Zastávka 47
Pickup
Réžia:
Hugo HaasKamera:
Paul IvanoHrajú:
Hugo Haas, Beverly Michaels, Murvyn Vye, Howland Chamberlain, Art Lewis, Allan Nixon, Bernard Gorcey, Jo-Carroll DennisonObsahy(1)
Vdovec Jan Horák byl odeslán železnicí na opuštěné místo v poušti, kde šetří peníze. Jednou si vyrazí do města koupit psa a narazí na blondýnku Betty, která si získá jeho důvěru a vezme si ho, aby jí potom připadly všechny jeho našetřené peníze, což bylo asi 7000 dolarů. Potom Jan ohluchne a už není schopen vykonávat svou práci. Železnice za něj pošle náhradu v podobě Stevea. Steve a Betty se sblíží a nehoda způsobí, že Jan zase uslyší, ale nikomu to neřekne a všichni se před ním chovají jako by byl hluchý.
Hugo Hassovi se velmi úspěšně podařilo vytvořit adaptaci románu Josefa Kopty (Hlídač č. 47). Celý děj filmu byl přenesen do prostředí americké kultury pod rukou scénáristy Arnolda Phillipse. V ČR ještě nebyl v distribuci.
(jarod13)
Recenzie (33)
Rozhodně nadprůměr. Už děj se mi moc líbil. Beverly Michaels jsem byla příjemně překvapená, tu mrchu hrála neskutečně dobře a opravdu přesvědčivě. I ostatní herci byli dobří, o Hugo Haasovi ani nemluvě. Skvělá podívaná a navíc je milé vidět v americkým filmu obrázek našeho tatíčka Masaryka. ()
Nízkorozpočtová lahůdka od nezdolného Hugo Haase. Snímek si vystačí jak s minimem herců tak minimem lokací. Atraktivní prostředí, citlivě vybraní představitelé a vyrovnané tempo zajištují intenzivní zážitek. Námět vcelku aktuální k době vzniku, prachy byly a vždycky budou až na prvním místě. Haas nezanevřel ani na svůj původ a snímek se tak dá v klidu označit za český film natočený v Americe. Ačkoli Haas v Americe nikdy nekopal první ligu, tak i takovéto jednohubky určitě stojí za pozornost. Noirový klenot! [80%] ()
I přesto, že Hugo Haas přenesl román Josefa Kopty do amerického prostředí a děj přeformoval na míru bližší americkému divákovi, dokázal natočit precizní psychologické anti-melodrama o důvěřivém stárnoucím hlásném, který se stane obětí rafinovaně bezcitné mamonářky, která se nezastaví před ničím, aby jej připravila o úspory. Hugo Haas se ukázal i na americké půdě jako zručný režisér, i když se pohyboval převážně nezávislých vodách, což je škoda, protože kdyby měl v Pickupu za zády velké studio a alespoň trochu známé herce, určitě by tento film patřil mezi klenoty 50. let a rozhodně by se nestal takovým tržebním propadákem. Mně osobně tento film, který má co říct i dnešnímu divákovi, za srdce chytit dokázal a patří u mě k pilířům film noir dramatu 50. let. Kromě Haase musím zmínit i jeho objev - půvabnou Beverly Michaels, která zahrála mrchu Betty tak přesvědčivě, že jsem ji začal nenávidět stejně jako Haasova postava Jan Horak. Pro mě nezapomenutelný film. ()
Hodně poameričtěná verze Hlídače č.47 s pořádným happyendem. Haasovi se podařilo obstojně navodit atmosféru a zaujmout, i vykreslení postav bylo bez chyby, tu ženskou jsem měl chuť po chvíli zabít. Přece jen to chtělo něco navíc, čím by mi film utkvěl více v paměti, nezklamal určitě. ()
Slabulinká happyendová hovadinka na pondelňajšie dopoludnie. Mám silný dojem, že dramaturgia asi spala alebo pre film vôbec nič neurobila. Celý film som čakal, čo sa bude diať a čuduj sa svete - nedialo a neudialo sa vôbec nič. O spáde, zvratoch, alebo napínavosti nemôže byť ani reči a ten záver pre slabomyseľných ma dostal. Navyše herci podávali ochotnícky výkon, fakt netuším zmysel tohto filmu so značným odklonom od svojej predlohy. ()
Mistru Haasovi dali v Americe filmový materiál na 78 minut, z Koptova psychologického románu o traumatu z války mu škrtli tu válku a místo ní tam lupli štěně. No, zpočátku to vypadalo na ohromný průšvih, jak se podaří udělat z psychologického románu komedii? A co je to vůbec za nápad? Pak to ale začně svištět, hlavně díky Haasovi. Třiadvacetiletá Michaels je zde stejně krásná jako odpudivá, jednorozměrnou postavu se jí zahrát podaří docela obstojně. A vzhledem k mikroskopické stopáži je to ukoukatelné a docela příjemné. Až na to štěně, které tam někdo připsal po lahvi nějakého pančovaného chlastu. V jednu chvíli je na plátně pokus o vraždu a v dalším střihu se HH mazlí s psíkem. No... ()
Kdo by čekal nějakou velkou podobnost s Hlídačem č. 47 s Rodenem, bude asi zklamán. Podobnost je jen v názvu, železnici a hluchotě, kterou, ikdyž je na konec simulovaná, dokáže hrdina využít ve svůj prospěch. Haas to musel v USA natočit pro tehdejší americkou mentalitu a dobovou náladu - prostě nic složitého... Pro úplnost teď ještě zbývá shlédnout první verzi z roku 1937. ()
Zajímavé zpracování, musím se přiznat, že jinou adaptaci Koptova literárního díla jsem neviděl, ale atmosféra filmu mě pohltila. Skvělý Haas a Beverly Michaels se ta "kurva" fakt povedla! ()
Zvláštní film zajímavý svou originalitou a takovou nedokonalostí, která je chvilkama velmi roztomilá, někdy naopak trapná. Přesto je to film, který by člověk měl vidět... ()
Viděla jsem všechny verze ,,Hlídače,, osobně uznávám tu první, díky výbornému výkonu Jaroslava Průchy, ovšem velice se mi svým pojetím líbil i Haasův výkon, režie, scénář i hlavní role, byť poplatná americkému divákovi. Oceňuji současně i výkon Beverly Michaels, která svou zištnou a bezskrupulozní Betty zahrála skvostně... ()
Dnes som zvládol oboch starších "Hlídačov". Je to možno divné, ale ten Americky sa mi páčil zo všetkých troch najviac. H.Haas bol perfektný, aj prostredie sa mi páčilo najviac. To nemôžem povedať ani o Rodenovi ani o Průchovi. Celkovo mi Renčov príde trochu ťažkopádny a Rovenského z roku 1937 je poznačený dobou natáčania. Pre súčasníka dosť divný spôsob. ()
Pomalý začátek mě začínal odrazovat. Po ztrátě sluchu jsem už od filmu nemohl odejít. ()
Český divák bude mít pochopitelně tendenci hodnocení poněkud nadsadit. Přítomnost a dobrý výkon našeho slavného kokainisty mají nepochybně opojný účinek. Překvapivé odpolední pokoukání na čt a spokojenost. Takže i já poněkud nadsadím. ()