Jameses

Život jako pouť.

Odosobněná pravda vzdálená od života není pravdou. To je prázdná a mrtvá abstrakce. Člověk je ale živý, žije život. A tak i pravda musí být živá. Taková pravda pak může být poznávána jen životem samým, musí se do ní vstupovat vztahem. Filosofové to nazývají "živoucím poznáním". Snad právě o tom je Stalker - průvodce. (tedy průvodce životem)

Umění a utrpení, je to slučitelné? Kde je v utrpení prostor a cesta nejen pro umělce, ale také pro vnímajícího člověka? Může mít utrpení "smysl" a je možné utrpení překonat? Snad právě o tom je Andrej Rublev.

Pokání jakožto trnitá cesta k nové vnitřní svobodě. Cesta k pravdě, dobru i kráse. Je možné se mu vyhnout? Je vůbec možné žít bez pravdy, dobra i krásy, tedy bez pokání? Kéž je tento film pomyslným svědomím 20. století a hozenou rukavicí všem "normalizačním náturám". Vždyť Pokání samo vede k pokání.

Je to jediné filmové zpracování evangelia, které je skutečně "evangelijní". Alespoň co jsem zatím kdy viděl.

"Co má na světě největší hodnotu?", "Človek!"