Sword of Vengeance

Ze začátku jsem byl chvíli nadšený, jaký je to povedený hybrid syrové středověké řežby, silně stylizovaných obrazů, pečlivě promyšlených záběrů, zajímavé syntezátorové hudby... Chvilkami mi přicházela na mysl i nálepka "popkulturní Marketa Lazarová", no, snad mě za tohle kacířství nepřijde v noci strašit duch nebožtíka Vláčila. Nakonec se z toho vyklubala sice prostoduchá, ale esteticky přitažlivá podívaná blízce příbuzná Refnově lahůdce Valhalla Rising. Ovšem po působivém začátku začne postupně vycházet najevo její mnohem chudší příbuznost s Refnem, natož pak třeba s Vláčilem... Klady: 1)barevná i dialogová střídmost filmu hodně sluší 2)Annabelle Wallis. Zápory: 1)natáčet na rozbředlé oranici (snad kvůli větší rádoby syrovosti?) považuju za dost nešťastný nápad - Sasové (ani nikdo jiný) by snad nebyli tak pitomí, aby žili v blátě 2)ruční (částečně) kamera se k filmu hodí asi jako kurva do kláštera - tímhle hovadským způsobem zprasit tak vizuálně hezký film by měl být v kulturně vyspělé společnosti hrdelní zločin trestaný nějakou odporně sadistickou torturou. (09.12.2015)

Filmy ze středověku mám rád, hlavně toho raného. Příběh z Anglie jedenáctého století mne tedy ihned zaujmul. Navíc to točili Britové a tak jsem doufal i v historickou korektnost co se týče výstroje, výzbroje, exteriérů atd... Britové většinou své dějiny znají na rozdíl od třeba Amíků, kteří když točí něco ze středověku končí to většinou průserem a papundeklovou výstrojí. Z tohohle filmu mám hodně rozporuplné pocity. Líbilo se mi to bahno, filtry, některé záběry na Normany v tipických přilbách s chrániči nosů... Oproti tomu saská vesnice připomínala spíše zahrádkářskou kolonii. Co to mělo být ty boudy z prken? Dějový konflikt nebyl nikterak originální a vše bylo předvídatelné. Hlavní hrdina mi pořád připomínal Vaase z Far Cry (to je ale můj problém :-) ! Udivilo mne však, že vesnici Sasů vede kočička, vyvoněná, nalíčená a všichni chlapi ji poslouchali. Na začátek středověku dobrý. Že to tam zajiskří bylo jasné... Vadila mi i hudba a zvuky. To moderní zpracování OK, ale někdy ty skřeky šly až do hororu a to nemluvím o tom, že se smrtí každého Bersekera se ozvalo zavytí nad lesy jak od vlkodlaka... Snadnost procházení nožíčku typu rybička drátěným kroužkovým brněním také zaujala. Ale abych byl objektivní, řada bojových scén byla slušná. Oceňuji i krvavost snímku, doba byla taková. Snad jen těch zpomalovaček tam mohlo být méně. A tak ve filmu asi nejvíce potěšila nejvíce účast Karla Rodena, který konečně nehraje rozervané muže, ale tady si střihnul normanského šlechtice. Dávám za dvě kudličky. * * (10.10.2015)

Jeden z nejhorších filmů, co jsem v poslední době viděl. Spíše odpad nežli 1*. Není to tak blbé až je to zábavná, jak zde někteří píší. Je to jen tupé, o ničem, nudné. Přišlo mi, jak kdyby ten film měl čtyři hodiny. Spíš jsem koukal na zeď než na ten film, abych se zabavil. Přitom obsazení vypadalo slušně. Roden, Skrein a Wallis. Jsou příšerní, všichni. Jediné pozitivum nevidím. (12.11.2020)

Zabývat se v tomto případě historickými nesmysly by vydalo na několik stránek, tudíž se tomu vyhnu a jen ocením vcelku povedené Normany, ačkoliv nechápu, proč postava Karla Rodena měla přes hubu černou včelařskou síťku. Jako ochrana to nefunguje a zhoršuje to viditelnost. Ale budiž. Líbila se mi celkem i sychravá atmosféra a i když na to vykouzlit jí člověk nepotřebuje nějaký extra talent, občas se stává, že jí režiséři cpou někam, kde nemá co dělat. Sem sedla jak p*del na hrnec. No a tim to asi končí. O bitkách ve stylu Ironclad, které jsem očekával, jsem si mohl nechat akorát tak zdát a o nějakých krvavých hodech se také nedá mluvit. Navíc hlavní hrdina byl nesympatický tupec a Annabelle Wallis zase nic neukázala, i když se tvářila, že jo. Myslel jsem si, že se během té hodiny dvacet budu nudit daleko méně. 30% (23.03.2015)

Ultradrsný, sveřepý bojovník za rovné šance saských homosexuálů při účinkování v céčkových, nízkorozpočtových sračkách se snaží zúčtovat s klenotem současného českého herectví, normanským tyranem Karlem, jehož patnáctiminutová, zjizvená kreace v amatérském počinu nějakého britského nýmanda je stejně nepochopitelná, jako by se náhle objevil například v Ulici nebo posledním Kameňáku. Posthastingsovský soumrak středověké Anglie stejně jako krutý nedostatek liber jsou tu emulovány a maskovány nějakým tmavým bordelem napatlaným na objektiv kamery, všech deset angažovaných ochotníků ve zjevně gumových brněních a pocákáno levným kečupem (tolik k té tolik proklamované řezničině) přehrává jako o život v „bitevních“ choreografiích na úrovni řádění afektovaných, otylých žen s kužely, scénář typu „Karel mě kdovíproč nasral, tak ho bez jakýchkoliv řečí prostě zabiju“ by učinil otravným i desetiminutový kraťas a hodina rádoby „kůl“ pinejklovských zpomalovaček dělá film akorát tak pomalejším, ještě pomalejším a ještě pomalejším, až je vhodný výhradně jen pro ty úplně nejpomalejší. (31.07.2015)