Trabantom do posledného dychu

Bylo to moje první setkání s Trabanty, takže nemám srovnání s jinými záznamy nebo se živým vystoupením. Nejdřív jsem si říkal, to je docela dobrý, vtipný, lidský, to docela ubíhá... no už uběhly skoro dvě hodiny, ne, a bude se končit.. a podle hodinek jsem zjistil, že uběhla teprve hodina! Ta další půl už ubíhala podstatně pomaleji, asi i proto, že se tolik nejezdilo. Nicméně i dokud se jezdilo, bylo to takové kolovrátkovité jedeme, opravujeme, zatím nám z toho nehrabe, jedeme, opravujeme, už nám z toho hrabe.. 7/10 (03.04.2016)

Když ho miluješ, není co řešit. Dvojtaktní žlutý cirkus se v novém snímku mění z cestovatelského dokumentu v takovou pěknou situační komedii o těch, kteří cestují. Občas mě irituje, že už tvůrci divákům moc nevysvětlují, kde jsou a kudy se tam dostali (ze zeměpisu jsem maturoval, ale nemůžu říct, že bych se ve filmu extra orientoval), občas mi vadí, že vím málo o posádce plastových tanků, ale většinu času je zábava nechat se unášet vehiklem, který chátrá podobně jako jeho lidé. Do posledního dechu je prostě taková situační komedie o tom, jaké to je trávit s někým půl roku, pořád někam padat a pořád opravovat něco, co do daných krajin nikdy nemělo dojet. Je to vážně cirkus na tenkých gumách, oslava houževnatosti a lásky k nesmyslnému riziku, bez kterého by byl život rovná dálnice. Doufám, že zase vznikne televizní cut, který zahladí trochu divoký filmový sestřih. Nicméně pokud jste smradu trábiho podlehli, budete jeho výpary natahovat do posledního dechu. Tomuhle druhu DIY šílenství těžko nepodlehnout... Dan Přibáň: Hanzelka a Zikmund meet Přemek Podlaha. [70%] (16.03.2016)

Miluju cestování. Miluju bezstarostné putování. Miluju rozhodnutí zažít ty nejstrastiplnější cesty do světa. A dokud nemám možnosti se takovýchto zážitků dočkat sám, miluju je vidět v cestopisných dokumentech či dobrodružných filmech. Dan Přibáň v roce 2009 odstartoval novodobý český fenomén mezi cestopisy svou kdysi ješté zcela nevinnou cestou daleko do pustin střední Asie. Ačkoliv má jeho prvotina ty zcela nejměné pozitivní ohlasy, pro mě to byl ať už jen zásluhou lásky ke kultuře Orientu zcela nejlepší díl a po něm to právě jde již mírně z kopce. Jejich zatím poslední natočená road movie o cestě z vyprahlé Austrálie až do thajského Bangkoku již byla velmi dobře zaopatřena dotacemi ze všech možných stran, pro mě ale právě svou komerčností ztratila to prvotní kouzlo. Koneckonců jiný přístup k nám divákům i cesté samotné z pohledu finančního rozpětí je ve filmu značně poznat. (20.09.2017)

Neuvěřitelně vtipné dobrodružství jak trabantů, tak i celé posádky. Krásně funguje propojení suchého, černého i improvizačního humoru spolu s krásnými záběry krajin a samozřejmě taky nějakých těch vědomostí či zajímavých poznatků. Žluté dvoukolky jsou spíše v pozadí celého snímku, ale vůbec to nevadí. Film uběhne jako voda a má opravdu výjimečný pozitivní feeling. V posledních 15 minutách bych lehce ubral na vážnosti, ale čert to vem. [80%] | Kino - Prom. (30.03.2016)

Trabanti mají tu vlastnost, že když se na plátně objeví nebo stane něco, co mě zaujme, tak to u toho skončí a více se většinou nedozvím. A strašně mě to mrzí. Seriál by byl v těchto případech nejspíš spásou a rozvedl by ty zajímavé momenty. Bohužel se dívám na očesaný (nebo spíš hodně ořezaný) 90ti minutový dokument, který je pojat spíš jen jako takový trailer k seriálu. U dílu z Australie mám tento pocit nejsilnější. Předchozí díly byly funkčnější samy o sobě. (14.03.2022)