Ten, který přežil

Zajímavý debutní snímek Stephena, který mě ani chvíli nenudil, ačkoliv je tam minimálně dialogů. Ona opravdu stačí vizuální stránka příběhu a netřeba moc dodávat. Je to svojský film, který určitě není pro každého, ale kdo má rád něco zajímavého, tak to stojí za mrk. A zamkněte si všechny semínka a sazeničky nebo půjde o život. Když jsem pak o tom chvíli přemýšlela, tak jsem došla k závěru, že bych to asi zalomila dobrovolně, než takhle žít, ale kdo ví....... (24.02.2016)

Taky vám často skoro u všech drsňáckých post-apo filmů vrtá hlavou, proč se v nich skomírající společnost nesnaží dát se co nejrychleji znovu do kupy? Proč se zase nezačnou obdělávat políčka, proč není z každé přeživší ženy do 40-ti let těhule, a proč se nestaví domy a stavení, co by něco vydržely a lidi nemuseli trávit dny nekonečným čundrem? A proč se sakra všichni zabíjej? Uf, to je otázek. No a The Survivalist má na každou z nich konečně tu nejadekvátnější, upřímně syrovou odpověď. Myslím, že Hollywood našel režiséra pro celovečerní Stanici 11. Po debutu. (16.03.2016)

Mladej, zdravej a silnej chlap, kterej se v postapo časech stane rolníkem, je hňup. A korunovanej. Uvázat se u nějaký chajdy a rejpat se v záhonech je naprostá pitomost - takovej trouba si zrovna koleduje o to, aby se stal obětí každýho šmejda, kterej půjde kolem. A přesně tak dopadá náš hlavní hrdina - živoří na zeleninovejch polívkách, je ze všeho permanentně vystíhovanej a klepe se furt strachem, aby mu náhodou někdo nešlohnul ředkvičky. Tomu říkám život nehodný žití. Kdyby takovejch lidí bylo aspoň pár tuctů, měl by jejich zemědělskej kibuc šanci na přežití - opevnění, domobrana, chov domácích zvířat... Ale pro osamělýho chlápka je v takový situaci jediná možná cesta - stát se potulným lovcem. Oštěp, luk, šípy (kdyby nebylo střelivo), udici, pořádnej boviják za opasek, celtu na záda a zmizet do lesů. To by byla cesta pravýho muže - vlk samotář. A ne se rejpat v hlíně jako nějakej zatracenej zahrádkář. Ale pořád lepší, než se stát kanibalem, to zas jo... Vcelku uspokojivý divácký zážitek, ale v rámci žánru jen průměr, na postapo je to málo postapokalyptické, na psychologický film málo psychologické, scénář chudý, postavy ploché... Ovšem stará plochá matka je klasa - xicht i figura jako paní Smrt, absence citů i sentimentu, měl jsem z ní skoro husinu. (09.10.2017)

Celkom rád sa pozriem na film s postapokalyptickým príbehom. Som radšej, ak sa film odohráva s minimom hercov a v obmedzenom priestore, lebo rastie šanca lepšie stvárniť zmeny správania sa ľudí pri výraznej zmene vonkajších podmienok. Bol to aj prípad tohto filmu. Napriek tomu, že ma film zaujal a ani pri skromnom deji mi nepripadal nudný, nemôžem mu dať viac, ako tri hviezdičky, pretože v niekoľkých prípadoch naturalizmus zobrazovania prekročil hranicu prípustného a v iných režisér precenil divácku ochotu zriecť sa logického uvažovania a nekriticky prijímať dianie na obrazovke. V spojitosti s týmto filmom som si spomenul na Konec srpna v hotelu Ozon, ktorý som v rámci žánru videl ako prvý v poradí. (29.06.2016)

Pokud máte rádi postapokalyptické filmy, tak tenhle by se vám mohl líbit. Pokud vám nevadí, že v tom nejsou zombie a je to celkově tak strašně depresivní, až se u toho budete kroutit. Jako kdyby tady nebyla ani chvíle veselí, jako kdyby s koncem téhle civilizace končil i život. Asi se budu z každého dne ještě víc radovat. (19.02.2016)