Ten, který přežil

Zajímavá premisa a její velmi jednoduchá (a levná) realizace, která se namísto postapokalyptického světa, či košatého příběhu soustředí čistě na přežití jednotlivce. Ač film sleduje chování lidí ve ztísněném prostoru, nejedná se o tak propracovanou psychologickou studii jako např. v The Divide. The Survivalist oslňuje spíše mazaností a zručností postav, dále jejich odhodlaností přežít a hlavně celkovým syrovým zpracováním. 6/10 (25.03.2016)

V prvom rade krátke objasnenie situácie. Survivalist nie je sci-fi, nie to v podstate ani thriller. Odohráva sa síce v post-apokalyptickom svete, ten tu však zastupuje jeden les a drevená chatrč v ňom. To len na spresnenie, pokiaľ by niekto chcel mať od filmu mylné očakávania. Survivalist je totiž čistokrvný, malý, lacný, festivalový indie film, v ktorom vzhľadom na takmer neexistujúci rozpočet nie je priestor na akékoľvek sci-fi výjavy, napínavé prestrelky, súboje, ani nič podobné. Toto je typický nízkorozpočtový film v jednom lese o troch hercoch, ktorý sa z minima snaží vydolovať maximum a je určený skôr pre úzku skupinu špecifických divákov. Vo výsledku však veľmi odvážny debut, ktorému sa darí budovať to o čo sa neraz iné vysokorozpočtové post-apo filmy iba neúspešne snažia. A to je skvelo vykreslená ponurá, depresívna atmosféra o prežívaní v jednej chatrčí a neustála paranoja a strach z každého človeka, ktorý sa v jej okolí môže vyskytnúť, rovnako ako následné zobrazenie narastajúcej (ne)dôvery medzi ústredným Survivalistom a dvomi ženami, ktoré sa do jeho života zamiešajú viac ako chcel najprv pripustiť. Jednoducho film o napĺňaní si tých najzákladnejších biologických potrieb a prežití, ktoré by u mnohých vyzeralo pravdepodobne veľmi podobne, keby k niečomu takému skutočne došlo. Neboli by to totiž pompézne súboje s ostatnými preživšími, ani neustále naháňačky skrz lesy, hory, ale ukrývanie sa a vyžitie s pár semiačkami a malou záhradkou. Nie je to síce vyslovene thriller, ale v mnohých momentoch tak dokáže byť Survivalist napínavejší ako iné post-apo filmy, tou neustálou surovosťou a vierohodnosťou situácií. Byť to v záverečnej pätnásť minútovke, kde už dôjde aj k nejakému tomu „akčnejšiemu“ (úvodzovky pri tomto slove radšej zdôrazňujem ešte raz!) dianiu o niečo napínavejšie a odvážnejšie idem bez váhania s hodnotením aj na tie štyri hviezdy. Takto ma to v závere po tom predošlom dianí skôr stratilo (nehovoriac o slabom zakončení celého diania), než akokoľvek potešilo. Každopádne na ďalšie filmy režiséra som veľmi zvedavý. CELKOVO: 3* (6/10) (26.02.2016)

Tohle je klassický případ nízkorozpočťáku, který mi s minimem všeho dokázal navodit stejné pocity jako postapo film s s rozpočtem za který by si rok žil nad poměry nejden africký státeček . S dobrým scénářem stačí pár herců, zahradní chatka a les. Někoho to bude možná nudit, někdo bude zklamán minimem bojových scén, já však byl spokojen... Už ten začátek byl skvělý. Jiné postapo filmy uvádí diváka do období ve kterém se film odehrává jadernými výbuchy atd.. zde se černou obrazovkou táhly jen dvě linky. Modrá a červená. Jedna ukazovala ropu a druhá stav populace...Ke konci úvodu ta populační z vysokého stoupání náhle prudce klesla... Snímek je syrový, věrohodný, depresivní a věřte, že i napínavý. Takhle nějak bude lidstvo asi fungovat po nějakém průseru, kdy se podaří části lidstva přežít. Jestli to bude výhoda, těžko soudit. Češi ale tak mně napadá, mají velké předpoklady přežít. Jsme přeci národem chatařů, trempů a zahrádkářů! :-). Těm co to neviděli a mají rádi něco, co jde trochu víc do hloubky film rozhodně doporučuji. Upozorňuji, že to není zombie film, ani nic podobného. Je to prostě pár měsíců života jednoho z přeživších se vším tím co každodenní potřeba člověka k přežití vyžaduje. Dávám 4 semínka kedluben ! Fingleton za scénář i režii určitě zaslouží pochvalu. * * * * (21.02.2016)

Namakaná postapo verze Ivana Bartoše se denodenně pere o svoje místo na světě na malé farmičce v lesích. Napětí se tu dá krájet a z každého gesta hlavní postavy vidíte, jak těžké je přežít a jak vás každý chce okrást, zabít a sežrat. Je to velmi nízkorozpočtové a syrové, což je vlastně plus, protože lidé v tomto světě stejnak nic nemají. (21.10.2017)

Maximální dopad za potřeby minimálních prostředků - jeden z nejsilnějších realistických postapo filmů vůbec. Stejná krevní skupina jako Hillcoatova Cesta, ale totální nihilismus a opuštění humanistických hodnot tu na rozdíl od ní není prostředek k dosažení totální deprese, ale prostý a čistě logický důsledek maximální snahy o přežití v absolutní anarchii. A přitom je to přesně tak dlouhé, jak to potřebuje být - nejde o žádný ultrapomalý art typu Belly Tarra, délka scén a "pomalost" vyprávění jen nezbytně podtrhuje intenzitu s jakou film zapůsobí. 8/10 (27.03.2016)