Hacksaw Ridge: Zrodenie hrdinu

Gibson točí filmy o brutálnom násilí. To je vždy jeho hlavná téma, jadro rozprávania, to ho ako tvorcu vždy zaujíma prvé. Takto sa rúbali Škóti s Angličanmi, takto Rimania rozsekali Krista, takto vyzerali mayské obetné rituály a takto vyzerali jatky počas vojny s Japoncami v Pacifiku. Akcia a brutalita sú preto vždy prvotriedne režijné remeslo. Tá omáčka okolo mu niekedy funguje viac, inokedy menej. V Hacksaw Ridge sa divák musí nejako preniesť cez úvodnú polhodinu s rodinným životom (ktorú zachraňuje skvelý Hugo Weaving) a romantikou (ktorú nezachraňuje nič). Potom už príde výcvik, ktorý je výrazne lepšie zvládnutý (scenáristicky, herecky, akokoľvek). No a potom Gibson naštartuje mlynček na mäso a už je to až do konca krasojazda, v ktorej prekvapivo dobre funguje aj pátos či sem-tam ľudský alebo dokonca lyrický moment. Chcel by som, aby Gibson natočil McCarthyho Krvavý poludník. (21.01.2017)

Zelené mozky vs. bibložravec. Jako se rozhodovat mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Nijak nosné drama z toho nebylo, ostatně pán, co má oči jako Mel Gibson, se navzdory proklamovanému "nezabiješ" třese právě na ty válečné hrůzy. A že jich na plátno vysází požehnaně. Musí se nechat, že maskéři si vyhráli a utržené končetiny zde patří k tomu nejmírnějšímu, co se na plátně dá vidět. Jenže ve všem ostatním je to spíš směšné než realistické. Útok zaštítěný mrtvolou, deka vyzbrojená zadním střelcem nebo volejbal s granátem jsou ty nejviditelnější komediální vložky, ale ono jako celek to je pojaté hodně uměle a odtrženě od skutečnosti. V podstatě podepisuju komentář kolegy uživatele DaViD'82. (05.03.2017)

Ani za těch hodně let se nic nezměnilo. Gibson je stále velmi dobrý vypravěč romantických/osobních příběhů, vztahových linek, ale pouze průměrný v práci s válečnou tématikou. Identické neduhy měl i We Were Soldiers (kde Gibson přenechal režii kámošovi Randallovi), který se spíše než etalonem žánru stal jen podpultovou vypalovačkou pro věrné fanoušky. Nevynahradí to ani Melova chuť na krev a ustřelené končetiny. Stačilo přizvat na konzultaci Spielberga nebo Stallona, aby mu ukázali co znamená slovo dynamika a nápaditost akčních/válečných scén. Vše pak završují tradičně idiotské zpomalené záběry vybíhající první linie (opět jak přes kopírák ze staršího filmu), které podprahově křičí "patos" na všechny světové strany. Herecky OK, dvojice Palmer Garfield ideální. (14.11.2016)

První půlhodina je na diagnózu cukrovky. Otravnej klišé kýč, kterej je tak vehementní, až chytáte podezření, že to má nějakej důvod. A taky že má. Doss jako náboženskej skorofanatik, jehož hlava je tvrdší než diamantová bruska, je totiž přesně jako ti nesnesitelní lidi, od nichž má každej z nás ve svým okolí minimálně jeden kus. Zpočátku je pro jejich umíněný přesvědčení nesnášíte, pak si na ně zvyknete.. a nakonec zjistíte, že je máte vlastně rádi. Tenhle vojín na flintu nesáhl, nicméně na útesu, utopeným v kouři a krvi, zachránil desítky raněných. A že se ten útes topí prvotřídně! Gibsonova úchylka, díky níž je v každým jeho filmu (s výjimkou debutu) šťavňatá porce hardcore brutality, je využitá na doraz a zároveň účelně. V kombinaci s pastelovým mainstreamovým lookem je to hodně působivá kontrastní podívaná. Dossův charakter vykreslen přímočaře, ale rovněž účelně a přesvědčivě. Škoda jen, že vedlejší postavy zůstávaj pouhým stínem a všeobecně co do obsahu tu není moc z čeho brát. Ale ono to tentokrát zase tolik nevadí. (30.11.2019)

Anachronický škvár. První třetina čistá nula. Je ta postava dementní? Má Mel rád Forresta Gumpa, ale nechápe nadsázku? Vince Vaughn je zvrhlej joke? Něco tak toporného patří do ideologické ohrádky 90. let. Naštěstí je tu druhá polovina a Call Of Duty: Holy Warfare, hutné válečné porno se slasherovými prvky, které neustále kazí kuní ksicht kocoura Garfielda a Melovy sklony k přepálené religiozně-vlastenecké symbolice (ty vertikály a podhledy, no uf). Střívka a končetiny ale umí zlobivý stařec furt na jedničku. Všechno kolem je nicméně pořád jedna velká řídká stolice. Ryan měl navzdory schématu určitou přiměřenost. Tohle je biblicko-patriotická drapérie za hranou únosnosti. Ten konec je čisté wtf. Dobrý vojín Messi. Parafráze Čety křížená s nanebevzetím? Dejte mi pokoj. Nejsu adventista. (09.11.2016)