Réžia:
David MrnkaKamera:
Martin ŠtrbaHrajú:
Ayelet Zurer, Robert Gant, Daniel Rchichev, Karina Rchichev, Taťjana Medvecká, Vica Kerekes, Igor Orozovič, Jaromír Dulava, Marián Mitaš, Vladimír Javorský (viac)Obsahy(1)
Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí. (Bohemia MP)
(viac)Videá (3)
Recenzie (363)
O tom, ako ľahko dokáže naivita a ľudská hlúposť zabíjať. Áno, aj taká bola Horáková. Asi čakala na božie zmilovanie či čo. Od pádu Jána Masaryka z okna nebolo inej cesty ako útek.... ale žiaľ niekedy ideály zatemnia zdravý sedliacky rozum. A to môže byť osudné... Dlho som to odkladal, no zbytočne. O žiadnu filmovú slávu síce nejde, avšak príbeh Milady Horákovej predsa len dokáže hravo zaujať a po celý čas pútať pozornosť diváka. Réžia a výkony niektorých hercov ale mohli byť trochu lepšie. Zaujímavý bol najmä Vladimír Javorský, škoda že ho tam bolo tak málo. Lepší priemer. 65/100 ()
Velké kvalitativní zklamání, které střihem ani místy nedrží pohromadě. Vše, co mohlo být v tématice Milady Horákové silné, je naopak zde podáváno velice neosobně, vzdáleně, že žádná z postav mě nezajímá a jen si přeji, aby to skončilo, což u takového tématu a takové osobnosti moc zamrzí. 50% ()
Od čtyř hvězd Miladu dělí chyby, které se v současných českých filmech objevují často. Mám především namysli občas rozpačitou dramaturgii a stavbu scén (to se týka hlavně první poloviny, která je docela chaotická. Pak už je to v pořádku.) Pak je tady ten druhý bod a to nulová práce se střihem, což s tou horší dramurgií právě trochu souvisí. Ty zatmívačky v nenápadných momentech ve kterých nebyly potřeba, působily hodně rušivě a nevhodně. Ale to by byly asi jediné výtky. Jinak si vůbec nemohu stěžovat na nějákou nepůsobivost či podobně. Ačkoliv scénář neobsahuje žádná vyloženě brutální místa, ta hrůzostrašnost celého případu ve filmu vynikne. Vždyť z těch posledních slov Milady přímo mrazí. Cítil jsem z filmu poctu svobodě a skutečnou úctu, čehož si velmi vážím. 0Akorát zde mohl být detailně zaznamenán soud. Ale, jsem rád, že tento film vznikl a myslím si, že se jedná o kvalitní počin. ()
Roky se kolem toho chodilo jako kolem horké kaše. Zkušení matadoři na to neměli koule, ale když se rozhoupal nováček, i když nadšenec a obdivovatel, tak nikdo soudný mu nedal stopku a v klidu dostal zelenou. Každý na placu musel vědět, že půjde o velký průser. Horáková měla už dávno dostat filmovou poctu, ovšem na úrovni, kterou si zaslouží. ()
Značné zklamání. Je to hrozně fádní, zkratkovité a člověk se o Miladě Horákové vlastně moc nedozví. Já vím, že asi byla blbost s takovým očekáváním k filmu usedat a nespolehnout se raději na literaturu, která by snáze doplnila mezery. Dost medvědí službu tomuhle filmu dělá i dabing, který zní v originále hodně nepatřičně a v češtině zas dost nevěrohodně. (1 388.) ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (17)
- Roli Milady Horákové odmítly herečky Kate Winslet, Vera Farmiga i Maggie Gyllenhaal předtím, než ji přijala herečka Ayelet Zurer. (hansel97)
- Hlavní představitelku Izraelku Ayelet Zurer nadabovala Lucie Trmíková. [Zdroj: Týdeník Televize] (M.B)
- Do role Františky Plamíkové byla původně zvažována Hanna Schygulla, obsazena ale nakonec byla Dagmar Bláhová. (hansel97)
Reklama