Mužové a ženy venkova vypovídají o svých životech, trousí různá životní moudra a snaží se přežít. Jejich život není jednoduchý - ba spíš naopak je to dřina za dřinou. Ale i přesto jim díky tomuto snímku budete asi závidět. Stařečci se smějí, otevírají na vás svá bezzubá ústa, občas se obraz zastaví a vy si je můžete prohlédnout zblízka (umný a nedráždivý přechod k fotocyklům). Krásný film, který musí potěšit každého, kdo nemá v srdci kus kamene... Zvláště bych vyzdvihnul vhodně zvolené persony a zkušenou režii, která jde ruku v ruce s kamerou a fotocykly. Obrazy starého sveta dokazují, že propojením fotografií a "klasického" filmu lze docílit zajímavého a nevšedního zážitku. ()
"Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy." I tak se to dá uvést. Netvrdím, že budeme všichni na stará kolena žít v maringotce, chlastat borovičku a po ránu vydudávat po pastvách. Ale každý jednou, dá li Bůh, zestárne. Zdaleka ne každý se ovšem může procházet po vzrostlém lese v místech, kde před sedmdesáti lety pěstoval brambory. Úžasné! Po pětatřiceti jsem začal chápat svoje prarodiče. A proto milujme, pracujme a radujme se... Život je o každodenních malých radostech. ()
Asi to nebude zrovna z mé strany bůhvíjaké uznání, když napíšu, že jde o jeden z nejpůsobivějších uměleckých dokumentů, jaké jsem viděl, když tento typ tvorby vyhledávám jen svátečně. I těch 64 minut mi už ke konci připadalo na takový film zdlouhavých, na druhé straně řada výpovědí ukrývá takovou hloubku a tolik člověčiny z vyprávění starých zkušených lidí ze zapadlých oblastí (a z dnešního pohledu již pomalu i „staré“ doby) zde vane, že mě mnohé ty obrazy hodně upoutaly, zapůsobily, pronikly ke mě. Za obzvlášť působivé považuji prolínání exkursu do opuštěných osad s průběžně proběhlými velkými civilizačními pokroky v podobě vzletů do vesmíru, které jednoho starého pána tolik fascinují. Asi stěží bychom pro podobný střet dvou tak odlišných ukázek života a kultury v tehdejší Evropě, vtěsnaný do autentického vyprávění jedné postavy, hledali dva silnější protiklady. Dušan Hanák měl rozhodně štěstí, když se mu podařilo natočit takový materiál a sesbírat podobné výpovědi, ale naštěstí se neuspokojil jenom s touto sbírku a věnoval výsledku obrovskou práci i ve jménu kreativního spojení zvuku a obrazu. Ještě více dodal jedinečnou poetickou atmosféru a taková přehlídka s pouštěním dřevěného pouťového orchestru na zahradě jednoho pána je nasnímaná a sestříhaná úplně skvostně. [75%] ()
Co k tomuto filmu vlastně napsat? Snad bych pouze poděkoval panu režisérovi za to, že mi přiblížil život lidí v dobách minulých. Obrazy starého sveta je působivý dokument o ryzí podobě života. Prostá mentalita lidí je v dokumentu povýšena na filosofickou hodinku. Úžasná hudba a lidové písně nádherně dokreslují dobovou atmosféru. Je naprosto neuvěřitelné, když si člověk uvědomí kolik těm lidem mohlo být let. Obrovská dřina je udělala tak o 30 let starší. Mrzí mě snad pouze to, že dvěma pánům nebylo téměř rozumět. Přesto to budou 4*. Dokument mě okouzlil. ()
Galéria (9)
Fotka © Slovenský filmový ústav
Zaujímavosti (6)
- Dušana Hanáka inspirovaly k natočení filmu cykly portrétních fotografií starých lidí z Liptova, jejichž autorem byl významný slovenský fotograf Martin Martinček. (hippyman)
- Film byl dlouho v trezoru a premiéru měl až v roce 1989. (hippyman)
- Svojou poetikou vzbudil film výčitky ideologických dozorcov a bol označený za “estetiku škaredosti“. (Raccoon.city)
Reklama