Fúsi

Fúsi - zavalitý chlapík z části s duší dítěte, ale především introvertní dobrák. Jeho postava je jak smutná, tak fascinující a především naprosto perfektně zahraná. S Fúsim se dá velmi lehko ztotožnit, film totiž krásně vystihuje problémy uzavřeného osamělého člověka, který by rád navázal kontakt, ale je spíše každému pro smích. Samotný příběh už ale tak objevný není. K Fúsiho smůle se mu do života připlete maniodepresivní ženská, ze které nečíhá nic dobrého. Přesto je to jiskřička naděje. Atmosféra filmu se tedy nese na melancholické, místy mírně úsměvné, avšak po většinu času spíše depresivní vlně. Závěr dojal. (11.01.2017)

+3* mí oblíbenci už mají většinou zkouknuté toto islandské drama a tak jsem se k nim musel přidat i já. Je o mamiňákovi, který se chce postavit na vlastní nohy a převzít za sebe zodpovědnost, i když je hodně nezkušený a naivní. Vznikl z toho takový malý milý sociální film s typickým jemným ale kousavým severským humorem, jaký mám rád i já. Takže jsem byl spokojen, i když v porovnání s podobným filmem "Mazel" se mi tento líbil o něco míň. A nebylo určitě tím, že by svalovec byl hezčí než pupkáč, který se v kovbojském klobouku podobal velmi Michalu Tučnému ;-). [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (31.01.2017)

Fúsi je až neuvěřitelně příjemná a reálná postava, kterou si oblíbíte hned po několika minutách. Je velice jednoduché se s hlavním představitelem sžít a tím se tak dostat do filmu. Poté je ideální se už jen nechat vláčet na vlně výborného, leč jednoduchého a decentního humoru s optimistickým podtextem. Komediální část je výborně proložena věrohodným příběhem, který nabízí dobře zvládnuté i vážnější či smutnější části. [80%] | 50th KVIFF (11.07.2015)

Judd Apatow Island Edition minus humor (fakt tam neni). Nemůžu se zbavit vize a la Muž z Acapulca, kdy mrazivého večera se Dafuru Kárimu zkurvil kotel a přivolaný opravář byl tlustý mlčenlivý vousáč, kterému oprava trvala tři hodiny, řekl si o nehoráznou sumu, hodinu po jeho odchodu kotel zase odešel a telefonicky mu bylo řečeno, že dříve nežli zítra se k tomu již nikdo nedostane. A tak vrcholně nasraný Kári tráví celou noc u klávesnice, zabalený do deky a píše scénář, kde brodí nebohého opraváře jezerem hoven, dokud se neunaví natolik, že položí čelo do klávesnice a ve spánku ještě jednou, dvakrát převrátí hlavu, čímž strašlivou náhodou na konci textu vytanou slova "náznak úsměvu". Jinak se mi ten neustálý sadismus proti protagonistovi nechce vysvětlit. Kári vytvářel variace na příběh o Jobovi již ve své prvotině Noi Albinoi. Tam si ale uměl hrát ze scénářem, neúměrné házení klacků pod nohy mnohdy zvrátil do úplného absurdna a po zásluze trestal své postavy, které si o to tak trochu říkaly. Ve Fúsim se pracuje s úplně pravěkou strukturou vyvolávání dojetí skrze ošklivého tichého asociála, který aniž by se jakkoli bránil, dostává naloženo od všech a všeho. Jednotlivé scény řvou po divácké reakci tím, jak si protagonista hraje s malou holkou, chová koťátko nebo se ve své morbidní obezitě navlíkne do obleku a snaží se objektu svého zájmu mrmlaje vysvětlit, že jí koupil zájezd do Egypta. Primitivně nepříjemný zážitek. (10.05.2016)

Podľa istého nemeckého spisovateľa z 19. st. je každý muž po tridsiatke, ktorý sa ešte neoženil, priam zločinec a vyvrheľ spoločnosti. Ešteže sme sa už takých idiotských čias vymotali a každý môže ostať sám podľa ľubovôle. Chudák Fúsi ani na výber veľmi nemá, lebo on vskutku lovná zver pre nezadané slečny nie je. Nielen že je neborák škaredý, ale ani peniaze nemá! Mimoriadne dobre vybraný hlavný predstaviteľ! Držala som mu palce. Prekliaty severský chlad! (27.12.2016)