Ja, Earl a dievča na zomretie

Přesně tohle od filmů vyžaduji. Me and Earl and the Dying girl je perfektním příkladem filmu, který má svůj vlastní xicht, tak trošku se vymaňuje ze škatulek, a i když je to více méně stále stejná písnička, tak Vás dokáže ihned bouchnout přes prsty, abyste vůbec nemohli přemýšlet o podobných hovadinách, jakože tohle jsme už dávno viděli. Prostě Vás vtáhne. Inovativní maličkosti umně dávkovány tak, aby nepřekážely. Klišé schována a zaobalena tak, aby nevypadala jako klišé. Příjemní herci a navíc ty drobnosti které prostě pokud chcete a nebudete líní, najdete a budete si je neskutečně užívat. K tomu všemu skvěle padnoucí hudba a tíživý závěr, který nenechá jedno oko suché. Přesně tohle já jednou za čas potřebuji, totálně se zbláznit do filmu a přehlédnout všechny jeho menší nedostatky. Tam kde daleko více protlačované Paper Towns končí, tenhle snímek teprve začíná a jde o pořádný kus dál. Prozatím indie komedie/drama roku a nejspíš tomu tak i zůstane. (26.09.2015)

O umírání mezi puberťáky zase trochu jinak. A znovu bez parazitování na vážném tématu. Těmhle dvěma hvězdy sice moc nepřály, leč fanouškům nezávislých romantických dramat ano. Tedy do určité míry. Nebude to úplně o vytahování kapesníků, Earl a další si jdou svou vlastní, jinou cestou. A to je jenom dobře. Nepodbízí se, nehledají viníky. Tvůrci představují tak trochu neviditelné hrdiny, přičemž vše se začne točit okolo okaté holky, kterou zevnitř sžírá leukémie. Zase tu máme mladé hrdiny, které spojuje smysl pro kousavý humor i bystré poznámky. Chemie mezi ústředním duem není tak silná, navrch si troufám tvrdit, že pro Dakotu Fanning (Teď a tady), Josepha Gordon-Levitta (50/50) nebo Shailene Woodley (Hvězdy nám nepřály) tvůrci na podobné téma napsali zajímavější/silnější postavy. Něco mezi třemi a čtyřmi. (26.10.2015)

Koncept filmu prostě nefunguje. Vím, že dát filmu, kde je mladá holka s leukémií, jen 2*, je drzost, ale tohle na mě nefungovalo. Greg a Earl točili ve filmu pro radost, Alfonso Gomez-Rejon točí na zakázku a podle šablony. Škoda, některé části jsou velmi dobré, ale dohromady je to plytké a vykalkulované. (09.04.2017)

Jeden z najlepších filmov minulého roku sa nedostal do našich kín, na rozdiel od priemerných Papierových miest, nezozbieral žiadne akademické nominácie a nezarobil žiadne veľké peniaze. Jeho najväčšou prednosťou je presné zachytenie pocitov 18 ročných deciek, ktorí sa dokážu chovať ešte prirodzene predtým, ako sa skazia "reálnym" životom. Pokiaľ sa toho dožijú a možno je aj lepšie sa toho nedožiť. Filmy hodnotím plným počtom ak ma za prvé nesmierne dojmú, alebo intelektuálne na dlhšie rozoberú. Toto je prvý prípad a vôbec nemám pocit, že toho dosiahli tvorcovia lacnejšími prostriedkami. (21.03.2016)

Tak trochu zvláštně natočený film o věcech smutných, stylem vesele i vážně, očima teenagera, který nejenže hledal sám sebe, ale dokázal být nejbližším člověkem spolužačce s leukémií, spolu se svým kamarádem Earlem. Zajímavý styl členění děje na kapitoly a i když se mi první polovina moc nezamlouvala, nakonec to režisér ustál velmi dobře. I slzička ukápla... (08.02.2020)