Čarodejnica

Trochu si jde svou cestou, trochu sází na starou školu a atmosféru, ale děsí pramálo. Alespoň pokud nejste školou povinní a nevyděsí vás vlnící se závěsy. Jedna přísně věřící rodina farmáře je vykázaná z vesnice, značně odlehlý a nehostinný kousek půdy u lesů ničemu dvakrát nepomáhá, jídlo dochází a navíc se ztratí nejmladší člen rodiny: nepokřtěný kojenec. Nastává obviňování a postupná destrukce vzájemných vztahů, jakmile se do rukou berou sekera nebo nůž a do úst silná slova o čarodějnictví, není cesty zpět. Sic je to solidně natočené, ve výsledku tohle psychologické drama nestrhne. Za mě přemíra náboženství, přemíra hysterie i mého kroucení hlavou. Příště radši klasickou americkou hororovou limonádu, kdy prsatá blondýna v bílém tričku pokaždé zvolí špatnou možnost. Umorousané tři hvězdy. (20.02.2017)

Čarodějnice působí jako film z jiné planety, nebo lépe řečeno, jako sdělovací médium ze zcela jiné doby. Přijímá sice současné žánrové kvóty a povrchové napětí čerpá z oblíbeného vzorce skupinka lidí - chata - okolní les - nadpřirozené zlo, ale vnitřně se ostře vymezuje tomu, co pokládáme v moderním hororu za běžné a tedy vlastně správné. Dění není orientováno na pravou podstatu a charakter zla, nýbrž na psychiku a chování jeho obětí, což ruku v ruce s jejich náboženským fanatismem rozprostírá už tak děsivou hrozbu i do jejich vlastních řad a divák si nemůže být jist, kdo je ještě oběť a kdo lovec (jak nám říká už scéna se psem a králíkem). Je pravda, že s podobně iracionálními postavami se těžko sympatizuje, ale ona důkladná práce s navozením dobovosti, tehdejších životních řádů i samotnou starobylou angličtinou přímo drtivě navyšuje naturalismus a autenticitu, takže se skutečně cítíme jako v (jiné) realitě, přestože je nám již na začátku sděleno, že příběh vychází ze staré lidové báchorky. A jestliže tato snaha o přidanou historickou hodnotu trochu ubližuje očekávanému hororovému obsahu, formální stránka je bezchybná. Náhlé střihy sladěné s hrůzu nahánějící nemelodickou hudbou utnou scénu přesně v jejím vrcholném okamžiku, takže její efekt nemůže zeslábnout, prostředí je zásluhou pomalých kamerových jízd a pečlivě inscenovaných záběrů využito famózně a žádný obraz nepůsobí lacině ani předvídatelně. Nejsme násilím nuceni, abychom se báli, jak to známe u dnešních "lekačkových" duchařin, ale strach je všudypřítomný a neodbytný. Zkrátka jiný, poctivější a lepší horor... 80% (27.03.2016)

Chuťovka, aká sa tak často nevydarí a to z viacerých dôvodov. Po prvé je to dobová žánrovka, ktorá oplýva úžasnou atmosférou (najbližšie k nej je fenomenálna Shyamalanova The Village). Druhá dôležitá vec je, že napriek modernému minimalistickému prístupu, film budí pocit autenticity - akoby bol scenár napísaný ešte kedysi v sedemnástom storočí. Ide presne oproti moderným postupom: ukazuje veci, ktoré by súčasní filmári neukazovali, nie je skoro nikdy klamlivý a máločo pred divákom skrýva atď. Kým mozog diváka sa snaží predbehnúť scenár, ten mu dá o to viac zabrať, lebo je napísaný v takom štýle, aký už azda desaťročia nevidieť. Úžasný priamočiary desivý zážitok. (01.04.2016)

Eggers dokáže bravurním způsobem budovat atmosféru. "Čarodějnice" tak představuje nenápadně pohlcující film, zcela prostý laciných žánrových postupů a formálních nástrojů. Eggers vystihuje hrůzu a bázeň na straně poutníků, přicházejících v sedmnáctém století ze světa bohabojné civilizace do světa divočiny a hlavně čelící psychickému rozkladu v ponorkové bezvýchodné situaci. Navíc je ale také nechává pocítit diváky. Po znepokojivě úlevném finále si najednou uvědomíte, že jste totálně v tenzi a že už nikdy nechcete jít do petting zoo. V nadcházejícím "Majáku" se věnuje macho hierarchii a formuje své postavy ve vztahu k jejich minulosti coby něčemu, před čím chtějí utíkat. V debutu "Čarodějnice" pečlivě mapuje dynamiku uvnitř rodiny, která se ocitá v situaci existenční a životní nouze, kde minulost se naopak stává slastným mýtem i břemenem vyhrocujícím jejich situaci. Navíc Eggers bravurně vystihuje podstatu čarodějnictví coby strašáka, cejchu i osvobozující úlevy ve společnosti sešněrované fanatickou oddaností víře. (12.11.2021)

Takýchto filmov nie je veľa, o to viac si ho cením, ale nemôžem poprieť, že som s neho trošku sklamaný. Hneď od úvodu som sadol na lep príbehu aj postavám, kde dobová atmosféra, atmosféra lesa, osady a čarodejníc je cítiť. Bol som zvedavý čo bude ďalej a hladný po ďalších hororových pomrknutiach po čarodejniciach, ibaže toto som už nedostal. Ostali sme doma na zadku, v osade, kde sa o všetkom rozhodlo dosť nezáživne. Čakal som viac odhalení alebo lakačiek, ale nič s toho sa nekonalo. Tak či tak sa ale jedna o celkom dobrý film. Obľúbený soundtrack: Isle of Wight. 70% - 3* (12.07.2016)