Vlak do Pusanu

Že by zombíci nakonec nebyli taková nuda? Tady je pro mě rozhodně výhrou, že se tvůrci zaměřili čistě na akci, samozřejmě s kapkou emocí, bez toho by to nešlo. Žádná složitá pravidla, žádný hrdina, co chce zachránit svět, žádné vakcíny. Jen jeden jedoucí vlak do Busanu a v něm několik cestujících. Dál je to jednoduchý.... Nenech se kousnout a přežij. Silné 4* (13.12.2016)

Začátek za 3*, ovšem jakmile se to rozjede, jsou to neskutečná jatka s překvapivým důrazem na emoční strunu, která na mě sice naplno nezafungovala, ale stejně jsem byl překvapen, jak se podařilo do vlastně obyčejného zombie filmu s dobrou akcí propašovat tolik rodinného patosu. A hlavní postavy se podařilo vybrat opravdu suprově (zvláště nastávající otec je cool) a prožíval jsem s nimi každý fight...70% (31.10.2017)

Zombies sú s nami už strašne dlho a vinou toho je z roka na rok ťažšie vymyslieť na túto tému niečo originálne. Tomuto filmu sa to podarilo a pritom stačilo vymyslieť iba netradičné prostredie – vlak. Práve v ňom a v priľahlých, tomu odpovedajúcich končinách (stanica, depo), sa odohráva toto vcelku príjemné prekvapenie. Ďalším plusom sú dobre stvárnení živí mŕtvi (hoci v tomto prípade skôr „nakazení“) a neoriginálne, ale sympatické a fajn postavy. Ku koncu je to možno už až zbytočne priveľká masakra, scenár nie je z najnepredvídateľnejších a ako sa tak blížime k záverečným titulkom, tým sa preživšie postavy blížia k hraniciam svojho logického správania sa, ale i napriek tomu snímku hodnotím kladne. 70 % (10.01.2017)

A máme zde historicky první finále soutěže ,,Co bude větší píčovina"! Z filmů, vilně se povalujících po ploše a chytajících lelky, prach a filcky od složky s krycím názvem P-rn- jsem si dovolil nominovat následující hity, které delší čas prokrastinuji: Hladový gejs - Mocinkygej, díl druhý (síla vzorů) a Vlak do Buzanu Pusanu. Pročpak že jsem po nich nesáhl ihned po zakoupení, ptáte se? Mám své důvody, mám. Zhůvěřilostí o blbečce či blbečkovi, co ve svém pubescentním zápalu a ukrutné neschopnosti zachraňují svět mám již tak trošku plné klektáky, a vlaky nesnáším, jsou pro pitomce. Ovšem vše krásné musí jednou skončit a dnes skončilo i období blažené nevědomosti. Už jsem to viděl. Ajvaj ajvaj. Tak tedy: V prvním kole se proti sobě staví Kaknis, vyzbrojená lukem, šípem, kozama, stále odulejší tlamou a tou svou silou vzdoru, oproti ní se s výrazem čerstvě penetrovaného štěněte do ringu šteluje devítiletá So-ja Kim, vlastnící jen plachý pohled ve svých očkách mongoloidní laně. Gong, obecenstvo ztichlo, samou nervozitou si hryže prsty až u samé prdele. Zbytečně, protože hrdinka z filmů o Hrách vo život se sama poutá do morálních dilemat a malé děcko, taková ta tabula rasa, v klidu vítězí kontumačně. Nevadí, snad se situace vystříbří v mači následujícím. Pýta kontra EE-septik Kim. Očekává se hladký průběh, hebkomodrý klaďas (byť tedy těžce retardovaný) zajisté smete pouhým pohledem záporníka z nejzápornějších, takového, co kolem krku nosí provaz z pupečních šňůr, osázený sušenými bulvičkami albínských novorozenců. A ejhle. Pýta nám zmatečně bloudí po bojišti, našlapuje do provazů, pláče a z levé trencle vypouští nažloutlou tekutinu. EE-Kim, který díky tomu již ví, kde soupeř ponáší nádobíčko, jej v poklidu a férově zezadu poltí požárnickou sekerou. No nebudeme to natahovat - takto končí prakticky každý souboj, a to i tehdy, když proti sobě vystrčím (jindy vcelku schopnou) Můrovou a toho posledního, nejpomalejšího zombíčka s vylámaným chrupem a ujetými chodidly. Je to tristní. Buď stárnu a mé povadající libido již nedokáže reagovat na rozpuklé cecky Lawrencový, jak by mělo, nebo se to celé zvrátilo v naprosto slaboduchou zábavu pro lobotomizované.... jistě to první, nebudu si fandit. Zato korejská reklama na prostředek veřejné popravy vysloveně nadchla. A to jsem se toho bál setsakra více, než oproti hodnocenému výměšku. Tak tedy - tímto jsem spláchl dva komenty najednou a mějte mě rádi! (05.11.2016)

Tento hraný follow-up animovaného Seoul Station (od toho istého režiséra) je práve lepšie doceniteľný až spätne, keď si ho spojíte práve so zmieňovaným Seoul Station. Vyniknú tak rozdiely v tom, čo mohlo a nemohlo byť naplno povedané v hranej verzii (s jasným ťahom na jeden z blockbusterov roka v krajine pôvodu, preto aj styčné trecie plochy sociálnej kritiky museli byť patrične uhladené) voči tomu, o čo lepšie v niektorých veciach šlape Seoul Station. Až v spoločnom kombe vyznie tento kórejský duo zombie príbeh v lepšom svetle. (04.10.2016)