Mr. Robot
Tvorcovia:
Sam EsmailHudba:
Mac QuayleHrajú:
Rami Malek, Carly Chaikin, Christian Slater, Portia Doubleday, Martin Wallström, Michael Cristofer, Stephanie Corneliussen, Michel Gill, Grace Gummer (viac)VOD (1)
Série(4) / Epizódy(45)
Obsahy(1)
Elliot je mladý programátor, který má problém navazovat vztahy s lidmi. Má pocit, že se s okolním světem může bavit pouze tak, že hackuje jejich přístroje. Pracuje u bezpečnostní firmy, kde ale musí skrývat své skutečné umění. Navíc ho osloví tajná hackerská organizace, která chce s jeho pomocí zničit nadvládu jednoho procenta nejmocnějších lidí světa, kteří údajně řídí běh dějin. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (392)
První seria byla super. Víc se to odehrávalo v okolním světě. Kdežto jakmile začneme zacházet víc a víc do Elliotovy mysli, tak už to pro mě ztrácí na zajímavosti. Tam se může stát prakticky cokoliv. Neustale bojuje sám se sebou a okolní realita dostává míň prostoru. To mě mrzelo. Jinak super obsazení. Elliotova sestra je naprosto parádní charakter. ()
Tak to je přesný obraz současnost a života mlaďochů...Všichni čumí do compu nebo do mobilu...Nikdo se nebaví se skutečnými lidmi, ale pouze po síti, protože to je "bezpečnější"...Pak jim nemá začít jebat a místo, aby si o lidech zjišťovali co je zajímá, osobním kontaktem, tak je radši haknou a myslí si, že je dobře znají...Zrušit korporace a myslet si, že tím zachrání svět, je jejich největší omyl...TO 1% NEJBOHATŠÍCH LIDÍ, TADY VŽDY BYLO...JE...A BUDE!!!...Takže místo revoluce si založte rodinu svých nejbližších a vyserte se na revoluce, protože ta, jak známo požírá svoje děti...Nakonec sami dostanete kšeft od nějaké korporace a jste jejich, protože prachy, jak známo NESMRDÍ...Za mě 70% ()
První dojmy: Od prvních sekund mě seriál vtáhnul. Námět je přesně co jsem hledal. Cítil jsem velký potenciál a postupnou gradaci správným směrem. / / Negativa: Po pár dílech se dostavilo menší zklamání. Ponořil jsem se do seriálu o hackerech v pravém slova smyslu, jenže děj se postupně překlenul do kriminálky se spoustou nevyžádaného násilí a do pseudo dokumentu o drogové závislosti a schizofrenii. V mnoha scénách je seriál na stupni hardcore. Snesu toho hodně, ale tohle je už pod čáru. Nechutné, nechutné a nechutné. / / Pozitiva: Neprozkoumané teritorium. Neokoukaní herci. Příběh na více úrovních. Příběh jednotlivce je promíchán s globálními problémy. Možná se už opakuju, ale příběh za tím vším je to co dnes chybí nejvíc. Mr. Robot má silný příběh a dokáže vzbudit hluboké a trvalé emoce. Ne ty běžné, umělé, povrchní. / / Závěr: Obrovskou zbrání seriálu je oscarový herec v hlavní roli, která mu naprosto sedla. / / Poslední série byla geniální. Emotivní a geniální. Takový mindfuck jsem už dlouho nezažil. / / Je jasné, že to nejlepší ze všech žánrů se pomalu a jistě přesouvá do světa serálů. Karta se obrátila. / / S01: 8.5/10 / / S02: 9/10 / / S03: 9/10 / / S04: 10/10 / / 10/10 ()
To bolo kurva ČO?? 43 dielov a pointa pribehu sa da v pohode vtesnat do 20-tich. 23 dielov o hovne, vykecavanie so sebou, svetom, vesmirom, imaginarnym sebou, svetom, vesmirom, divakom, imaginarn divakom, otcom sestrou mamou, imaginarnymi otcom sestrou mamou.. Ako dobre, boli tam aj zaujimave diely a pasaze, to zasa ano. Experimentalne diely - tichy, kde asi 20 minut nepadne ani slovo, deleny na "čaptery" a pod. boli gut, ale to je vsjo! Ak islo autorovi o to navodit abstinentom pocit ako po davke lsd, potom ok, toto vyslo. Ja vlastne doteraz neviem, co bola realita, co predstava, co paralelny vesmir (ak som to nejako pochopil, aj ten tam bol), co boli postavy realne a co iba predstavy a ci vobec tam nenake realne postavy boli. Ja vlastne ani neviem, ci sa to cele Eliotovi iba nesnivalo (a co ze 40 dielov? Nevideli ste Dallas, kde sa Bobimu snivalo asi 30 dielov?). No nie. Trochu toho ezotericna a psycha mi neva, ale toto vypada ze ani autor dodnes nevie, ktora z postav (a opakujem ci vobec nejaka) bola realna. Skoda, brutalny potencial zaneseny tonami radobyexistencialneho balastu.. ()
Po 5 dílech: Už od pilotu bylo moje nadšení maximální, počkal jsem ale, jak se Mr. Robot vyvine. I přes pár slabších chvilek ale moje nadšení přetrvává. Tohle je vysněný seriál všech divných geeků, kteří by od počítače chtěli změnit celou společnost. Baví mě anarchistické myšlenky hlavního hrdiny (více než jeho drogová závislost) i jeho asociálnost. Rami Malek je naprosto dokonalý, jako kdyby to vzniklo přímo pro ně. Geniální je také Martin Wallström, lépe by se dal obsadit snad jen samotný Mr. Robot, pořád nevím co si od Christinu Slaterovi myslet. Pro mě rozhodně seriál roku 2015! ()
Prvá časť ma namotala tak silno, ako žiadny iný pilot. Lenže ďalšie 3 časti klesali priam exponenciálne kvalitou(aj keď s odstupom času to hodnotím inak) a už som očakával, že to dopadne ako ďalší moderný seriál, ktorý som nevydržal po pár častiach pozerať. Ani som netušil akú chybu by som spravil, keby som s tým sekol. Ďalšie časti(špeciálne 8 a 9) totiž boli až príliš dobré na seriál. Sám som sa čudoval(som asi najväčší kritik niektorých dnešných seriálov, nie som veľmi "seriálový" typ). ()
Hlavna linka velmi zaujimava. Tiez postavy su, ci uz spravanim alebo prostredim, z ktoreho pochadzaju, velmi atraktivne. Herectvo na urovni. Ta rozstiepena osobnost a mimozmyslove rozhovory boli celkom fajn prvych par dielov. V tych zaverecnych sa mi to uz zdalo chaoticke a prepalene. Silne trojhviezdie. Uvidime, ci sa druhou seriou pribeh samotny a osudy ustredneho "hekera" lubivo rozvinu, ci poprepletaju. Naboj to ma slusny. Tretia seria je rozhodne "naslapanejsia" ako predosle dve a dej sa netoci len okolo Elliota. Slusne stvorhviezdie. ()
Pilot za 5, no potom to už pomaly išlo z kopca. Som zvedavý na druhú sériu. ()
Co je realita, co je vnitřní svět ...... ()
I.SÉRIE Estetika, obsazení i autenticita hackerství za jedna. Cesta do nitra po drogový ose a dějovej oblouk do ztracena za nula. II.SÉRIE zachovává realistickej rámec hacku a s niternou disociativní poruchou osobnosti, byť nejen s ní, pracuje výrazně líp. III. SÉRIE si laťku ještě pořád drží, ale do logiky věci začínájí nebezpečně zatýkat nesmysly. ()
šmakocinka ()
Sam Esmail je génius a z Mr. Robota spravil umelecké dielo. 10/10 ()
První díl pecka, druhý díl dobrý, třetí se dal shlédnout a dále..... co to jako mělo být. Nuda, pruda a nic z toho. Je to jako bymi dali super obří čokoládu, kde první řada chutná výborně, druhá se dá snást a zbytek má příchuť silně zavánějící čpavkem. 40% max. viděna pouze první řada, zas tak velký masochista nejsem. ()
Zdá se to skoro až neskutečné, ale v roce 2016 jsem dokončil druhou sérii a přestal sledovat. Před pár týdny jsem se rozhodl po téměř přesně pěti letech vrátit a dokončit tento seriál. Nevěděl jsem jestli mne to znova chytne po všech těch letech, ale jakmile jsem si pustil první díl, byl jsem zpět vtáhnut do šíleného světa Elliota Aldersona, ve kterém nemůžete věřit ničemu co vidíte ani slyšíte. S poznatky, které se mi ještě uchovaly v paměti jsem si dokázal spojit některé odhalení dřív než přišly, a dávalo to i větší smysl než při prvním sledování. To co ze začátku vypadá jako dvojí život jednoho člověka, jenž je ve dne normálním zaměstnancem firmy s repetitivním způsobem života a večer hacker, který se snaží ochránit sebe i lidstvo před obřími firmami, které vše kontrolují, se nakonec ukáže jako něco o mnoho více. Za nejlepší sérii bych definitivně označil tu poslední, čtvrtou. Měla nejlepší díly, jak už ze scénáristického hlediska, tak i režijního a hudebního. Sedmý díl byl sám o sobě vyloženě masterpiece. Co se týče seriálu jako celku, mohu jedině doporučit. Zvlášť jeho opětovné sledování, jelikož si opravdu začnete všímat všech těch věcí, které vedly k jeho úžasnému konci, kdy vlastně zjistíte, že hlavní podstatou je hledání sama sebe a bojování se svými vlastními, vnitřními démony. Jsem opravdu rád, že jsem se po těch letech vrátil a dokončil to, co jsem začal. ()
Já nevím co na tom každej vidí. Dal jsem stěží první sérii a končím. Slepé dějové linky, postavy chovající se jako úplný idioti a prostě celkové nesympatický protagonisti. Nejlepší na seriálu byla muzika. ()
Hodnocení seriálu je na tomhle skladišti vždycky dost ošemetný. Většinou se hvězdičkuje po pilotu a ten prostě je pořád jen částí celku. Takže Pilot: Fakt parádička. IT geeků, kteří řeší zločiny a přitom jsou dost asociální, jsme tu měli už několik. Ale safra tenhle je fakt jinej. Jeho asociálnost dosahuje téměř dokonalosti a pokud z toho má vyplynout hackovací revoluce, safra se na to těším. Takovej trochu předobraz toho, co všechno by Anonymous mohli udělat, kdyby to nebyly jen pytle sraček v maskách. A ta hudba!! Po 6.díle: tak teď už hodnotit můžu. Protože zatím 6 dílů si udrželo neuvěřitelně nadupanej standard. A to, co nastalo je předzvěstí, že ty poslední 4 nezavřu hubu. Teda aspoň v to doufám. Slater je sice lehce přehrávající, ale za to perfektní psychouš, Malek do téhle role sedí jak prdel na pekáč a celkově ta atmosféra a znovu... ta hudba!! A o těch Anonymous to beru zpět. Fsociety jsou taky jen pytle sraček v maskách :) 1.série No tak ty krávo... co to jako je? To jako vysvětlení je takový, že se nic nevysvětlí? A proč je to pořád tak boží? ()
Bombastický začátek - po delší době trochu realističtější pohled do světa hackerů, zkorumpované společnosti, drog... K tomu hlavní hrdina typu Dextera... Zatím (6 epizod) dost dobré, snad to vydrží. ()
Rami Malek.....and..... Christian Slater. And kupa ostatních. Začnu od konce, tedy od té kupy: nebýt kupy, není o čem. Každý zde má svůj příběh a to nijak zanedbatelný. Je to jako domeček z karet, postavený na hlavu. Christian Slater. Jistě,hloupá drbna praví, že je tam na nic a že je to vypelichaný kocour a že by tam viděla někoho jiného...a koho? Drbno! Je tam správně a je skvělej, hurá, po dlóóóuhé době neprofláklý a moc bezvadný Christian. Rami Malek. Tak toho jsem neznala a jsem ráda, že jsem ho poznala, tady. Je v ý b o r n e j! No, nejprve jsem myslela, že budeme hackovat a občas šňupat a chodit do práce trošku rozvrkočen a pozdě a občas vyvenčíme sousedku, nebo psa a u psychoterapeutky budeme mlčet, protože si myslíme, že mluvit o našem vnitřním divném světě je v jejím případě zbytečné. Ale tak jednoduché to není ani náhodou a to je d o b ř e ! ()
tenhle typ trilerů jen tak neodzvoní, protože náměty jsou, vymyslet se v tom dá cokoliv, je to napínavé (bohužel poslední dobou jen kvůli pár posledním vteřinám jednotlivých dílů). Ale přímo k panu Robotovi: Po prvních několika dílech jsem k tomu měl jen jedno slovo, které by vyjadřovalo, co jsem právě viděl - "divné". Je to v jednotlivých scénách tak strašně rozdílné na vnímání, že člověk jenom tupě zírá a vůbec nic nepobírá (zdravím Ztracené). Je docela nesmyslné kolik prostoru dostávají absolutně zbytečné postavy (dealer, přítel Angeliny atd.) a vůbec celé je to utahané jak sopel, dokonce podle mě horší než True Detective. Nebavilo mě to od prvního dílu, ale zároveň mě mátlo jak skvělý nápad a netradiční zpracování, které bohužel nefungovalo, v tom je obsažené a rozhodl jsem se na to dodívat, jen abych zjistil, zda mě to opravdu zklame, tak jak jsem si myslel, že mě to zklame. Spletl jsem se. Zklamání přišlo ještě větší. Nutnost šokovat se tvůrcům absolutně vymkla kontrole a přeplesky jako absťák, pekelně roztahaný vztah s imaginárním tatínkem, vypuštění vězňů, políbení sestřičky.... NE a ještě jednou NE! Rád bych aby mi někdo vysvětlil PROČ v káždém posraném mystic sci-fi a podobných seriálech musí všude objevovat svoje maminky a tatínky a všichni největší drsňáci minimálně jeden díl probrečí. Myslel jsem si, že po těchto hovnech v Heroes si všichni uvědomí jak je neuvěřitelně tupé to tam pořád sypat. Nakonec už začne člověka i srát Malekův výraz a u posledních dvou dílů si člověk jenom říká, "řekni už něco, kokote"! O závěru se tu raději nebudu nějak detailněji vypisovat, musel bych hodit tyč. Takové tupé zakončení jsem už dlouho neviděl. Toho napětí do druhé řady taky moc nepřenechali kromě Tyllera a 'BíléhoČíňana' tam vlastně nezbylo nic. Vedlejší postavy hackerské grupy byly scénářem taky naprosto nevyužité. Kdybych se na to díval v televizi a měl týden čekat na díl (nebo jak často to vycházelo) skončil bych definitivně po třetím dílu a už to nezapnul. Takhle jsem to ze zvědavosti dodíval, mažu a druhou řadu vidět nechci. Obrovské zklamání. Světlé stránky jsou hudební doprovod druhé části seriálu, vizuál, úžásný nápad některých scén a samomluva. Je pravda, že takových záležitostí zase tak moc nevzniká, takže chápu ten boom znuděných lidí, kteří vidí zajímavý nápad, jehož obsah se dá napsat na malý papír a už je nezajímá jaké je zpracování v těch neuvěřitelně nudných 8mi hodinách. Fun society pro mě moc té zábavy nevytvořila ()
Súvisiace novinky
Matt Reeves natočí minisérii o Busteru Keatonovi
Zatímco pokračuje v práci na sequelu k jeho komiksovému Batmanovi, rozhlíží se mezitím režisér Matt Reeves (Válka o planetu opic) i po dalších zajímavých projektech. A jeden takový mu nyní právě… (viac)
Battlestar Galactica dostane pokračování
Kultovní sci-fi seriál Battlestar Galactica se dočká pokračování. Oznámili to zástupci stanice NBC, kteří zároveň veřejnosti odhalili svoji novou chystanou streamovací službu nazvanou Peacock. Jak… (viac)
Freddie Mercury míří do kin
Biografie největší hvězdy Queenů se chystá už řadu let. Freddieho Mercuryho si měl zahrát Sacha Baron Cohen (Borat, Diktátor), ten ale po neshodách se členy kapely z projektu odstoupil. Hudebníky… (viac)
Po Hře o trůny přijdou Divoké karty
George R. R. Martin momentálně píše Vichry zimy, šestý román z fantasy série Píseň ledu a ohně. Knižní předloha Hry o trůny je alfou i omegou jeho tvorby, to ale neznamená, že by zanedbával svá… (viac)
Mr. Robot je někdy trochu nemotorný nebo spíš příliš intelektuálně zatěžkaný, než aby se mohl v ději i metakomentářích ladně odvíjet po celou stopáž. Místy u mě ztrácí na dechu, jak nejdřív naivně dichotomizuje o sobě nebinární problém špatné vs. dobré společnosti. Kritika špatné společnosti je imanentní jejímu permanentnímu námětu a střetáváním mezi spekulacemi, kam a jak z ní k dobré společnosti, je sama dystopicky ústící neshoda živa. Elita mezi hackery se nadšeně hecuje a vychvaluje svůj plán pro anarchický restart, jako by si zaměnitelnosti mezi pány a otroky, kteří jim, mimochodem, dosud pomáhali s vládnutím, nebyla v nejmenším vědoma. Jistě nepředpokládám, že by sám fakt universálního tápání měl zafungovat jako δαιμόνιον, rezignující na moc se zbabělou výmluvou o naší vlastní zkaženosti. To je disciplína konzervativců. Jen bych očekával, že inteligence schopná šifrovat korporátní data si něčeho tak triviálního bude vědoma i bez nárazu do železné reality oligarchického zákona: „Face it, no matter how hard you try... That's always the end result.“ (S03E07) Naopak mě seriál přesvědčuje tím, jak prostřednictvím hlavní postavy předvádí, co můžeme vidět, když jsme v depresi. Depresivní rozpoložení umožňuje přestat s přičítáním smyslu objektům a otevřít se banálnosti světa, viděného najednou sice bez motivace, ale právě tak i v ostřejších rysech a střízlivěji. Už Nietzsche proto cenil iluzi, že ta je nutnou podmínkou životní perspektivy a vlastně pohání přítomné k budoucímu (Lidské, příliš lidské). Elliotova premisa je opačná: vytěžit z bezútěšné, k naším domnělým zájmům indiferentní reality světa ty nejsyrovější pravdy, jakých je poctivá mysl vůbec ještě schopná. Tu a tam se následkem svých úzkostí domůže čistého pohledu na život, na lidský druh a jeho zoufalé možnosti vymanit se z toho, co o něm víme z biologie. Marxistické stanovisko k náboženství se zvláštním důrazem na křesťanskou tradici v politických dějinách Západu kulminuje odsouzením náboženského elementu coby „dopaminu ignorance“, „sci-fi franšízy“ a „způsobu, jak nás vlastnit“. Což uzavírá: „So fuck God. He's not a good enough scapegoat for me.“ (S02E03) Nicméně citovatelných pasáží je tu bohatě. / PODOBNOSTI: charakterovou estetikou - Fargo (2014–2022); v celkovém podání vyšinutě konfrontačních scén, jmenovitě S04E06-S04E07 a vlastně všech s Fernandem Vera - Tarantino (The Hateful Eight/2015); kritikou poměrů - Fight Club (1999), The Matrix (1999). Kognitivní kritikou reality, natož u posledních 3 epizod, mi připomínal Inception (2010). Nolanovský sklon k hloubavým poselstvím a velkolepým reflexím našeho bytí, zakoušeného v konfliktech identity na časoprostorové linii, se tu vyskytne nejprve bez vážnějšího směřování, ale nakonec úplně definuje příběh. Seriál je nicméně silnější v konsistenci i hloubce verbalizovaných duševních pochodů už tím, že má složitější a daleko rozvětvenější látku, kterou k mému překvapení dokázal udržet pohromadě. Poslední epizoda už sice byla blábolivě redundantní, ale zřejmě bylo nutné vrátit příběh na zem nějakou smířlivě reformulovanou filosofií jak vůči statu quo, tak vůči otevřenosti vlastního interpretačního potenciálu v součinnosti s dost dobře nereálným prvkem Elliotovy až fantasmagoricky unikátní diagnózy. Ústředním sdělením je paradox identity, demonstrovaný myšlenkovým experimentem příběhu o rozhašené psychice, na němž si divácky odžijeme, že tolik sněná od bolestí a omylů očištěná verze našich životů přichází o svou přitažlivost absencí všeho, co se naším stalo teprve v agregátu přítomnost determinující minulosti: to, k čemu tolik lneme, na čem nám tak záleží, že si právě ze starostlivosti o to všechna selhání a naschvály postavené do cesty vyčítáme, – my, naše „já“, – je tu zároveň až tehdy, došlo-li právě ke všemu, kvůli čemu s tím máme takový problém. Ke svým efektivnějším verzím nemáme vztah, protože v nich nijak historicky nefigurujeme, zatímco neefektivita našeho dosavadního počínání spoluvytváří „score“, na jehož tristní podobě lpíme. Je to jediná možná verze našich „já“, kterou lze milovat. Všechny ostatní můžeme jen obdivovat a tušit jako možnosti sebe sama, a tím pádem tu menší, tu větší zklamání. / ŽÁNROVĚ FORMÁLNÍ ROZMÁCHLOST: v tomto parametru seriál nemá srovnání a především díl S04E05 (Method Not Allowed) s jedinou větou na konci má víc než bondovské proporce. () (menej) (viac)