L. A. - Utajené skutočnosti

Na počátku stáli tři policisté. Crowův Bud White, tvrdý chlap s dobrým srdcem a utilitaristickým přístupem k řešení případů, snaživec Ed Exley s tváří Guye Pearce hledající morální oporu v Kantovském systému a populární, zdánlivě nezainteresovaný Jack Vincennes, jehož roli stylizovanou na postavu Deana Martina dostal Kevin Spacey. Ztrácíte se už teď? Pak pro vás L.A. - Confidential bude napoprvé asi dokonalou změtí postav, jejich postojů a pohnutek. K hlavní trojici musíte totiž ještě připojit několik bývalých a současných policistů, dvě krásné ženy, jednoho novináře, prokurátora a tajemného milionáře. Každý z nich má v příběhu své místo, každý hraje svou více či méně kladnou úlohu (pokud znáte některou z knih Jamese Ellroye, asi víte, že pravděpodobnější je ono "méně") a pro mě tak nastává v detektivkách ojedinělý moment, kdy i při odhalení některých záporáků nedokážu odhadnout celou zápletku a všechny v ní namočené. Podobných kriminálek se třemi vyšetřovateli, z nichž každý následuje své vlastní stopy, aby nakonec došli ke stejnému cíli, moc neexistuje. (Osobně mě jen lehce mrzí, že se děj točí hlavně kolem rozdílů mezi Budem žijícím podle hesla "účel světí prostředky" a Edem lpícím úzkostlivě na předpisech a zákonech, zatímco mně nejsympatičtější Jack nemá tolik prostoru.) A moc neexistuje ani těch, které byste si mohli pustit vícekrát, a stejně z nich byli stále nadšení. A víte ještě co? Tenhle film má úžasný old school nádech. Není to jen kriminálka ze starých časů přizpůsobená modernímu divákovi, ale skutečně cosi, co mělo potenciál vzniknout i o půl století dříve. Oproti Scorseseho gangsterkám a veskrze jakýmkoliv ceněným kriminálkám let devadesátých po jazykové stránce nesmírně slušný film (slovo "fuck" téměř neuslyšíte), přitom ale s odvahou nasnímat mafiánské vraždy tak, že vypadají uvěřitelně a mají onen podmanivý nádech fotografií pořízených při policejních vyšetřováních v letech třicátých. A když navíc soundtracku dominuje mé oblíbené Ac-Cent-Tchu-Ate The Positive, je o nejvyšší hodnocení právem zaděláno. (02.01.2007)

Herecky a charakterově naprosto precizní, blížící se formě dokonalosti. Dějově a scénáristicky poměrně složité, obsáhlé a zamotané. Tím rozhodně nechci říct, že by mi to jakkoli vadilo, či mě to nudilo. Velmi se mi to líbilo, ač jsem se v průběhu děje častokráte začínala ztrácet v několika postavách a jejich působení. Jen zřejmě na takové rozvětvené linie nemám příliš rozvinutou filmovou část mysli:) Pro mě nejvíce zazářil Russell Crowe. Jeho herecká osobnost a styl mi připomíná Colina Farrela. Rebelský charakter, neuvěřitelně přirozené herectví a něco krásně osobitého a nehollywoodského. Napínavý, působivý thriller s excelentním hereckým seskupením, který však každý nepochopí tak, jak by si možná přál. Rozhodně je v tomto filmu To, kvůli čemu by si zasloužil maximální hodnocení. Pro mě to ale zůstalo skryto. Přesně jak napsal jeden uživatel - vyžaduje maximální pozornost, abyste ho plně docenili. (08.02.2010)

"Policie, ty sráči. Hned vypadni nebo zavolám tvý ženě." Tak se musí na pana radního. Bud má prostě koule. Taky umí vytlouct přiznání, podstrčit důkazy i střelit podezřelýho do zad. Proto může bejt detektiv v L. A. a já ne. Bud mě baví svým ochranitelstvím, ale chytrák Ed je taky skvělej, televizní hvězda Jack rozhazuje charisma na všechny strany, Lynn je naprosto dokonalá a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Ale Tiše tiše, zejtra bude v novinách, že tohle retro je prostě dokonalý. (10.11.2021)

Režijně přehledná, formálním stylem „retrocool“, dějově mnohovrstevnatá a přesto stále poutavá a herecky dokonale přesná kriminálka, která si z Ameriky 50. let a města andělů šikovně udělala vábivou kulisu, uvnitř jejíž zdánlivě nebeské čistoty se skrývá špinavost morálky, které není svatý lidský život natož tak zákon. Hanson na obsáhlé ploše 130 minutové stopáže rozebírá charaktery policistů, kteří si však jistě zasloužili lepší osobní historii než šablonovitou větnou frázi o nehezké minulosti týraného dítěte či příkladného synka kráčejícího v otcových šlépějích. Tu poruší pouze cynický samolibec Jack Vincennes Kevina Spaceyho, když na otázku proč se dal k policii odpoví „Vlastně si už ani nepamatuju.“. Ale ani to však filmu nebrání, aby poutal každým políčkem, aby dýchal na diváka svou úžasnou atmosférou, ale aby jej zároveň donutil přemýšlet nad tím, jak sakra mohla Kim Basinger získat za takovou roli Oscara. PS: Moment, kdy Bud White zlomí židli, je pro mě jeden z naprosto zásadních ikonických momentů kinematografie. (07.12.2006)

Proč jsem tento skvost odkládal tak dlouho? Těžko říct, ale důležité je, že jsem se k němu konečně dostal, jako k poslednímu viděnému filmu roku 2023. Rok to byl pro mě a pravděpodobně i pro velkou část světa zase mizerný až mnohdy tragický, o to příjemnější je fakt, že jsem ho ukončil na noblesní, široko daleko se lesknoucí půdě drahokamu Kalifornie, Města Andělů. Kde bylo, je a bude vše třpytivé a dokonalé. Nebo něco takového by si aspoň přála tamější policie let padesátých. Jenže realita je velkolepá, moderní a přitom stále dostatečně staromilská noirová detektivka v technicoloru, plná všech propriet, které potřebujete pro rozjezd divokého, spletitého případu s počátkem v relativně jednoduché vánoční "taškařici" na policejní stanici. Hvězdně obsazené, parádně odehrané, fantasticky napsané, umně zrežírované. Co víc si přát. 9/10 (01.01.2024)