Reklama

Reklama

Boj o ťažkú vodu

(seriál)
  • Česko Boj o těžkou vodu (viac)
Trailer

VOD (1)

Epizódy(6)

Nórska hydrovodná továreň Vemork, pri meste Rjukan, bola počas druhej svetovej vojny obsadená vojskami Wehrmachtu a pod vedením ambiciózneho nemeckého vedca Wernera Heisenberga sa v nej vyrábala ťažká voda D20, ktorá bola základnou esenciou na výrobu atómovej bomby. Nórsky vedec, jadrový fyzik Leif Tronstad, ktorý sám vo Vemorku vybudoval zariadenie na výrobu ťažkej vody, po obsadení Nórska Nemcami utiekol do Anglicka, kde sa stal kľúčovým členom v protinacistickom odboji. Z exilu v Anglicku zistil, prečo sa Nemci zaujímajú o továreň v Rjukane. Zhromaždil skupinu Nórov, ktorí prešli tvrdým výcvikom, aby nasadili svoje životy a opustili komfort Londýna pre chladné, náročné podmienky hôr ich rodiska, kde boli vysadení, aby naplnili svoju misiu a sabotovali Hitlerove atómové ambície. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (70)

laepus 

všetky recenzie používateľa

Viděl jsem zatím jen první díl, ale je to fantastické. Skvělý příběh, výborně natočeno, hutná atmosféra, zajímavě napsané postavy, soustředění pozornosti na všechny aktéry - na Angličany, Nory i Němce. První díl končí v nejlepší možnou chvíli a už se nemůžu dočkat, až se dostanu ke druhému. Měl jsem od toho velká očekávání a rozhodně došla naplnění. ()

Volodimir2 

všetky recenzie používateľa

Film je v podstate rekonštrukciou skutočných udalostí. Išlo o závod Vemork Norsk Hydro v meste Rjukan a v kraji Telemark. Tu nacisti vyrábali ťažkú vodu, ktorá sa používa pri výrobe atómovej bomby. Na začiatku vojny sa Spojenci dohodli na odstránení závodu a tým zamedziť nacistom vo výrobe nukleárnych zbraní. Čo film na túto tému, tak to je perlička Vojna o ťažkú vodu, 1948; Hrdinovia z Telemarku, 1965; Muž menom Intrepid, 1979 a teraz tento výborný seriál Vojna o ťažkú vodu: Zastavenie Hitlerovej atómovej bomby z roku 2015. ()

Reklama

Aky 

všetky recenzie používateľa

Drama podle skutečného příběhu druhé světové války o trochu omšelém, ale stále zajímavém a nejednoznačném problému odpovědnosti vědce za vy(zne)užití výsledků jeho práce. Třetí díl je už trochu méně sevřený a chvílemi tolik nebaví, zvlášť v oné rovině romantického melodrama. Výteční herci, potěší interiér pražské právnické fakulty. ()

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Až v polovině 4. dílu dojde na pořádnou akci.Což j největší negativum. Pak je to ovšem paráda, sabotážní akce s překonáváním zasněžených hor, plížením se stíny a riskováním odhalení hlídkou německých vojáků, to je lahůdka připomínající Kam orli nelétají. Postavy mají vývoj, je tam samozřejmě hodně omáčky navíc, postava Anny Friel je taková seriálová vložka, ale uspořádané je to slušně. Moc se mi líbila postava vědce Wernera Heisenberga, Christoph Bach je ultra sympaťák. Klidně by to mohlo mít pokračování na smyšlený motiv. Akorát dejte akci dřív než do půlky série! ()

flyboyeda 

všetky recenzie používateľa

V Norsku se opet vytahli. Vynikajici sestidilna mini-serie o jedne z nej sabotaznich vysirek druhe svetove valky - operace Telemark. Prekryvaji se zde rovnocenne dejove linie vedeckych zavodu valecnych velmoci v oblasti vyroby plutonia za ucelem vyroby atomove bomby, prumyslove spionaze a samozrejme i sabotaznich valecnych operaci. Pro fanousky historie urcite moc zajimava a skvele zahrana zalezitost s moc povedenou dramaturgii. Hodne scen se natacelo i u nas... ()

Galéria (34)

Zaujímavosti (9)

  • Dramaticky už toto téma zpracoval český spisovatel a jaderný fyzik František Běhounek v knize "Rokle u Rjukanu" z roku 1966. (mortak)
  • V titulcích se na pár sekund objeví ruka s detailem náramkových hodinek. Zajímavé je nejenom to, že jde o československé hodinky značky Prim, ale i fakt, že je to historická chyba - Chronotechna v Novém Městě nad Metují byla založena až v roce 1949 a první hodinky Prim tam vyrobili až skoro o 10 let později. (jnm)
  • Seriál se natáčel v Norsku a České republice. V Praze se především natáčelo ve staré továrně na Kolbence. K natáčení minisérie mj. i v Praze autoři přistoupili také proto, že Oslo a další lokace v Norsku se od dob druhé světové války již příliš změnily a zmodernizovaly a neodpovídaly by tak záměrům scénáře. Scéna z 1. dílu - předání Nobelovy ceny Werneru Heisenbergovi (Christoph Bach) se natáčela v interiéru Národního muzea v Praze. Scéna ve Zbrojním úřadu Wehrmachtu (Heereswaffenamt) se natáčela na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (hala tzv. "bazén") - v této budově za 2. sv. války sídlilo velitelství SS. Londýnské ústředí se natáčelo v budově Ministerstva průmyslu a obchodu - Petschkův palác (tzv. "pečkárna"), kde za 2. sv. války byla mučírna gestapa. Schůzka mezi Wernerem Heisenbergem a generálem Emilem Leebem (Robert Hunger-Bühler), vedoucím zbrojního úřadu wehrmachtu - Heereswaffenamt, ve 2. dílu se natáčela v zasedací místnosti č. 38 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (Yardak)

Reklama

Reklama