Lesapán

Ty tři hvězdy jsou hlavně za kameru, ta je vynikající. Jinak to na můj vkus kombinuje nešvary typické pro horory s nešvary typickými pro krátkometrážní filmy, zejména co se týče charakterů, dějových zkratek a zvratů. Navíc nemám rád ty klišé, kdy v podstatě normální a běžná činnost je v hororu nasnímaná a ozvučená tak, aby vzbuzovala odpor, to mi vadí. Taky působí nepřirozeně to rychlé oželení pejska vyměněného za obludu. To nět. A ze všeho nejvíc mi vadí ta kárající moralizující pozice a vyšší síla, trestající ovšem dle lidských měřítek, těch správných samozřejmě, protože "my" máme, my vlastníme pravdu a vyšší síla (zde Lesapán, ale může to být cokoli jiného kdekoli jinde) jedná a trestá podle této "pravdy". Tak často ve filmu zabije padoucha "vyšší spravedlnost", ale dle mého to pak není trest, trestá jen člověk člověka. (09.12.2023)

Na to, jaké haló a tajnosti se kolem tohoto snímku dělají, a člověk musel čekat až na Cinemax, tak jsem se cítil poněkud zklamaný. Neříkám, formou - vizuálně, výpravou, kamerou, barvami, hrou se zvukem, maskami, případnou animací, je to vskutku dokonalé. Ale kdyby mělo jít o jednu z balad Kytice, asi už bych se ošíval. Neříkám, jsou zde dvě skutečné hororová místa, ale jinak vlastně se stalo vše, co zkušený harcovník po hororech může očekávat (tedy kromě pedofilního incestu, ale nejsme u italských céček), a vlastně musím říct, že mne závěr zklamal a čekal jsem víc. To je jako vše? napadlo mne hned po skončení. Nebude ještě nějaký twist? Nebyl, ani po titulcích. Jako vážně to není špatné a po formální stránce je to skutečně na pět hvězdiček. Ale film, byť krátkometrážní a studentský, nedělá jen forma, ale i obsah, a tady se za dvacet minut skutečně dalo rozehrát daleko víc motivů. Ostatně - kde mají maminku? Nebyla někdy také...? Atd. (11.03.2017)

„Lidi neloví nikdo.“ Bravo. V našich zemepisných končinách odjakživa bolo ohromujúce množstvo hlbokých lesov. Naši predkovia ešte pomerne donedávna (povedzme začiatok 20. storočia) verili, že v nich žijú temné a zákerné mocnosti, tvory desivé a strašidelné, pred ktorými je najlepšie mať sa na pozore a vyhnúť sa im na kilometre ďaleko. Nemať s nimi nič spoločné. Bytosti, ktoré majú s človekom všelijaké plány, ale málokedy príjemné. Mladý český režisér Pavel Soukup to veľmi dobre vie a jeho Lesapán je dokonalou esenciou lesnej hrôzy. Zlovestná atmosféra miesta, na ktorom spolu s ľuďmi žije aj niečo iné, sa dá strieľať puškou. Scény sú perfektne natočené (plno záberov na nič netušiace ľudské postavy, za ktorými stojí „on“). Herci bez chýb. Výprava plus mínus úžasná. Kameňom úrazu v nízkorozpočtových amatérskych kraťasoch zvykne bývať ústredné monštrum, ktoré kým sa ukrýva v tieňoch, šere a tme, tak OK, no len čo ho tvorcovia ukážu v plnej kráse, spravidla býva nechtiac smiešne. Nie tak u Soukupa; Pavel mal pevne pod palcom aj túto časť svojho skvelého hororu. Jeho snímka vôbec nevyzerá nízkorozpočtovo, skôr naopak. Dobre, „on“ je ku koncu možno predsa len vidieť až príliš. Pravdepodobne mal byť predsa len trošku viac ukrytý v tôni konárov. Avšak tak či tak je dizajnovo pôsobivo zvládnutý. (21.06.2019)

Kdyby se český horor začal ubírat tak kvalitním směrem jako tento experimentální studentský film, fandil bych mu všemi deseti a neohrnoval nad ním nos. Je to vesměs také způsobeno tím, že mně osobně tento žánr do české kinematografie nesedí, děsivých legend a mýtů máme ale požehnaně a je třeba si je připomínat, nejlépe tou obrazovou formou. (30.04.2020)

Hajný je lesa p... počkat. Ode dneška není. Protože až Soukup měl ty koule vzbouřit se myslivecké lobby a odhalit, že hajný je jen Hejkalova předsunutá jednotka. Já doufám, že to Pavlovi brzy nezačne lézt na nervy a bude si z toho brát hlavně to příjemné a pozitivní, ale pro mnohé z nás, obyčejné diváky a horrorové fandy, to prostě mnohdy nejde vyjádřit jinak. On prostě je králem současného českého filmového horroru. Pavlův přístup se mi líbí. Když už do něčeho jde, jde do toho naplno a snaží se to udělat co jak nejlépe. A ono se mu to daří. Ale k Hejkalovi. Super atmosféra, vracející doby strašidelných a temných pohádek. Spousta věcí je jen naznačena, zatažena oponou mlhy, větví stromů. Hejkal nepotřebuje explicitně ukazovat, jen naznačuje a zbytek nechá na divákově mysli. Film mě hrozně moc potěšil tím, že obsahuje spoustu scén, do nichž by mnozí současní horroroví tvůrci nacpali zvukovou lekačku. V Hejkalovi je u těchto scén ticho a hejkal se tak stává zářným příkladem a důkazem toho, že je to mnohem účinnější. Při zvukové lekačce sice nadskočíte, ale tím to končí. Tady? Třeba když Anička poprvé zahlédne Hejkala, tak mi někdo jezdil struhadlem po zádech nepříjemně dlouho a chlupy mi stály na celém těle. Soukup prostě opět dokázal dokonale propojjit hned několik základních filmových vjemů a linií - od parádně vybraného prostředí, přes velmi příjemnou kameru, parádní hudbu, skvělou masku a sympatické herecké obsazení. Velmi zanedbatelnou výtku bych měl možná k obsazení Aničky, ta holka byla ve své roli dobrá, proti tomu nemám ani ň, jen mi přišla až moc prvoplánovitě hezká a roztomilá. Trošku obyčejnější holka by byla možná lepší. Takže Pavle, chci další. Víc a víc. (12.10.2015)