Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrajú:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(viac)

Zaujímavosti (41)

  • V interiérech budovy někdejšího sídla ÚV KSČ (a dnešní budovy Ministerstva dopravy) na Nábřeží Ludvíka Svobody se natáčely scény odehrávající se v sídle pražského gestapa. (HonzaBez)
  • Wilhelm Söhnel (Jan Hájek) se narodil 25. listopadu 1909 v Rychvaldu na severní Moravě. V Praze vystudoval na německé univerzitě práva. V dubnu 1939, krátce po okupaci a vzniku Protektorátu, ho okupační úřady povolaly, už jako člena NSDAP, do Prahy. Nastoupil jako právník nově ustaveného oddělení kulturněpolitických záležitostí Úřadu říšského protektora. Od roku 1941 byl partnerem herečky Nataši Gollové. (sator)
  • Emil Vokolek (Jan Novotný) je ve skutečnosti Emil Sirotek  (26. března 1899 – 5. ledna 1971), jenž byl významným funkcionářem v mnoha filmových organizacích, např. byl majitelem kina Aero na Žižkově. Působil rovněž jako člen Výboru Zemského v Československu a člen Filmového poradního sboru, za okupace předsedal Výboru plnomocníků a následně Českomoravskému filmovému ústředí. Stal se jedním z hlavních účastníků domácího filmového odboje s pražskou a zlínskou skupinou. Byl vězněn gestapem za účast v odboji. Po osvobození byl jedním ze zmocněnců kin a jejich předseda. Po zrušení této organizace reprezentoval Československý státní film v Polsku a později pracoval v československém Filmexportu. Jeho synem byl kameraman Emil Sirotek. (sator)
  • V seriálu se objevuje časopis „Kinorevue“. Kinorevue byl ilustrovaný filmový týdeník  který vycházel v letech 1934–1945. Magazínu předcházel „Svět ve filmu a obrazech“, který byl na trhu od roku 1932 až do května 1934. V letech 1991–1997 byl časopis Kinorevue obnoven. (sator)
  • V seriálu lze spatřit německý rozhlasový přijímač Telefunken Song z let 1937–1938. (sator)
  • Zahradu vily Vlasty Buriana v pražských Dejvicích, kerá je dnes veřejnosti nepřístupná, ve filmu nahradila zahrada a bazén u vily Stiassni (známá také jako Vládní vila) v Brně. (X_mole)
  • Natáčení začalo v pražském divadle ABC, které představuje Divadlo Vlasty Buriana uzavřené v roce 1943. Natáčelo se také v Teplicích a v Krušnohorském divadle, nebo v Regionální knihovně, kde místní ředitelna zastoupí pracovnu Emila Háchy. (ČSFD)
  • Natáčelo se na mnoha historických pražských lokacích a také v Plzni, Mladé Boleslavi nebo malé pevnosti v Terezíně. (Tryskomyš)

Bohéma - Snad to nebude tak hrozné (2017) (epizóda) (E01)

  • Zdeněk Štěpánek (Michal Dlouhý) byl podle epizody donucen přečíst do rozhlasu projev o Mnichovské dohodě. Štěpánkův vnuk, novinář Erik Tabery, vychází z knihy svého dědečka, který píše, že se nic takového nestalo. Večer 21. září 1938 herec ale reagoval na rozhlasových vlnách na ultimátum Francie a Anglie. To potvrzuje i rozhlasový archiv. (sator)

Bohéma - Krev, půda a strach (2017) (epizóda) (E03)

  • Nákladní vůz, kterým Němci svážejí odsouzené na popravu, je Mercedes-Benz L 1500 S LLG. Jedná se o lehký nákladní automobil vyrobený společností Daimler-Benz pro německý Wehrmacht a ve velkém měřítku pro hasičské sbory během druhé světové války. (sator)

Bohéma - Krev, půda a strach (2017) (epizóda) (E03)

  • Gestapo rozbije v divadle Vlasty Buriana zasklený plakát divadelního představení „Jedenácté přikázání“. Podle stejné předlohy vznikly i dva filmy, ale ani v jednom tvůrci Buriana neobsadili. (sator)

Bohéma - Krev, půda a strach (2017) (epizóda) (E03)

  • Králová (Judit Bárdos) dostala darem vůz Tatra 75. Jednalo se o osobní automobil vyráběný českou automobilkou Tatra v Kopřivnici od roku 1934. Během pěti let bylo vyrobeno 4 501 kusů. Výroba byla ukončena v roce 1942. (sator)

Reklama

Reklama