Folle à tuer
Donna da uccidere, Una
Mad Enough to Kill
Réžia:
Yves BoissetScenár:
Yves BoissetKamera:
Jean BoffetyHudba:
Philippe SardeHrajú:
Marlène Jobert, Thomas Waintrop, Tomas Milian, Victor Lanoux, Jean Bouise, Michael Lonsdale, Loredana Nusciak, Henri Poirier, Antoine Saint-John (viac)Obsahy(2)
Chtěla dobrou práci a klidný život, ale měla se stát zmanipulovanou loutkou... Julie je mladá ustrašená žena, která odchází z psychiatrické léčebny a bojí se života „venku“. Ale Stéphane Mostri, bohatý průmyslník, nabídne Julii místo vychovatelky jeho nezvladatelného synovce Thomase, kterého má v péči. Mostriové jsou mecenáši psychiatrické léčebny a vždy se snaží najít práci propuštěným pacientům. Thomas je rozmazlený fracek, který dělá Julii ze života peklo. Ale jen do chvíle, kdy je unesen a s ním i Julie. Na první pohled křehká žena bojuje o svůj a Thomasův život jako lvice, které berou mládě. Netuší, že se stala loutkou ve hře, která má připravit jejího chráněnce o život a ji označit za viníka. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (14)
Zatím nejslabší Boisset, od něhož šly v našich kinech povedené kriminálky a politická dramata jako Atentát v Paříži, R.A.S., Pan Dupont, Soudce zvaný šerif nebo Policejní inspektorka. Tento film je vcelku dobře zahraný (obdiv patří především malému Waintropovi), ale má děravý scénář s řadou nelogičností. Milian zde vypadá zase úplně jinak než v šedesátkových westernech nebo osmdesátkových komediích - zde nezvykle zcela civilně. Sardeho hudební doprovod jsem tam vůbec nezaznamenal, pouze jakousi Verdiho operu. Co se mi líbilo a přišlo docela originální, byl titulkový překlad Jobertové psaní na stroji včetně následného škrtání :-) Vychází mi to přesně mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale tady zaokrouhlím dolů. Boisset, Jobertová, Milian i Lanoux mají lepší filmy... ()
Bláznivá na zabití by mohl být lepší film, ale tvůrci tentokrát přepískli mnoho okolností. Samotný průběh únosu i události následné postrádají jakékoli drama či napětí. I samotní únosci se chovají místy hodně podivně a někdy bych řekl až amatérsky. Jenomže to není nic proti tomu, co se děje, když Julie s Thomasem utečou. Samotnou vychovatelku hledá půl země, ona se k tomu policistovi přizná, ale ten ji naprosto ignoruje, což mi přišlo hodně mimo mísu. A i další její chování. Když pak řidič na policii volá, že ji poznal, ona udělá přesný opak. Namísto, aby počkala, zmizí. Celé spiknutí je pak odhaleno náhodou a právě díky jejímu chráněnci. V řadě věcí je snímek nedomyšlený... ()
Hlavní hrdinka (roztomilá Jobertová ) má být pacientka psychiatrie, mně ale připadá, že v tomhle filmu se jako magoři chovají všichni. Zabijáci, kteří po ní jdou. Chlápek, který si je najal. I policie. Jejich chování nemá špetku zdravého rozumu, motají se dějem jak tupohlavé ovce a občas někoho sejmou. Navíc mě to dost nudilo. SHRNUTÍ: Nikdy nedělej chůvu rozmazlenému frackovi z ultra bohaté rodiny. ()
Neviděl jsem moc filmů s Marlene Jobert, ale připadá mi, že ona snad ve všech filmech hraje dokola jednu a tu samou postavu. Ale ona má něco do sebe a tady mi docela v tý roli seděla. Jinak se nejedná o nic mimořádnýho. Má to teda nějakou atmosféru, ale občas film působí dost naivně. Zejména ty únosci se chovaj jako úplný retardi a nějak jsem nepochopil, proč se najednou začali mezi sebou navzájem zabíjet. Slabší 3 hvězdy. ()
Veľmi dobrá únoscovská dráma, v ktorej je únos síce len zápletkou, no splieta osudy osirelého Tomasa a vyliečenej pacientky miestneho psychiatrického ústavu. Únoscom sa podarí únos zorganizovať tak, že obeť sa stáva vinníkom, čo je príčinou toho, že následný útek je naháňačka nie len s únoscami, ale aj políciou. Produkcia si udržiava kvalitu charakteristickú pre francúzsku kinematografiu 70-tych rokov. Marlène Jobert je v svojej úlohe ako doma a hrá presvedčivo, takže si jej postava diváka hneď získa. Michael Lonsdale či Jean Bouise sú tiež ostrieľaní a každý herec tu dobre hrá svoju rolu. 75% ()
Reklama