Spomeň si

Na rozdíl od většiny ostatních, Remember mě svým scénářem spíše zklamalo. Z Egoyanovo snímku Sladké zítřky jsem měl pocit, že jeho síla tkví v takové určité atmosferické nedoslovnosti. Remember sice atmosféru má, má skvělého Plummera, ale scénář mi přijde doslovný až běda. Pokud jste navíc viděli Tady to musí být, Zlomené květiny a třeba i Nadaného žáka, uvědomíte si, že všechno už jste v těchto, anebo jiných filmech viděli, a že Egoyan jede po té nejjednodušší a nejočekávanější cestičce, zatímco se ale snaží diváka uvádět v nejistotu a hrát na něj jakousi habaďůru. Film se tak, vlastně ne svojí vinou, stal pro mě trochu směšným, nemluvě o "shyamalanovském" twistu v samém závěru. 6/10 (11.05.2016)

Každé ráno si musí vzpomenout, že mu zemřela žena, a posunout se zase o několik šouravých kroků blíže k cíli, jehož splnění jí slíbil na smrtelné posteli. Už jen tohle téma je samo o sobě zatraceně silné. Plummer z něj ale navíc ve své pomstychtivé roli ublíženého Žida ždíme ještě mnohem víc - thrillerového a dost možná i krvavého víc. Drsná důchodcovská revenge jízda, která spiklenecky pomrkává na takové perly hollywoodské kinematografie, jako je např. Vykoupení z věznice Shawshank, Memento nebo Věčný svit neposkvrněné mysli. Beze srandy. (09.05.2016)

Všichni zúčastnění geronti hrají, jako by byli v nejlepších letech. Zjišťuji, že trpím nějakou zvláštní slabostí k filmům, kde se starší pán rozhodne odněkud zdrhnout a na stará kolena se vzít osud do vlastních rukou. Taktéž mám pocit, že se v poslední době roztrhl pytel s filmy zaobírajícími se tímto tématem. Nicméně, to je zřejmě jediná podobnost tohoto snímku s ostatními. Zbytek je vcelku originální. Když se pokusím zalovit v paměti, tak jsem snad neviděl snímek, ve kterém byla člověku stařecká demence ku prospěchu. Někdy se ale opravdu může velmi hodit zapomenout na hříchy minulosti. Režisér pro diváky vystavěl vskutku luxusní příběh o honbě za pomstou s naprosto luxusním závěrečným rozuzlením, ze kterého mi nefalšovaně spadla čelist. Počátek filmu byl lehce rozpačitý. Jakmile se ovšem člověk do děje ponoří, tak jej již snímeček nepustí. Několikrát dokonce spolusledovatelka orgasmicky vykřikla nadšením. Vynikající záležitost. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (29.11.2016)

Život ve lži. Setkali se v táboře Auschwitz v Polsku. Stojí za smrtí jeho rodiny. Je poslední osobou, která dokáže rozpoznat jeho tvář. I kdyby o jeho osudu rozhodoval coby s válečným zločincem soud, i přes jasné důkazy by se procesu zřejmě nedožil. Trest musí přijít jiný. Ovšem devadesátníka Zeva trápí stařecká demence. Nejde jen o tu krátkodobou, ale nemoc už ochromuje také centrum paměti dlouhodobé. V domově důchodců má naštěstí parťáka, který sice fyzicky strádá, ale hlava mu šlape pořád dobře. Vlastně až příliš dobře. A někdy se ukáže, že paměť dokáže být zatraceně milosrdná. Výsledek je krutý a přes pomalé tempo poutavý. Jde o honbu za nepotrestaným nacistou s pomocí „záludné paměti“, kdy každá ze Zevových zastávek „něco“ přinese. A které stojí na hereckém výkonu legendárního Christophera Plummera. Kupříkladu scény u šerifa z domu s věcmi, které jeho nedávno zesnulému tátovi přirostly k srdci, jsou výtečné. 75% (04.03.2021)

Kdyby se někdy vyhodnocovalo, který film potřeboval k naplnění svého děje co nejvíce náhod a šťastných okolností, bojoval by děj filmu Remember o přední příčky. Jako opravdu, že tahle pomsta vyšla víceméně tak, jak byla naplánována, je v podstatě zázrak. Ovšem pokud při hodnocení neuvažuju nad tímto "kritériem pravděpodobnosti", nebo jak jinak bych jej nazval, je ten scénář skvělý. Hilightem návštěva u třetího Kurlandera a pak samozřejmě závěrečné rozuzlení. (04.03.2016)