Pravidlá muštárne

Tobík v hlavní roli není OK. Jeho výkon je důrazně nevýrazný a osobní preference ohledně sympatií mám nastavené také poněkud jinak. Nekoná se ani slibovaný citový zážitek. Určitý emotivní nátlak přišel až v závěru, ale nemůžu si pomoci - celá zápletka s těhotenstvím Rose přišla nahodile, aby i dále byla předvídatelná, postrádající skutečný vzruch a jímavost. Jinak mají Pravidla mošťárny štěstí, že se jim daří budovat hezkou atmosféru, a to zejména v první polovině. Jakmile Homer opustí sirotčinec a Cainův Larch zmizí z plátna, už to není ono. Moštárenská pasáž je pro příběh titulní postavy - hlavně pro jeho závěr - důležitá, ale kouzlo první poloviny prostě nemá. Skutečně dojat jsem byl až v úplném závěru, kde se koloběh krásně uzavírá. Knihu si určitě přečtu. (29.03.2008)

Skvěle zahraný film s velmi solidním příběhem. Michael Caine si zahrál ve velmi vděčné roli a byl naprosto skvělý, což ocenili i páni akademici. Navíc je film podbarven krásnou hudbou, která vás chytí už na začátku. Ovšem musím vytáhnout i něco z toho negativního soudku. Film je strašně dlouhý a v takové střední pasáži už jsem trošku ztrácel chuť, protože se toho místy skutečně příliš nedělo. Talent se panu režisérovi upřít rozhodně nedá. Dokonce by ho mohl po hrstích rozdávat těm méně šťastným, kterých je ve filmovém průmyslu požehaně. Alespoň by jejich filmy nebyly tak bezduché. Můj celkový verdikt bude ovšem takový, že přes všechna pozitiva mě film emočně naprosto minul a z toho příběhu jsem orgasmus taky neměl. Takže to budou jenom 3*. (25.07.2012)

Lasse Hallström zkušeně uchopil další román s velkou emocionální a výpovědní silou, ale tentokrát na můj vkus strunu přetáhl. Snad se nechal příliš unést, a já mu to neberu, ale i tak musím říct svůj názor, a ten se odvíjí od prvních slov, která mě při vzpomenutí Pravidel Moštárny napadnou. A ta znějí: "Příliš dlouhé a příliš melancholické." A já odmítám propadnout takové náladě, byť by to bylo sebepoetičtější a může se přitom desetkrát herecky i hudebně koncertovat. Nicméně Oscar pro Michaela Cainea je od první do poslední vteřiny jeho působení na plátně naprosto zasloužený a vypadá to, že kouzlo Irvingova románu a Hallströmovy přesvědčovací schopnosti ve spojení s talentem herců prostoupilo celý film a povzneslo ho. Třeba až se tou bichlí prokoušu, uvidím to jinak, zatím ale 70%. (05.08.2005)

Naprosto ultimatni dojak, jenze tenhle je tak uzasne natocenej, ze proti tomu clovek nemuze nic rict. Scenar sice neni nikterak komplikovanej, ale dava prostor jak humoru, tak dramatickejm a napinavejm scenam a ani na sekundu diky nemu film nenudi. Film je navic natocenej fakt svizne a zabavne, navic se skvelou hudbou a muze se oprit o paradni herce. Predevsim to je Michael Caine, ale i ostatni jsou paradni. Akorat Tobey ma celou dobu svuj klasickej ospalej noumovitej vyraz a i pri vaznejch scenach se usmiva jak trouba. No a co se tyce uvodu a zaveru v sirotcinci, tak deti jsou fajn, zadny otravny parchanti. Tenhle film mam proste rad, uz jsme ho videl nekolikrat a nemuzu na nem najit zadnou chybu. (18.04.2008)

Smutek v očích sirotků, interrupce, smrt malého dítěte, incest, vražda, ochrnutí a to vše násobeno nejedním teskným smyčcem - tolik zábavy jsem si snad ani nezasloužil. Naštěstí toto dramatické drámo nepodnikalo nijak zvlášť zákeřné útoky na mé slzné kanálky, takže mohu se suchým okem poměrně objektivně konstatovat, že jsem viděl velmi dobrý film. (20.10.2011)