Reklama

Reklama

Boj o ťažkú vodu

(seriál)
  • Česko Boj o těžkou vodu (viac)
Trailer

VOD (1)

Epizódy(6)

Nórska hydrovodná továreň Vemork, pri meste Rjukan, bola počas druhej svetovej vojny obsadená vojskami Wehrmachtu a pod vedením ambiciózneho nemeckého vedca Wernera Heisenberga sa v nej vyrábala ťažká voda D20, ktorá bola základnou esenciou na výrobu atómovej bomby. Nórsky vedec, jadrový fyzik Leif Tronstad, ktorý sám vo Vemorku vybudoval zariadenie na výrobu ťažkej vody, po obsadení Nórska Nemcami utiekol do Anglicka, kde sa stal kľúčovým členom v protinacistickom odboji. Z exilu v Anglicku zistil, prečo sa Nemci zaujímajú o továreň v Rjukane. Zhromaždil skupinu Nórov, ktorí prešli tvrdým výcvikom, aby nasadili svoje životy a opustili komfort Londýna pre chladné, náročné podmienky hôr ich rodiska, kde boli vysadení, aby naplnili svoju misiu a sabotovali Hitlerove atómové ambície. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (70)

Gwaihir 

všetky recenzie používateľa

Bez ohledu na to, do jaké míry je někdy skutečný význam některých operací přeceňován, zůstává faktem, že aktéři diverzní akce v oblasti Telemark byli hrdinové a tuto poctu si zaslouží. Nicméně, nejen tím je tento seriál, protože vypráví mnohem obsáhlejší příběh a nastiňuje celou situaci kolem německého jaderného programu z různých perspektiv a vytváří skutečně velmi propracovaný obrázek s nezjedodušeně vykreslenými postavami a jejich vzájemně se doplňujícími dějovými linkami a také s místy opravdu strhující atmosférou. Trochu mě tak mrzí jen to, že vlastně téměř nebyl dán prostor zpáteční cestě záškodníků okupovaným územím. 90 % ()

flyboyeda 

všetky recenzie používateľa

V Norsku se opet vytahli. Vynikajici sestidilna mini-serie o jedne z nej sabotaznich vysirek druhe svetove valky - operace Telemark. Prekryvaji se zde rovnocenne dejove linie vedeckych zavodu valecnych velmoci v oblasti vyroby plutonia za ucelem vyroby atomove bomby, prumyslove spionaze a samozrejme i sabotaznich valecnych operaci. Pro fanousky historie urcite moc zajimava a skvele zahrana zalezitost s moc povedenou dramaturgii. Hodne scen se natacelo i u nas... ()

Reklama

dawe787 

všetky recenzie používateľa

Výborný seriál z druhé světové války zachycující sabotážní plán na výrobu těžké vody v Norsku, kterou Německo potřebovalo pro vývoj jaderné energie aneb - Kdo první ovládne atomovou energii, ten ovládne celý svět a bude přepisovat dějiny! Něco z tohoto tématu jsem už znal z dokumentů, ale tento seriál mi to z historického hlediska přiblížil nejvíce! ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tento TV seriál s téměř nevyslovitelným názvem by mohl být učebnicovým příkladem jak má vypadat válečný seriál a to nejen pro TV, ale jak mají být dělány válečné filmy. Kdo čte mé komenty týkající se válečných filmů (a hlavně druhé světové) ví, že možná ke své škodě souběžně s filmem hodnotím i to zda se ve filmu vyskytuje odpovídají technika, výstroj, uniformy... často blbě nasazený transportér nebo jeep z jiného období nebo výzbroje jiné armády pak mírně kalí zážitek z filmu. Někdy i více než mírně :-). The Saboteurs (budu raději používat anglický název) naštěstí ničím takovým netrpí. Už v prvních minutách divák ví, že tohle dělal někdo kdo věděl jak se to má dělat a kdo věděl jak to má vypadat. A naštěstí tomu nechyběl evidentně ani solidnější rozpočet. Film detailně popisuje snahu nacistického Německa ovládnout jádro a leckdo neznalý věci se asi podiví jak s tím Němci byli celkem daleko. byl to závod o čas, protože těch pár vědců co nezůstalo pracovat pro Říši a mělo třeba židovský původ prchlo do svobodného světa, kde pracovali na stejných projektech. Nejdále jak víme došli s Oppenheimerem v projektu Manhattan Američané. Výsledkem byla atomová bomba svržená na Hirošimu a Nagasaki. Souběžně s pracemi německých vědců může divák ve filmu sledovat konání norského odboje i britsko-americký strach z toho co se Rjukanu pod taktovkou německých špiček vědy kutí. Výsledkem jak víme byla Operation Gunnerside někdy nazývána Telemark podle kraje na jihu Norska, kde se akce odehrála. Mám v nesmírné úctě každého kdo se postavil agresi za druhé světové a jedno zda se jedná o námořníky, pěchotu, letce... Každý musel v sobě určitě překonat svůj strach ze smrti. Jedna věc je však útočit např. s divizí pěchoty a jiná dělat odbojovou činnost v okupované zemi při vědomí, že chytí li mne gestapo, mohu čekat cokoliv jen ne soucit. Pracovníci všech odbojů a výsadkáři z různých paraskupin od speciálních jednotek mají u mne výsadní postavení ! Mimochodem, ve Skotsku se cvičili i naši kluci před všemi těmi výsadky s názvy chemických prvků. Film klade důraz na historické souvislosti i reálie. Z drobných detailů jsem měl opravdu radost. A mně stačí málo. Po letišti v Anglii jede třeba v jednom mini záběru jeep a na nárazníku má stříknuto RAF... Piloti výsadkových Halifaxů v palbě flaku rozlaďují motory atd...a toho je tam prostě více. Normální divák si tohoto možná ani nevšimne, ale labužník si opravdu smlsne. O téhle akci toho bylo natočeno více a děkuji Volodimirovi2 ze jejich výpis a hlavně gogovi76, že mi o seriálu řekl. Vám ostatním říkám, to musíte vidět!!!! A co také potěšilo bylo slušné množství českých jmen, které tvůrčím způsobem na filmu podíleli. Z tohoto by si ČT měla vzít sakra příklad! Jednoznačně dávám 5 lbarelů těžké vody ! * * * * * ()

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Až v polovině 4. dílu dojde na pořádnou akci.Což j největší negativum. Pak je to ovšem paráda, sabotážní akce s překonáváním zasněžených hor, plížením se stíny a riskováním odhalení hlídkou německých vojáků, to je lahůdka připomínající Kam orli nelétají. Postavy mají vývoj, je tam samozřejmě hodně omáčky navíc, postava Anny Friel je taková seriálová vložka, ale uspořádané je to slušně. Moc se mi líbila postava vědce Wernera Heisenberga, Christoph Bach je ultra sympaťák. Klidně by to mohlo mít pokračování na smyšlený motiv. Akorát dejte akci dřív než do půlky série! ()

Galéria (34)

Zaujímavosti (9)

  • Seriál se natáčel v Norsku a České republice. V Praze se především natáčelo ve staré továrně na Kolbence. K natáčení minisérie mj. i v Praze autoři přistoupili také proto, že Oslo a další lokace v Norsku se od dob druhé světové války již příliš změnily a zmodernizovaly a neodpovídaly by tak záměrům scénáře. Scéna z 1. dílu - předání Nobelovy ceny Werneru Heisenbergovi (Christoph Bach) se natáčela v interiéru Národního muzea v Praze. Scéna ve Zbrojním úřadu Wehrmachtu (Heereswaffenamt) se natáčela na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (hala tzv. "bazén") - v této budově za 2. sv. války sídlilo velitelství SS. Londýnské ústředí se natáčelo v budově Ministerstva průmyslu a obchodu - Petschkův palác (tzv. "pečkárna"), kde za 2. sv. války byla mučírna gestapa. Schůzka mezi Wernerem Heisenbergem a generálem Emilem Leebem (Robert Hunger-Bühler), vedoucím zbrojního úřadu wehrmachtu - Heereswaffenamt, ve 2. dílu se natáčela v zasedací místnosti č. 38 Právnické fakulty Univerzity Karlovy. (Yardak)
  • V titulcích se na pár sekund objeví ruka s detailem náramkových hodinek. Zajímavé je nejenom to, že jde o československé hodinky značky Prim, ale i fakt, že je to historická chyba - Chronotechna v Novém Městě nad Metují byla založena až v roce 1949 a první hodinky Prim tam vyrobili až skoro o 10 let později. (jnm)
  • Ve dvou hlavních úlohách jsou fiktivní postavy. První je postava Julie Smith (Anna Friel), jenž vznikla spojením dvou skutečných spolupracovnic. Druhou postavou je ředitel Norsk Hydro, který přijíždí do Rjukanu. Předlohou mu byli hned tři původní existující ředitelé. Záměrem autorů bylo snížit množství postav, které by rozmělňovaly pozornost diváka a děj příběhu. (MartinezZ)

Reklama

Reklama