Nerve: Hra o život

Když už úkolovku, tak doporučuju raději toto. Nerve baví tak 3/4 hoďky, dokud to je taková pohodovka. Potom se to začne tvářit vážně a člověk už jen kroutí hlavou až do stupidního finále. Zábava pro teenagery jak dělaná, je tam snad všechno, co dnešní děcka hltají. Starší ročníky už to zřejmě moc neuspokojí. 50% (27.01.2017)

6/10. Nápad už není v dnešní době tak svěží, jak by si tvůrci představovali, ale jednotlivé hry a na ně nabalující se zvraty a následky dokáží bavit až do závěrečných titulků. Mladší Franco a výjimečně sympatická Roberts to v pohodě zvládají a za mě fakt příjemná oddechovka. Nečekal jsem to. A mimochodem - krásná práce s barvami! (18.12.2018)

,,VÝZVA SPLNĚNA“… /// Hrajete vadí-nevadí? Vy starší snad, ale ti mladší přešli na Nerve (a taky na Modrou velrybu - teda jestli jim ji PČR už našla…). Vee je mladá holka, takže „paří“ Nerve. A dokuď má věci pod kontrolou, sledujeme optimistickou jízdu, u který všichni stalkeři šáhnou do spoďárů (možná i víckrát). Pak to začne měnit status z „bláznivý“ na „dramatický“, v přímým přenosu (takže LIVE) se řešej vztahy a hudrovat nad neracionálním uvažováním, je mimo (nejen) teenegerskou mísu. Emoce má vybudit „hra vo život“, páč (jak říká starý moudro) dokuď nejde vo kejhák, jde vo hovno. Jenže tahle fejsbůková generace už zapomněla, jak se vo něj hororově hraje. Takže tady máme mládežnickou voddechovku s finanční inspirací pro Anonymous. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Nerve“, kterou v roce 2012 napsala Jeanne Ryan, neznám. 2.) Hororově už jsem hrál (a dopadlo to podobně). 3.) Zjistím, jak se obehrává hra. 4.) Thx za titule „.bac.“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (23.04.2017)

Ach jo, vždyť já přece nejsem ještě tak starej... A vždyť já fakt nemám nic proti teenagerům, já jsem byl přece kdysi taky jelito... A fakt jim nezávidím, že oni jsou teprve teenageři a já už celou věčnost tyager... ALE PROČ SE KU.VA MUSÍ POŘÁD TOČIT FILMY O SAMÝCH VYLÍZANÝCH TEENDEMENTECH? O nějakých roztleskávačkách a footballistech a účastnících všelijakých bezduchých večírků a podobných podlidech, kteří furt čumí někam do mobilů nebo do fejsbůků? Proč sakra někdo nenatočí třeba chvalozpěvný film o misantropických gothicích, kteří si jednou do školy přinesou pod černými kabáty kvéry a vystřílejí celou svou třídu plnou sportujících a roztleskávajících retardů? Nebo o mladých zasmušilých filosofech, končících po četbě Schopenhauera život bilanční sebevraždou? Nebo o nezletilých okultistkách, účastnících se perverzních černých mší a umírajících v rozpuku svého mládí při evokacích démonů? Zkrátka o nějakých zajímavých nestádních osobnostech, ke kterým bych mohl cítit sympatie, nebo které by si mladý dospívající divák mohl vzít za vzor? A proč musí hlavní hrdinka filmu tak afektovaně přehrávat svou pitomou naivní husu? Kdyby nemluvila a nepoužívala mimiku a nehýbala se a tak, mohla by to být fakt hezká holka. A proč musí její matku hrát zrovna ta otlemená Juliette Lewis, kterou jsem v devadesátkách tolik nesnášel, a o které jsem doufal, že už ji nikdy v ničem novém neuvidím? A hlavně - proč se Nerve nakonec ukázal být moralizující infantilní übersračkou pro mládež do 15 let, a ne zajímavým alternativním mysteriózním scífkem, na které jsem byl docela zvědavý? (17.10.2016)

Priznávam, že sledovať hodinu a pol vypatlanú zlatú mládež ako leští svoje mobily a hrajú akúsi zvláštnu hru, ma pribúdajúcimi minútami riadne iritovala. Našťastie mal záver zmysel a dokázal ma uspokojiť. Nerve je typický teen film, kde funguje názor, že čím je divák mladší, tým spokojnejší. Po technickej stránke je však snímok natočený sviežo a má svoj šmrnc. (22.10.2016)