Mr. Robot - Série 1

Tak u tohohle seriálu mě fakt bavilo počkat si na další díl v očekávání, s čím na mě, na diváka, vyrukují autoři nyní. Počátek s hackováním, samomluvou k divákovi, depresivní atmosférou s mimoňěm se schopnostmi nad chápání ostatních, jenž chce přinést revoluci se "svou" partou, která se následně díky Tyrellovi a drogovému dealerovi přenesla bohužel trochu někam, kde mě to "přestávalo brát", ale následný dějový převrat /(to ani nebyl zvrat), který ve všem dosavadním udělá značný magvlajs, mě zase donutil to sledovat dál. No a když už... tak zas víme prd, krom další kapky do moře konspiračních teorií. Druhá série bude, takže počkáme, jak moc bude Elliot poslouchat svou rodinku ;) (24.03.2016)

Upřímně jsem si myslela, že mě seriál nebude bavit, jelikož se jedná o téma, které mě je docela nesympatické, ale překvapivě mě to do sebe vtáhlo a rozhodně se jedná o jeden z nejpovedenějších seriálu současnosti, jelikož se věnuje nejen hackerům, ale i problémům celého světa. Akorát mi trochu vadilo to bláznovství Eliotta, to mi ten pozitivní pohled na seriál trochu pokazilo, nicméně jsem hodně zvědavá na další řadu. (12.07.2016)

Po zhlédnutí první série se cítím nadšen. Naprosto fantastická výprava mezi Elliotovy zblázněné neurony. Ani pořádně nevím, co mám začít chválit nejdříve. Seriál pojednává o věcech, které jsou mému srdíčku neskonale blízké, tudíž jsem jakousi spokojenost z mé strany očekával již před zhlédnutím úvodního dílu. Moje očekávání byla však zbytečně nízká, neboť tvůrci si nachystali pro diváky záležitost takřka až nadčasovou. Seriálu nemám co vytknout. Nechybí zde pořádné zvraty, nechybí zde luxusní depresivní atmosféra, kterou naprosto dokonale dokresluje fantastická hudba, která je jedním z naprosto nejluxusnějších prvků celého seriálu. Postava hlavního hrdiny mi je neskutečně sympatická, protože se jeho určité charakterové rysy shodují s těmi mými. Další postavy jsou rovněž povybírány skvěle. Děj naprosto skvěle zobrazuje takovou menší kyberválku. Dále musím hrozně pozitivně ocenit, že seriál si nevymyslel vlastní operační systémy a vlastní síťové aplikace, nýbrž sáhl po tom, co se skutečně používá a jak se nastalé situace či problémy skutečně řeší. Je to opravdu velice realistické a drtivou většinu zobrazených věciček, jsem měl již možnost si ve svém životě osahat a vyzkoušet. Za tohle skládám seriálu velkou poklonu. A v neposlední řadě musím také vyzdvihnout časté rozhovory hlavního hrdiny k divákům. Seriál z vás dělá dalšího člena děje, tím pádem vás dokáže mnohem intenzivnější vtáhnout a nepustit. Jsem zvědav, s čím přijde příští série. Už teď se moc těším. (09.04.2016)

Plány partičky geniálních počítačových individuí nahackovat nadnárodní megakorporaci – se všeříkajícím názvem Evil Corp – a tím přinést lidu svobodu od peněz, dluhů, účtů… (asi?) – se rozjížděly tak zeširoka a zboku, až o ně vlastně v průběhu přestalo jít. A to proto, že se ve svébytném (a pozvolném) stylu vyjevovala paranoia, antisociálnost (skoro fobie) a rozdvojená osobnost hlavní postavy, v podání Ramiho Maleka vysoce zajímavého studijního případu. Kvůli němu stojí za to dát Mr. Robotovi šanci dál, protože fascinuje řádově víc, nežli podvratně idealisticko-anarchistický program seriálu. (03.01.2022)

Po opravdu dlouhé, hodně dlouhé době mám konečně pocit, že jsem svědkem naprosto inovativní show, o které můžu prohlásit, že má svojí "osobitost", je specifická a od filmařiny, kterou je inspirována, si bere pouze to nejlepší. Mr. Robot zřejmě fakticky představuje určitou revoluci - nebo spíš evoluci? Ač může na někoho seriál působit roztahaně, rozpačitě, nedá se mu upřít fenomenální audiovizuální stránka a styl režie, kterým Esmail s bandou schopných vrstevníků skutečně přenáší dotek emocí na diváka. Veškeré ty kamerové zoomy, úhly, pády a práce se střihem umocňují důraz každý scény. Seriál je dost komplexní a dává to najevo už poměrně brzy. Snad všechny emoce dokázal ve mě vyvolat - hlasitý smích, brek, údiv, napětí - už od pilotu mě chytil pevně pod krkem a donutil mě, naslouchat každý dialog. Grafické znázorňování hackingu je přehledné, plynulé a nepřerušované, jenom dokreslené monologem, kterým Malek interpretuje veškeré postupy. Jedná se i o solidní mindfuck a od poloviny dílů míchá Esmail s kartama, takže tam, kde jsem si myslel, že jsem prokoukl pointu, na konci epizody se dozvim, že je více vrstevnatá a zcela rozšíří možnosti, cesty, kterým by mohl být seriál nasměrován a očekávání, které v divákovi expandují a nutí ho odkrývat krásy filmařiny - nehledě na to, že soundtrack se nedá s absolutně žádným seriálem srovnávat. Každej ambientní prvek je skvost, každá hudba přirozeně a dokonale podbarvuje každičkou scénu. Rámování, o kterém se diskutovalo, je dost důležité a pro detailistu, jako jsem já, to je hotovej ráj. Vypsal bych pro mě ty nejzásadnější scény, ale tentokrát se chci obejít úplně bez spoilerů, můžeme však skrz soukromé zprávy rozebírat ty památné momenty, protože tenhle matroš si zaslouží, bejt oslavovanej. Je to prostě nápadité, barevné, pestré, originální a inteligentní. Rami Malek dává do své role maximum a Christian Slater si vychutnává veškerý svůj prostor. Určitě jsem se dočkal i slabších chvilek, či tempo polevilo až moc, ale ta natěšenost na další "dávku" deklasuje veškeré výhrady, které vůči seriálu mám. Pokud mě bude bavit druhá série stejně tak jako první a bude mě dál dusit skvělou filmařinou, budu si brát tuhle jízdu úplně osobně a udělím mu status "oblíbený seriál na csfd." - "What I wouldn't give to be normal. To live in that bubble. Reality of the naive..." (22.01.2018)