L. A. - Utajené skutočnosti

Řekl bych, že L.A. Confidential by se dalo označit za noirovku, nevím jak se na to budou tvářit zdejší znalci, ale krom barevnosti to k tomuto žánru celkem sedí. V každém případě se však jedná o úžasně odvedenou práci, na diváka z obrazovek přímo dýchne dobová atmosféra a vtáhne jej do děje. Skvělé herecké výkony, úžasný scénář a zajímavý příběh, to už je přeci něco o co stojí každý fanoušek. Jistým způsobem jsem si tenhle snímek zamiloval, ano, jsem okouzlen každou scénkou, přesto se však neopovažuji hodnotit plným počtem, neboť nevěřím, že zůstane v mé hlavě. Poprvné jsem jej viděl asi před rokem a nepamatoval jsem si, až na pár scének, vůbec nic... [TOP 19/16 94%] (11.12.2006)

Korupce, podsvětí, zločin, luxusní děvky. Přijde mi, že toho času tenhle kus u nás tak nějak prosvištěl opodál diváckého zájmu, i kritici kriminálku o odvrácené straně spravedlnosti tak nějak neřešili. Ač si v kinech po světě vedla velmi solidně. Máme tu ambiciózní svini, jinak synka z policejní rodiny, málomluvného drsoně, kterému vadí, když někdo uhodí ženskou, i elegantního poldu, který o sobě rád čte v novinách. Masakr v nočním baru tyhle tři spojí, ač každý nejprve sleduje stopu na vlastní pěst. Jenže pochybná věrnost služebním řádům nakonec vstupuje až na nejvyšší místa. Celkově je to přitažlivá látka, výborně napsaná (těch milých cynických dialogů) a stejně dobře zahraná. Na chuť jsem jí ovšem přišel až jako „zkušenější“ divák, možná jsem lehce zamotanou zápletku dřív jednoduše nepobral. Pečlivě stylizovaná atmosféra a mistři svého oboru za kamerou (skladatel Goldsmith, scénárista Helgeland, kameraman Spinotti, kostymérka Myers) jsou pak dalším bonusem. Pánové před kamerou výteční, Kim Basinger možná roky nedostala takovou roli, ale Oscar v jejích rukou je totálním přehmatem. Výsledný dojem to ovšem nezmění. Zatraceně chytré. A pořád dobré. (13.10.2016)

Z môjho pohľadu najlepšie krimi aké kedy vzniklo. Tri zdanlivo nesúvisiace príbehy a línie sa perfektne zlejú do jedinej story o cti a spravodlivosti. Ako vždy tu suverénny výkon predvádza Kevin Spacey, Crowe si tu odohral svoju prvú veľkú a zároveň najlepšiu rolu svojej kariéry a milým prekvapením bol výkon Guya Pearcea ktorý potom definitívne v Memente potvrdil, že je tiež pán herec. Čo nechápem, je prečo dostala Oscara Kim Basinger, pretože v tomto filme podala len dobrý a nie Oscarový výkon. (11.08.2004)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Perfektně promyšlená kriminálka s geniálně napsaným scénářem. K tomu herecká elita - policisté Kevin Spacey hledající zločince a záriveň i zisky z prodeje informací bulváru a z herecké role v Odznaku cti, Rusell Crowe na základě svých traumat z mládí ochraňující týrané ženy v celém L.A., dobrácký(?) kapitán Jamese Cromwella organizující pátrání po vraždách, o kterých ví své, výtečný DeVito coby majitel bulvárního plátku Tiše, tiše!, nebo krásná luxusní děvka Kim Basingerové. Cynický děj je opsaný ze života - povýšení ani peníze nečekejte za práci, ale za levárny, jako hrdina je vyznamenán vždy ten, kdo něco podělal, policajt dodržující zákony je pro smích, zatímco policajt zabíjející zločince budí respekt,... Trailer: http://www.csfd.cz/film/4123-l-a-prisne-tajne-l-a-confidential/videa/ (20.09.2009)

Režijně přehledná, formálním stylem „retrocool“, dějově mnohovrstevnatá a přesto stále poutavá a herecky dokonale přesná kriminálka, která si z Ameriky 50. let a města andělů šikovně udělala vábivou kulisu, uvnitř jejíž zdánlivě nebeské čistoty se skrývá špinavost morálky, které není svatý lidský život natož tak zákon. Hanson na obsáhlé ploše 130 minutové stopáže rozebírá charaktery policistů, kteří si však jistě zasloužili lepší osobní historii než šablonovitou větnou frázi o nehezké minulosti týraného dítěte či příkladného synka kráčejícího v otcových šlépějích. Tu poruší pouze cynický samolibec Jack Vincennes Kevina Spaceyho, když na otázku proč se dal k policii odpoví „Vlastně si už ani nepamatuju.“. Ale ani to však filmu nebrání, aby poutal každým políčkem, aby dýchal na diváka svou úžasnou atmosférou, ale aby jej zároveň donutil přemýšlet nad tím, jak sakra mohla Kim Basinger získat za takovou roli Oscara. PS: Moment, kdy Bud White zlomí židli, je pro mě jeden z naprosto zásadních ikonických momentů kinematografie. (07.12.2006)