Čo žerie Gilberta Grapea

Jo, hudba na začátku a ta stejná na konci je děsně fajn, ale co ten zbytek? Čekal jsem, že mě film emočně složí. Samozřejmě film není špatný. Taková sestava herců se nevidí každý den a zde si herci se svými výkony dali tedy skutečně více než záležet. Akorát musím znovu připomenout, že mi tam chyběly emoce. Příběh je vlastně vybudován na tom samém do kolečka kolem. Mírně na kráse sráží jisto jistě český dabing. Vedlejší postavy jsou nadabované vskutku úděsně. Já svoje hodnocení přes 2* prostě nedostanu. Emoce jsou to jediné čím snad teoreticky může film oslnit. A když tu nejsou emoce, tak tu není vlastně nic. (06.05.2012)

Ke Gilbertovi už zde bylo řečeno mnohé. Přesto jsem si jej vybral za oběť svého jubilejního (stého) komentáře. Důvodem je fakt, že je to u mě vyloženě srdeční záležitost. Tou je sice drtivá většina filmů, kterým jsem udělil pět hvězdiček, jenže tenhle patří k mým vůbec nejoblíbenějším. Komentář ke Gilbertovi jsem dlouho odkládal - právě pro ten velký počet lidí, kteří už zde k němu něco napsali. Nedávno jsem však pojal fixní ideu, že stý koment by měl být tak trochu speciální. A nejlépe na nějaký speciální film. A tak konečně nadešel čas, abych i já přihodil své polínko do ohně... Co nového však ještě dodat, když většina tak nějak svorně sdílí názor, že Depp je tady velmi dobrý a di Caprio dokonce vynikající? Je to pravda... Juliet Lewis a Gilbertova matka (možná nejtlustší herečka světa, Darlene Cates) už byly taky po zásluze pochváleny. A tak vyzdvihnu dvě persony, o nichž se tady moc nepíše. Jde o Mary Steenburgen (Gilbertova milenka) a Mary Kate Schellhardt (Gilbertova mladší sestra). Obě zahrály famózně, obě jsou fantastické. I tak tu ještě pár herců k pochválení pořád zbývá ... Moje uctivá poklona směřuje samozřejmě též k Lasse Hallströmovi, který to tentokrát opravdu zmákl ... Nyní se konečně dostávám k tomu, abych si vůči některým názorům uživatelů zaoponoval. Mám teď na mysli názory, že film je „trochu nudný“, že se „místy vleče“ a tak podobně. Tak tohle by mě nenapadlo. Kdepak, ten film je přesně takový, jaký má být, jaký být chce. Záleží už jen na míře citlivosti každého, jak Gilberta přijme. Podle mě je to dokonalý film. Řek bych, že za svůj ho vezme hlavně divák citově vyspělý. A tím nutně nemyslím „dospělý“. I když u některých by to raději asi přece jen chtělo pár let počkat s unáhlenými soudy. (Viď, Johnny_D? :-) „Co žere Gilberta Grapa“ je dílo, které jde až na dřeň, a nikdy nesklouzne k lacinosti. Film, u něhož se nebojím použít slovo „krásný“. A to ve všech směrech. [Závěrem ještě malá osobní vzpomínka na rok 1994: Když byl Lindsay Anderson krátce před svou smrtí hostem na LFŠ, zeptali se ho, jaký je nejlepší a nejhorší film, který v poslední době viděl. Jako nejhorší uvedl Čtyři svatby a jeden pohřeb. A nejlepší? Hádejte.] (12.08.2006)

Hallstrom opět natočil příjemný film, kde to nejlepší je absolutně dokonalý Leonardo - jde o jeho nejlepší výkon vůbec a o jeden z nejlepších hereckých výkonů, jaké jsem kdy viděl. Za svůj výkon byl nominován na Oscara a že ho nedostal a dostal ho nijak převratný Tommy Lee Jones za Uprchlíka nedokážu pochopit. Při dojímavé scéně na konci to zahrál tak, že jsem nedýchal. (30.07.2003)

Cože toho Gilberta tedy vlastně tak žere? Asi úplně všechno. Od provinčního městečka, ze kterého po celý svůj život nevytáhl ani paty ven. Přes mentálně zaostalého mladšího bratra, o něhož se musí celý den starat. Po každodenní rodiné večeře, které vždy zákonitě skončí bouřlivou výměnou názorů všech členů rodiny, plynoucí z jejich vypěstované "ponorkové nemoci" a vzájemné alergie. To, na co divák čeká většinu filmu, tedy že do té doby všechno trpícímu Gilbertovi nakonec vytečou nervy, je stejně nezvratné, jako že musí (jak si dávno přeje) přijít "něco nového". Film je postaven na krásně lidském (přesně jak je u L.Hallströma dobrým zvykem) příběhu, který pevně drží především (i ve vedlejších rolích ) výborní a známí herci. Jmenovitě hlavně trojlístek J.Depp, L.DiCaprio a J.Lewis. (04.10.2004)

Na první pohled nenápadné vesnické drama, avšak uvnitř skrývající nečekanou dávku emocí, kterou by mohl závidět leckterý velkofilm. Vztahy mezi členy vyobrazené rodinky jsou čisté, nesobecké, láskyplné, až takřka idylické. O to více pak zapůsobí, když film plynule a citlivě přechází z úsměvu do pláče tak, že si to ani sami neuvědomíte dřív, než je "pozdě"... Přirozený Leonardo DiCaprio ukazuje, že už v 19 letech si může říkat velký pan herec, ale ani Johnny Depp na tom není o moc hůře. Roli staršího bratra, pečujícího o celou rodinu, zvládl skvěle... 8/10 (14.04.2008)