Ready Player One: Hra sa začína

Steven Spielberg využil veškeré zkušenosti z předchozích filmů a vměstnal je do své sci-fi novinky Ready Player One. K těm zkušenostem ale navíc použil všechen ten talent, co má, bez kterého by vlastně neudělal kariéru a připravil tak vzorový blockbuster, který prostě musí bavit. Jenže on šel se svojí drzostí ještě dál a klasický blockbuster rozdělil na hranou a kreslenou formu, kde ta kreslená má prim. A aby toho nebylo málo, tak v závěru tu kreslenou vměstnal do reality, aby nám všem vytřel zrak a ukázal to, jaký génius mu dřímá v hlavě. Klobouk dolů. Ready Player One je prostě mazec. Využívá všechno z osmdesátek a devadesátek. Naráží na tolik popkulturních bodů, až mi z toho bylo teskně. Když si například pohraje s Osvicením od Kubricka, tak si až říkám, jestli to Steven s tou genialitou nepřehnal. Jenže ono těch geniálních momentů tu není zase tak moc, čímž ve mně trošku hlodá otázka, jestli toho z těch osmdesátek a devadesátek nemohl vytěžit víc. Třeba hudebně se tu mohl vysloveně vyřádit. Každopádně to beru, natočil to podle sebe. Třeba závěr měl naprosto perfektní grády. Sice si tu Mark Rylance totálně urval kus filmu pro sebe, ale to mi popravdě vůbec nevadí. Jsem rád, že na něj Steven narazil a jsem ještě raději, že ho obsazuje. V Mostu špionů mi totiž dokázal, jak velký herec je. No a tady to zase bez problémů zopakoval. Nádhera. A já doufám, že to není poslední nádhera v podobě spolupráce Spielberg - Rylance. Tím ale nechci říct, že by si ostatní herci nezasloužili pochvalu. Jen konstatuji, že zbytek herců je tu na stejné úrovni, jako celý film. (18.04.2018)

"I když realita může být opravdu děsivá a bolestná, je to taky to jediné místo, kde se člověk slušně nají." Nejsem cyber-udělaný do žádné slečny, nehoním se ve virtuální realitě za žádným vejcem, nemám kombinézu X1 s mikrovláknem v rozkroku a při hodinovém výpadku Facebooku neuvažuju o sebevraždě, takže evidentně nejsem cílovou skupinou pro tento snímek. Přesto jsem se z nějakého záhadného důvodu bavil, užíval si filmové narážky i skvělou muziku a toužil zasednout do křesla pana Sorrenta. (26.10.2018)

Ako "podívaná" je to naozaj pekné, veď scifíčka milujem. No najviac by sa mi páčilo, keby som v tomto vizuálnom štýle mohla vidieť presnú alebo aspoň vernejšiu adaptáciu knihy. Uvedomujem si, že predloha bola oveľa menej akčná, oveľa viac sa v nej lúštilo a vôbec všetko bolo komplikovanejšie... a samozrejme sa to do filmu napchať nedá... ale proste mi bolo trošku smutno za tou "vážnou", komplexnejšou a konzistentnejšou atmosférou románu. Ale inak fajn, tie dojemné momenty s Hallidayom fungovali výborne. (27.10.2018)

Na READY PLAYER ONE mě zaujala spousta věcí, ačkoli tedy nejsem hráč počítačových her a kinematografické pocty shledávám inspirativnějšími v "jonesovkách" - leč nechám si je ještě projít hlavou (teď jsem se vrátil z kina... ano, konečně), takže jen pár hrubých poznámek. ___ Je to každopádně suverénně vyprávěné - přičemž jednoduchý příběh o mladých rebelech je toliko prostředek, materiál k ozvláštňujícímu uchopení. Velmi silným nástrojem je střídání dvou hlavních vertikálních subsvětů: reálně-fikčního a virtuálně-fikčního. Finále vystavěné na souběžném prolínání obou dvou je inscenačně i vypravěčsky čistší a přehlednější než v jiných filmech s tímto konceptem - NEKONEČNÝ PŘÍBĚH, MATRIX, POČÁTEK, ačkoli každý volil jinou taktiku, jak s ním naložit. Velmi účinné je v něm zejména zpomalení a zklidnění namísto sbíhavé eskalace napětí. ___ To by nemohlo fungovat, kdyby nás film velmi soustavně pomalu, leč v železném rytmu neseznamoval s postavami v jedné poloze (OASIS), v druhé poloze (realita) a v postupné syntéze těchto poloh, jež vede k bezmála novým postavám (plus je tam pěkný motiv vztahů mezi nimi, třeba pouze naznačený nerozvíjený milostný trojúhelník, vlastně dva...). Pravdou je, že na rozdíl od většiny diváků jsem si na READY PLAYER ONE užíval hlavně opojnou filmařinu, precizní vypravěčství a schopnost logicky přeuspořádávat dominantní hodnoty společně s hrdinou, aniž by to působilo jako teze, k níž se chce dospět... protože vyplývá z logiky jednání kladných postav. Více po čase na poznámkách. (11.04.2018)

Spielberg je po hodně dlouhé době zpátky ve formě a natočil moc pěkný Nerdgasm, který vás vrátí nejen do 80´s a 90´s, ale také do dětství, kdy jste pařili první hru na nintendu či playstationu. Ten film má už teď potenciální kultovní status a možná nás čeká nový filmový rozkvět ve videoherním módu. Hlavní hrdina Tye Sheridan s Olívií Cooke jsou velmi sympatičtí jak v reálném světě tak v Oasis a solidní je i záporák nesoucí jméno Nolan, což se mi nezdá jako náhoda. Graficky je to natočeno velmi dobře, akce je pestrá a zábavná, byť jí mohlo být mnohem více, ta nejlepší nás čeká hned v úvodu v podobě závodu, kde nás čeká King kong s Tyranosaurusem Rexem, potom vlastně už jen velké finále, pokud nepočítám nějaké menší akční odbočky. Hodně povedené jsou odkazy a Easter Eggy, kterých je zde dostatek a při prvním zhlédnutí je téměř nemožné si všech všimnout. ( Shining definitivně vede). Jedná se o povedený originální film, který je zábavný, svižný a hezky barevný, ale k úplnému uspokojení bych určitě přidal více humoru a rozhodně větší množství bláznivé akce. Přesto se těším na druhé zhlédnutí.80% (30.03.2018)