Manželia a manželky

Na Allena poměrně vážný a hořký snímek, který de facto kopíruje Bergmanovy Scény z manželského života (co do formy), ale pohled na manželství je čistě Allenův. Allen si velice zřejmě ujasňuje a uceluje svůj názor na partnerské vztahy a manželství (v době vzniku filmu už měl určitě zkušeností až nad hlavu), ženatý byl třikrát, jeho manželku hraje jeho (v té době už bývalá?) partnerka Mia Farrow, jejíž dceru si pár let nato vzal. Vyznění je trpké a realistické, nečekejte Woodyho obvyklou ironickou nadsázku, na dojmu ze snímku to ovšem nic neubírá, vše působí realisticky, herecké výkony jsou samozřejmé - celý snímek je mnohem více psychologickou sondou než komedií/dramatem - jak je to zařazeno tady. Romantické duše možná zapláčou, ale ani ony by neměly zavírat oči - třebas se jim něco z toho co uvidí jednou bude hodit :-) 8/10 (13.04.2008)

A: Musíme vám něco říct B: (Woody Allen): Co? Co? tak už povídejte A:Jack a já se rozcházíme B: Aha, Chápu. Ale nic vážného, ne? ----- Standardní komentář si odpustím, omílal bych již řečené a místo toho nahodím ještě jeden bonmot: "Nebo byla teorie permanentní partnerské touhy mýtus, jako třeba společný orgasmus? Rifkin a jeho žena ho zažili jen jednou, v okamžiku, kdy je soudce rozvedl." (08.08.2007)

„Využíváš sex k vyjádření všech emocí kromě lásky.“ Woody mohl (jako u většiny svých filmů) sebevíc zdůrazňovat, že nejde o reflexi jeho životních peripetií, distributor stejně využil všeobecného rozruchu okolo režisérova rozvodu s Miou Farrow, lehce naznačil obsažení dané situace ve filmu a na americké poměry velmi artové drama nasadil premiérově do neuvěřitelných 865 kin (u Allenových filmů to běžně bývá okolo 10). Slušné zisky dosvědčují spíše vnímání filmu coby doplňku k bulvárním zprávám než náhle probuzený zájem masového publika. Ať už kopíroval film realitu či vice versa, autenticitu Manželům a manželkám upřít nelze. Syrovost je z velké části dána roztěkanou formou, protlačující do popředí paradoxně obsah. Moc se mi líbilo napsání a zahrání postav stylem, kdy jsem dopředu dokázal odhadnout jejich pravděpodobné rozhodnutí. Tuhle jistotu (a s ní související hodnověrnost) u novějších allenovek postrádám. Scénář v souladu s vnější nehezkostí nešetří ostřejším výrazivem, ale vulgarity nikdy nejsou používány samoúčelně. Allen si tedy i v případě tématu, k němuž by teoreticky mohl pociťovat (nej)osobnější vztah, zachovává zdravý intelektuální odstup a společně s námi sleduje hrdiny jako aktéry nějaké zvláštní reality show, kteří mají na rozdíl od jiných manželských dvojic možnost povykládat o svých vnitřních pocitech do kamery. Za pár let, až manželské hádky a rozvody zažiji na vlastní kůži (ne, že bych po tom bažil), nejspíš s hořkostí další hvězdičku přidám. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, novoten, rawen (14.03.2009)

Další z řady Allenových snímků, který se zabývá mezilidskými vztahy. Allen má zvláštní kouzlo v tom, že dokáže divákovi servírovat jedno životní moudro za druhým a vy se velmi často dostanete do bodu, kdy s ním prostě musíte souhlasit. Velmi chválím vyprávěcí prostředky, režisér prokládá příběh výpověďmi jednotlivých postav a divák má tak možnost pochopit motivy jejich jednání více do hloubky. Hodnocení snižuji za to, že u Allena v příbězích neustále postrádám "něco", co by v ději znamenalo jakýsi zlom. Osobně mám pocit, že až si na tento film třeba za rok vzpomenu, nebudu schopna ´děj dopodrobna popsat, protože mi zde chybí nějaký milník, kterého bych se chytila. (08.12.2011)

Woody Allen jako filmař - patolog. Vztah je po smrti? Pojďme ho chvíli pitvat a třeba zjistíme, co ho zabilo. Vlezlá ruční kamera spolu s "dokumentárními" záběry z terapií jenom umocňují skvělé herecké výkony (vynikající Sydney Pollack)... Není to příliš příjemná podívaná, ale působivá rozhodně ano. (01.09.2019)