Môj život ako pes

V přítomnosti nám život může připadat tak trochu pochmurný, takový život jako pes. Ale po mnoha letech se ty vzpomíniky přemění v něco krásného. Prožili jsme první lásky, utrpení a naše nejbližší potkala smrt. Avšak život není jen o smrti. A o tom je právě tento milý švédský film. Nahlédnutí do dětské duše, která občas štěká jako pes. (23.01.2011)

V podstatě docela milý film o dětství, s několika vtipnými momenty a několika momenty k zamyšlení.. ale jako celek to na mě působilo prostě tak nějak neslaně nemastně.. Říkám, milý film, ale to je asi tak všechno. A nejde mi do hlavy proč se Ingemara pokouší každá holčička v jeho věku ´´dostat do postele´´:-) Když se to stalo potřetí, už jsem si ťukal na hlavu. A říkal jsem si jestli je to opravdu nutné. Tedy z hlediska scénáře. (15.04.2013)

Perfektni a misty dojemny drama o detech a dospivani, ktery ma fakt paradni a takovou pohodovou atmosferu, prijemnou hudbu a hlavne skvely deti, protoze se fakt chovaj jako deti a nejsou to zadny machrici a opravdu tu asi neni ani jedno dite, ktery by nejak rusilo. Jedinej problem filmu je, ze jde tak trochu od nikud nikam, nic moc se tu vlastne nedeje, deti jen tak blbnou a neni tu ani zadnej poradnej konec. Ale tak nak to ani moc nevadi, obcas je film vtipnej, obcas dojemnej a tech 90 minut pohodove utece. (22.03.2009)

Ani neviem, prečo mi to až tak nesadlo. Asi som si to mal pozrieť na štedrý deň. Hovoril som si, že by som to nechcel vidieť spracované ako českú alebo slovenskú prehláškovnú "hřejivú" komédiu o dospievaní, Hallstrom je proste väčší macher na podobné témy ako my. Môj život ako pes je ukážka toho, že film o dieťati nemusí byť nutne infantilný a ako je dôležité si poriadne premyslieť, ako danú látku natočiť. Hallstrom to zvládol na jednotku, len to bohužiaľ prešlo akosi mimo mňa. Tak mi neostáva nič iné, len si tento film nechať ešte niekedy na budúce Vianoce. (15.12.2014)

Ingemarovi v životě chybí pořádná mužská osobnost, která by ho tak trochu popostrčila. Nemocná matka mu nedokáže poskytnout skutečnou lásku a oporu. Ani s chlapcovým sebevědomím to není dvakrát růžové. Vše se změní až po odjezdu na venkov ke strýci, kde nalézá sám sebe. Poetický snímek švédského režiséra Lasse Hallströma nabízí Ingemarovo první oťukávání s láskou, přátelstvím.. Nic proti obyčejnosti, ale tvůrce měl přeci jenom trochu přitvrdit na příběhu, taková ta staromilská atmosféra a poetický, pomalu plynoucí příběh mi třeba u Hallströmových Pravidel moštárny sedly o mnoho více!! (08.02.2011)