Ja milujem, ty miluješ

Konečne som sa dočkal. Netuším, prečo som sa k tomuto výnimočnému filmu dostal až teraz. Filmy Dušana Hanáka sú mi bližšie, ako filmy porovnateľných slovenských filmových režisérov. Film ma uchvátil svojou autentickosťou a presnosťou vo výbere vhodných typov hercov. Ďalším kladom boli dobré dialógy, ktoré napriek ich úspornosti dotvárali mozaiku bezútešného života v istej dobe na istom mieste, kde žijú svoje nenaplnené životy mnohí ľudkovia, ktorým sa darí unikať z ubíjajúcej všednosti iba pri poháriku alebo v ticho vyslovovaných túžbach. Záver vyjadrujúci rezignáciu prispel k tomu, že súdruhovia nemohli pripustiť, aby takéto dielo ohlupovalo náš pracujúci ľud veselo budujúci vyspelú socialistickú spoločnosť. Našťastie doba už pomaly spela k tomu, aby odovzdali žezlo novým, sofistikovanejšie kradnúcim nasledovníkom. (14.01.2017)

Na slovenské pomery nevídane dramaturgicky vedené, suverénny prístup a náhľad svetom psychológie vidieka, ktorý nevedno exaktne pochopiť a stráca pôdu pod nohami. Hanák zocelil istú predpokladanú typológiu očakávaných stereotypov a prináležil k nim všetok opak toho, čo je pre poetiku malomeštiactva prívetivé, servilné a poľutovaniahodné. Taký Tajovského nekompromisný rukopis s lyrickou bezútešnosťou  postavy Pištu, ktorá bola viacej predostrená a viacej sústredená a opisujúca perifériu spoločnosti. Pišta je dôsledkom spoločnosti a doby, v ktorej žije. Je hybnou silou toho sveta a tým pádom  nemá páky na to, aby šiel šťastiu naproti. (28.04.2016)

Prapodivný slovenský film s českými herci. Milada Ježková a Marie Motlová jsou výborné, ale Iva Janžurová sem jakoby nepatři. Na druhou stranu to byl asi záměr, protože mluví jednou česky a jednou slovensky a je tu za sexbombu odjinud, takže vlastně proč ne? :-) Představitel hlavní role je dokonalý, ale ani přes normalizační marasmus a bezvýchodnost jsem mu prostěl nedokázal fandit. Ještě mě zaujala Věra Bílá v husté roli empatické cikánky - to jinde neuvidíte. (08.01.2013)

Jeden z filmů, u kterých je při hodnocení nutno přihlédnout k době, ve které vznikal. Asi bych šel jinak s hodnocením dolů, v podstatě je to banální historka s legračními hereckými výkony (až na Ivu Janžurovou a také Věru Bílou, jejíž postava mi přišla zdaleka nejzábavnější). Samozřejmě vím, že v rámci tehdejší produkce to byl asi film výjimečný svojí civilností, ale dneska trochu nudí. (04.06.2008)

Antiromantická komedie. Toto slovní spojení mi asi nejvíce přistávalo na mysli při pozorování příběhu ze slovenského Záhorí. Především je tomu tak proto, že jeho nejsilnější stránkou je autenticita, v Hanákově podání až naturalistická – charaktery působí neatraktivně jak svým zevnějškem (který je ve filmu jakožto média obrazového důležitý), tak svým chováním. Až se ani nechce věřit, že hlavní role nebyly obsazeny slovenskými herci, dobrý dojem narušuje akorát nevěrohodná polo-slovenština Ivy Janžurové. __ Fikční svět od postav přes prostředí působí syrově, až by některá slabší povaha mohla znechucením odvracet zrak a říkat, že jeho se to opravdu netýká a že skutečný svět takto nevypadá. Oproti jiným generačním souputníkům není Hanák uměřený a snaží se jít až na dřeň emocí (např. Pištova konzumace nakládaných okurek či časté popíjení vodky – nic, co by se slučovalo s decentní výchovou). __ Punc autenticity film získává i zatajováním některých informací v ději, nerad bych však zacházel do spoilerů. Nicméně snímek působí, jako když nastoupíte do pomyslného rozjetého vlaku, kdy se chvíli rozkoukáváte a nikdo vám nic polopatě nevysvětlí. Což je rozdíl oproti jiným filmům, které když chtějí být autentické, tak se kolikrát o tuto prestižní nálepku připraví tak, že svého diváka směrují někam, kam ani nechce. (Zkrácená a upravená verze textu, psaného roku 2014 pro studijní účely.) 80% (15.08.2020)