Čo žerie Gilberta Grapea

Na tenhle film jsem narazila v televizi úplně náhodou a začala na něj koukat jen kvůli mému oblíbenci Deppovi. Byla jsem ale velice příjemně překvapená, protože kromě skvělého Deppa tu byl i vynikající DiCaprio a skvělý příběh, který nejprve působí jako, že to bude sranda, ale nakonec se za tou odlehčeností a ironií objeví nefalšovaný smutek. (19.01.2006)

Kdyby, kdyby, kdyby ... Kdybych viděla tento film jako první od Lasseho Hallströma ... kdybych ho viděla před deseti lety ... kdybych ho viděla dříve než Dívku s mušlí a Bílou vránu ... A dalo by se pokračovat. Jenže já ho viděla TEĎ. Lasse Hallström začal točit filmy pro děti. Měl svůj zvláštní rukopis ovlivněný švédskou kinematofragií. A byl dobrý. Postupem času začal točit v Americe, byl stále svůj a poměrně záhy se v jeho díle objevil dost výrazný prvek - potřeba a schopnost dojmout diváka velkým závěrečným gestem. A ještě o fous víc - přesně odhadl, co se líbí a co dojme amerického většinového diváka a přesně to mu naservíruje. Pro jeho kapsu skvělé, pro milovníky artových snímků věčná škoda. Co žere Gilberta Grapea je prvním snímkem v této pomyslné sérii. Když sednu v kině před plátno nebo doma před obrazovku, je to jako bych uzavřela s režisérem tajnou dohodu. Chci od něj, aby mě bavil, poučil, rozsmál, rozbrečel ... ale rozhodně po něm nechci, aby mě nechal chladnou. Také chci, aby mě překvapil. A Lasse se opravdu snaží, navnadí atmosféru, rozběhne příběh a pěkně si diváka nachystá. Já mu to zpočátku beru a jak mi tak pěkně podmanivě vypráví, začíná mi to v hlavně šrotovat, kam to asi povede a že to asi nedopadně tak úplně happy. A najednou jako bych vystoupila z děje, dívám se tak trochu z výšky, tak trochu ze zákulisí, mírně s odstupem ... a říkám si, Lasse, ty lišáku, že ty nám chceš diváky rozbrečet!? A taky že jo! A přesně tady v závěru to u mě neklapne. To jemné pouto mezi divákem a režisérem tu bylo pro mě přerušeno. Asi nejsem cílová skupina. Možná nejsem ten správný většinový divák, co se zrovna chtěl nechat dojmout. Nebo jsem už viděla hodně amerických filmů a slušnou řádku i od pana řežiséra. Zřejmě jsem silně proevropsky laděná a těm ryze amerických tématům jsem tak nějak nepřišla na chuť. Asi jako když člověk čeká lahůdku a dostane normálně najíst. Hlad nemá, ale nedá se říct, že by si pošmákl. Vlastně je to docela dobré, není to připápené, ani překořeněné, ale není to delikatesa. Tož tak nějak... (11.06.2018)

DiCaprio byl neuvěřitelný. I to, že třeba Hoffman nebo Malkovich zahráli tak věrně své mentály, je úctyhodné. Nebylo jim však devatenáct! Celý film však při zpětném pohledu tak nějak prošuměl. Co z něj? Hlídejte si své mentální sourozence? Nebuďte nechutně obézní nebo s vámi podpálí barák, aby vás uchránili od veřejné potupy? 60% (09.07.2012)

Možná jsem už při sledování filmů trochu citově otupělý, možná mi k úplné spokojenosti nestačí "příběh ze života", jakkoliv poetický, možná jsem neměl svůj den, možná mě přespříliš namlsala vysoká hodnocení zde na csfd... možná prostě není Gilbert Grape film pro mě (a jsem tudíž aspoň podle Mr. Apache citově méně dospělý). Chci tím - zbytečně dlouze - říct, že jsem od tohohle Hallstromova snímku nedostal, co jsem čekal (a to, že jsem něco čekal bude možná problémem samým). DiCaprio se opravdu vytáhl (i když role duševně nemocných jsou herecky nápadně vděčné). Příběh točící se kolem disfunkční, neštěstím poznamenané rodiny fungoval (zj. vztah Gilberta a Arnieho), ale přece jenom ve mě nezanechal žádné hlubší stopy. Za slušný konec a DiCapriovu silnou postavu přidám k průměrnému hodnocené slabší čtvrtou hvězdu. 70% (17.06.2007)

Jeden z nejlepších snímků se sociálním rozměrem v dějinách americké kinematografie. A mluvíme-li tedy konkrétně o kinematografii americké, je příznačné, že takovýhle snímek natočil právě emigrant (jen letmo odkazuji k podobnému fenoménu v Americe realizovaných děl Ang Leeho, Miloše Formana a mnoha dalších). Lasse Hallström zrežíroval svůj snímek tak mistrovsky, že si nedovedu představit diváka, kterého nechá jeho opus magnum chladným. Co žere Gilberta Grapea je vpravdě krásný, citlivý a lidský film, který slova mohou opsat jen z menší části, větší část totiž tvoří prožitek a pocit, ten ovšem slova jen těžko zachytí... Tenhle nádherný snímek o rozměrech a úhlech života, jichž si mnoho lidí v reálu denního shonu ani nepovšimne, má bolavou podstatu...svět je tvrdé místo pro život... Pro mne jasných 100 % Podobné filmy: Bílá vrána, Benny a Joon, Rain Man (17.02.2007)