Potkaniar Willard

K filmu mě přivedl Gilles Deleuze, který jej požil pro ilustraci pojmu "stávání se zvířetem" (devenir animal / becoming animal). Přestože komentuje starší verzi (Daniel Mann, 1971), je to pro tento účel asi jedno. Willard je subdominantní osobnost (ve vztahu k matce, nadřízenému, později se ukáže, že i k ženám a k Benovi). Veškeré jeho libé pocity se soustřeďují na Sokrata (ve filmu bílý potkan). Když si uvědomí průraznou sílu krys/potkanů, zatouží, a na určitou dobu se stává, alfa samcem, velitelem hlodavců, a pomocí nich vykoná svůj akt spravedlnosti. Poté, co udělá několik chyb (především je využívá pro svoje účely), se ale střetne s přirozeným vůdcem, obrovským potkanem Benem. Willard definitivně mění myšlení a podobu. Stává se potkanem. - Takže pozor, jak říká autor knižní předlohy Stephen Gilbert (The Ratman's Notebook.): "I když spatříte jen jednu (krysu), může jich tu být víc, které nevidíte." (15.10.2019)

Willlard je neurotický samotářský podivín, který tráví veškerý volný čas zavřený ve starém domě se stejně podivínskou matkou a spoustou krys ve sklepě, které mu dělají společnost a nahrazují lidský kontakt. Vztah zvířátek a Willarda přeroste v něco hlubšího leč nezdravého. Krysaři Willardovi se v žádném ohledu nedá upřít snaha. Crispin Glover se snaživě pitvoří a stejně jako jeho šéf nebo matka přehrává, kamera se noří do temných zákoutí domu, nasvícení, střih, hudba, titulky, to všechno má sloužit k nastolení atmosféry, která by tu v zásadě i byla a přes to všechno film tak nějak nefunguje a jede s bídou na půlku plynu. Schází tady příběh, nadsázka a v neposlední řadě někdo, s kým by mohl divák sympatizovat a ztotožnit se. Willard je totiž protivný a jeho osud mu nakonec divák přeje. Celkový dojem: 40 %. (01.11.2009)

Pozor, tohle není Hon na myš 2, jak mi taky během filmu došlo. Odstartovalo to jako černá komedie říznutá trochu dramatu o lůzrovi pod nadvládou matky a během děje se střídaly ještě polohy hororu (snad?), takže ve výsledku nebylo ani jedno dost silný, aby z toho mohl bejt dobrej zážitek. Protože ty jednotlivý "složky" nebyly až zas tak špatný, snad až na tu hysterickou matku, ta mi přišla i na tenhle film moc přeprsklá. Moje první setkání s větší rolí Glovera taky nezklamalo, sice se v některejch scénách klepal a potil až příliš, ale hrál dobře. No je to prostě divnej film s divným hrdinou, kterýho hraje divnej herec, takže asi tak no, pokud jste taky divný nebo se vám divný filmy líbí nebo máte rádi krysy, tak je Willard tím pravým pro vás. (05.07.2011)

TV/// Obsazení 2/10 Děj 5/10 Hudba 2/10 Efekty 1/10/// +v hlavní roli Crispin Glover, poutavý námět -je však špatně zpracován, špatné herecké výkony, slabá hudba, většinou se odehrává ve tmě, bez správné atmosféry a razance/// Film jsem dlouho vyhledával a dokonce mi utekla i VHSka, nakonec jsem film zhlédl v TV. Jistou představu o filmu jsem měl a námět je to dost dobrej, i když bych něco poupravil. Hlavní představitel (mohli jste ho např. vidět jako záporáka v Charlieho andílcích) je celkem přesvědčivej, bohužel se to nedá řict o ostatních. A to co bylo nastíněno v první třetině bohužel nebylo využito naplno. Mohl to být slušnej masakr, ale není, což je velká škoda./// Celkem 30%/// (06.09.2006)

Nejlepší pasáž jsou hned úvodní titulky, které jak kdyby vypadly z ilustrací McKeena. Dále pak kvalitou vystupuje scéna s "kočičtou" v domě navíc podbarvená krásně teskným songem. Škoda, že vedle vyzdvihovaného Glovera dost nespravedlivě zapadává představitel Bena. Natolik charismatického a sympatického zloducha jsem už dlouho neviděl! (15.04.2005)