Mladý papež

Katolická církev je jedna z mála živých připomínek Římské říše. Její nepřerušené dějiny trvají téměř dvě tisíciletí. Od prvních dní byla vysoce centralizovaná, neústupná a naprosto přesvědčená o své pravdě. To jí umožnilo přežít stovky let pronásledování a vyvražďování a stát se mocnou a nezničitelnou silou. Přečkala konec antické civilizace, staletí temna, reformaci, osvícenství, komunismus i sekularismus. Postupem času přijala mechanismy, díky nimž se smířila s původně nepřijatelnými myšlenkami, jako je evoluce, nebo možnost mimozemského života. Za dlouho dobu své existence vyvinula řadu pojistek určených k odstraňování vnitřních hrozeb a je do jisté míry blbuvzdorná. Ale co když tento mechanismus selže? Co když konkláve zvolí papeže, jehož názory nezná a nedokáže je usměrňovat? Pius XIII se zdá být papežem mimo čas. Bojovným, radikálním, mocichtivým, jako stvořeným pro táhlé boje o vliv v 11. století. V moderním světě ovšem jeho politika může církvi zlomit vaz. Tolik úvod do děje. Je to Paolo Sorrentino, takže vizuál, atmosféra a herci nemají chybu. Scénář bohužel skvělý není. Děj se často motá na místě a občas jsem měl pocit, že se režisér opájí vlastní výjimečností a točí jen sám pro sebe. Zápletka je zbytečně roztahaná a napětí postupně řídne. Na každý úderný moment, nebo zvrat připadají dlouhé minuty oslavy prázdnoty. Sice efektní, do jisté míry úchvatné, ale přece jen prázdnoty. Jedinečnost projektu a špičková úroveň formální stránky ovšem i tak drží dojem vysoko nad průměrem. (05.11.2016)

Největší seriálové překvapení poslední doby - a to jsem Mladého papeže sledoval trestuhodně až tři roky po jeho vzniku. Ale zato hned třikrát za sebou, protože mě dlouho nic tak nevzalo. Pomalé tempo neuspává, naopak - každá scéna je maximálně hypnotická a magická a nutí mě chtít vědět, co bude dál. Když je třeba, dojímám se (u scény Pope's Love Letters jsem byl naměkko jak snad nikdy), když je třeba, směju se. Což je prakticky u každé papežské audience, z nichž nejlepší je setkání Pia XIII. s italským premiérem, kterého si namazal na chleba, nebo s grónskou premiérkou. Skladbu Senza un perché od Nady od té doby poslouchám skoro pořád - a vlastně i teď, když tohle píšu. Takže nemůžu zapomenout na senzační soundtrack. Jasně, ne všechny díly jsou dokonalé, dějová linka se starým kamarádem kardinálem Dussolierem mě jako jediná moc nebavila, ale to jsou detaily. Vedle perfektní Sorrentinovy režie a parádního scénáře je nutno vyzdvihnout práci s postavami: osobně mě nejvíc bavily tři. Vedle Lennyho Belárda pak (asi nepřekvapivě) kardinál Gutierréz a hlavně Jeho Eminence kardinál státní sekretář Angelo Voiello. Mimořádné hluboké, nutící k zamyšlení nad otázkami věrouky a - vzhledem k tomu, co tu od ostatních čtu, možná překvapivě - mě to mnohem víc přivedlo zpět ke katolictví než naopak. Už se nemůžu dočkat podzimního Nového papeže. (19.09.2019)

Papežské, božské, vatikánské, převyšující, drzé, bílé, frackovské, nebeské. Upřímně jsem netušila, co od tohoto seriálu čekat. Ale po prvních scénách jsem byla naprosto pohlcena skvělými dialogy, monology, skvělým Judem Lawem, kterému ta role sedla, jako by byla psaná přímo pro něj. Kamera, světla a obraz, vše tak souměrné, harmonické, tak božsky čisté a jasné, tak veselé. Hudba a soundtrack melodická, a náramně vhodná k poslechu. Škoda jen 10-ti dílů. ..seriál putuje do top desítky.. (15.02.2020)

Původně jsem si myslel, že Paolo Sorrentino natočí něco drsnějšího a kritičtějšího vůči církvi. Ale on to vlastně dokázal, přestože si myslím, že církev naprosto vůbec neurazil. Spíše jenom poukázal na určitý stav a vše ostatní přijal s absolutní pokorou. Jude Law tu totiž hraje fiktivního papeže, který je extravagantní, ale zároveň silně konzervativní. Kouří, přirovnává se k Daft Punk a mluví otevřeně o tom, že nevěří v Boha. On totiž skutečným Bohem je. No a Sorrentino celý ten seriál bez hlubšího příběhu, ale se silnými momenty, natočil tak, jak dokáže jenom on. Efektivně, s perfektním soundtrackem a zároveň z herců vymáčkl absolutní maximum. Tudíž Vás v případě deseti dílů tohoto seriálu netáhne samotný příběh, který v podstatě neexistuje, ale jednotlivé postavy, kde ani jedna není divákovi nejbližší, ale zároveň se jim nedá upřít zajímavost. Mladý papež je neskutečně zvláštní seriál a fascinuje mě, že něco takového vůbec mohlo vzniknout. A co víc, že mě ho to donutilo dokoukat až do konce. A ti, co tento seriál vnímají jako urážku církve, raději ignoruji, protože kromě extravagantnosti na tomhle seriálu nevidím nic, co by církev zesměšňovalo. Spíše naopak. Moc pěkný a zajímavý projekt, o kterém věřím, že se bude hodně dlouho mluvit a akorát tak umocní skutečnost, že Paolo Sorrentino je režisér, který tu dlouho nebyl a pravděpodobně tu dlouho zase nebude. Jo a české vlajky v davech jakožto odpověď za Český národní symfonický orchestr, který skládal pro tento seriál hudbu, vnímám více než pozitivně…:-) (28.11.2016)

Naprosto jiný šálek kafe. Mladý papež je geniální v mnoha ohledech ale není pro každého. Očekával jsem samou kritiku, že po třech dílech už na to nebudu chtít koukat ale ono se z toho vyklubalo rafinované, soustředěné, vyzrálé, inteligentní a dojemné pojednání o víře hledání životní rovnováhy a hledání sama sebe. Jude Law je také hlavním tahounem byl excelentní. Nemohu ale zapomenout ani na další skvělé herce. Líbili se mi i Diane Keaton, James Cromwell a Silvio Orlando. Skvělý soundtrack (především úvodní znělka) výborná výprava, skvělá filmařina, netradiční námět. Výborný seriál s gradujícím a strhujícím závěrem. Neskutečně silný a zajimavá myšlenka filmu.....a teď jen VĚŘIT, že se pokračování bude. Doporučuji všem, kteří mají rádi drama a zvláštní podání příběhu (11.12.2018)