Vlak do Pusanu

Ač na moderní zombies koukám spíš výjimečně, tady mě Korejci nalákali. Jestli se jejich jen o malinko komornější verze World War Z svému předchůdci vyrovná, si musí každý zodpovědět sám. Ale je teda fakt, že se na to kouká zatraceně dobře, hlavně teda na tu první polovinu. Masožravá akce, podobně jako zdejší rychlík, se žene kvapem vpřed a jen minimálně dostanete čas na vydechnutí. Bohužel, ta druhá půlka se klasicky a opět začne obalovat v ulepkané, rádoby slzypudné mouce a do té doby našlapaný děj citelně zbrzdí. Buďme však rádi za trocha toho adrenalinu a dokonce těch pár nejen koukatelných, ale - světe div se - sympatických žluťásků. Takže jo, takhle by to šlo. (22.09.2016)

Jakožto hororový expert jsem byl zvědav, jestli si Korejci po nepříliš povedeném snímku Gokseong napraví reputaci a přijdou konečně s hororem, který snese ta nejpřísnější hororová měřítka. Bohužel se jednalo pouze o zbožné přání. Busanhaeng nepřichází v rámci zombie subžánru s ničím novým. Námět je opravdu velmi jednoduchý a v různých obměnách již tisíckrát viděný, což by snímku mohl náročný hororový divák odpustit za předpokladu, že by Busanhaeng místo akce vsadil například na budování tísnivé atmosféry, případně je vhodným způsobem propojil. To se však nezdařilo. Četné nedostatky lze spatřovat i v logice chování jednotlivých postav. Nechtěl bych však příliš spoilerovat, tak zmíním alespoň zombies, které jsou nám v úvodu představeny jako velmi hloupé bytosti, které nedokážou otevřít dveře. V pořádku, jenže ke konci snímku se jejich inteligence zázračně zvýší a při dobíhání ujíždějícího vlaku je dokonce napadne vytvořit ze svých těl řetěz. Dále musím pokárat úroveň digitálních efektů, jejichž přítomnost je v některých scénách až do očí bijící. A v neposlední řadě i dvouhodinovou stopáž snímku, která Busanhaeng v závěru posouvá téměř ke hranici nudy. Uděluji slabší dvě hvězdy a ke zhlédnutí rozhodně nedoporučuji. (12.09.2016)

Když si nechat vykousnout krkavici, tak jedině v jídelním voze! Díky silným katastrofickým výjevům a některým akčním jednotlivostem přifičí RegioZet na žánrové nástupiště se svěžím závanem vzduchu, nicméně jsou tu klišé vzorce a ryze jihokorejské melodramatické chvilky (sebezpyt u dojemného klavíru a ty sobecký tatínku, proč opustils maminku), kvůli kterým i přes svou rychlost přijíždí do cíle s 15 minutovým zpožděním a to může nejednoho cestujícího otrávit. Je myslím jasné, že nic z toho by se směrem na sever nestalo. A to nejen proto, že by na místním majiteli 95 % státních tukových rezerv nenašly zombie krk.. (21.09.2017)

Na poli asijské hororové produkce naprosté zjevení. Jak měřítkem, tak akčností a dynamikou většiny stopáže. Pravda, na melodrama a pár vtipných scén tu také došlo, ale na korejský blockbuster se to překvapivě drží při zemi a nikterak to neotravuje. Někdo si tu stěžuje na opakující se motiv uzavřených dveří. To se měla parta obyčejných lidí za jízdy honit s nakaženými krvelačnými spurtery po střeše či slézat podvozek? Naopak, na stísněné prostředí rychlíku po většinu minutáže tu je solidní porce nápaditých pasáží. A nápínák to je jako hrom. 8-9/10 (19.09.2016)

Seok-woo, správce fondu, vidí jen svoji práci, myslí jen na sebe (což mu vyčte i jeho dcera). Ale protože dcera Soo-an slaví své narozeniny, rozhodne se splnit jí stále slibované a odpírané přání - navštívit společně její matku žijící v Pusanu. Cesta za exmanželkou nabere nečekané obrátky již v momentě, kdy vlak opouští nádraží a na perón vbíhají nemrtví likvidující každého, kdo jim přijde do cesty. Jedna nakažená se samozřejmě dostane do vlaku, a tak je jen otázkou času, kdy vypukne mezi pasažéry šílenství. Kromě otce s dcerou sledujeme ještě několik dalších dvojic, mezi nimiž je pouto - manželé, milenci či sestry. Snímek má několik rovin - osudy hlavních postav a jejich vývoj, kdy především Seok-woo projde velikou změnou, cesta do Pusanu, boj o přežití a dění v zemi, které se divák dozvídá z médií nebo prostřednictvím telefonátů cestujících. Akční scény mají dynamiku a provází je vynikající hudba - útěk k vlaku, boj ve vagonech, nemrtví sypající se skrze okna budovy, vlaků či z vrtulníků, horda zavěšená na lokomotivě nebo jedoucí hořící vlak. Vyloženě brutální gore chybí, ale krev cáká v hektolitrech. Zavilý padouch nechybí. Srdceryvné scény jdou na dřeň, ale nepůsobí násilně ani rušivě. Nejkrásnější je však úvodní scénka se srnečkou. Jen na to, že nemrtví běhají rychleji než živí, si nikdy nezvyknu. (09.01.2019)