Interiéry

Taka typicka Allenovka, typicka spolocenska konzervacka, rezisersky na urovni, Wudy Allen sa hra na Bergmana a myslim, ze nanho aj rezisersky a talentom ma, takze v pohode. Medziludske emocia vztahy v ramci normy, hoci len na malom priestore. Diane Keaton samozrejme vyborna, hlavne kvoli nej dam sivy, sedivy priemer . 50 % (26.08.2017)

Jsem spokojenější, když mě Woody Allen baví. Ne, neříkám, že každý jeho film musí být řachanda fórů od začátku do konce, ale aspoň náznak humoru se dá snad propašovat do čehokoliv... Tedy zřejmě kromě Interiérů. Ne snad že by mě nějak nebývale nudily, to ne, ale na můj vkus to je příliš chladný film, na který jsem nejspíš neměl to pravé rozpoložení. Chápu, že si režisér a scenárista v jednom třeba chtěl od komedií oddychnout a zkusit pro změnu něco vážného, ale natočil tak film, na který se momentálně nechci dívat znovu, a to je tedy poprvé. (29.03.2014)

Bez špetky tušení do čeho se pouštím a s pražádnou úctou k Woody Allenovi jsem byl potěšen. Je to překvapivé, protože všechny jeho komediální filmy nenávidím a toto drama mi předvedlo jinou tvář Allena a jeho nitra. Skrze tři sestry, každou v jiné postavení k trápící se matce, u které ani sebevražda není ničím výjimečným, poznáváme příběh, který se opakuje každý den v mnoha rodinách světa. Tématicky je mi velmi blízký a proto velmi oceňuji, jak s ním Woody Allen naložil. Pomalé scény, někdy vytvořené jen jako spojnice mezi myšlenkami a pocity osoby ke svému okolí, jsou z počátku působivé a vystihující, ale brzy jich je až příliš. Herecky jde o skvěle uchopený a zahraný film, v kterém nikdo neční nad ostatní a jejich výkony jsou příjemně uvěřitelné. Bohužel si neumím pořádně představit druhé nebo třetí shlédnutí, protože Interiéry mi dokázali dát dost napoprvé, ale nevím, zda bych v nich objevil znovu něco poutavého. (15.08.2008)

Co se skrývá v našich vlastních interiérech? Woody Allen se rozhodl po většinu své filmové kariéry vypořádávat se s tématem osobního sebenaplnění a smrti s humorem a ironií. Tenhle přístup ho natolik proslavil, že vlastně i definoval jeho tvůrčí rukopis. Jakým překvapením je tedy pro mě to, že Interiéry jsou z té řádky jeho děl, které jsem měl možnost vidět patrně tím absolutně nejlepším. Chlad, strohost, samota a deprese, nádherná a dokonale úsporná kamera. Sakra Woody, proč ses nevydal raději tímhle směrem? 9/10 (26.01.2017)

Scénář: Woody Allen .. Intimní, chladné drama, velice. V úvodu téměř dokumentárně stavěný snímek, hutně vážný o nemoci rozvodu, umírání. Akorát, že mě hysterické pochody staré, puntičkářské a silně nesympatické ženské vůbec nijak neoslovují. Ani její dcery, trpící podobným neurotickým rozpoložením nebodují. Po výborné Love and Death nebo Annie Hall otočil Woody Allen nakrátko o sto osmdesát stupňů a za sebe dodám, že k silně nezáživnému, odcizenému tématu. Interiéry mi totiž tentokrát nic nepředal ani nepřidal. (28.10.2007)