Manželia a manželky

Manželé i manželky mají dost času a energie se nimrat ve svých šedivých a šedivějších manželstvích a podstupovat "škatulata, hejbejte se" tam, sem a zase zpátky, v bláhové víře, že jinde je to barevnější a ještě s tím baví svého psychoanalytika: "........ jednou jsem žil s úžasně zajímavou ženou. Víte, milovali jsme se všude, byla to sexuální šelma, éro. Chtěla se milovat s jinými ženami, brala drogy, vždycky si něco šňupla, aby měla orgazmus. Byla to pro mě škola, fascinovala mě, byl jsem do ní blázen. A nakonec skončila v ústavu. To není k smíchu, to je smutná záležitost. Byla skvělá, ale byla cvok. Vždycky mě přitahovaly ženy, já jim říkám "kamikadze", protože nemají pud sebezáchovy. Narazí do vás a vy zemřete s nimi.......". No, není Woody Bůh? (12.09.2005)

Niekto tam hore ma má rád. Tak tento názov filmu s Paulom Newmanom ma napadol, keď som si uvedomil, ako niekto na ČT2 má rád Woodyho Allena a systematicky uvádza jeho filmy do obehu. Je to pre mňa nepochopiteľné, ale rovnako nepochopiteľné je, že som doteraz vydržal sledovať 15 jeho opusov. Pravdupovediac stačilo pozerať štvrtinu z nich, pretože Woody, v iných oblastiach originálny, nakrúca filmy cez kopirák. Za jedinú výnimku považujem jeho Match Point, asi preto, že som sa naňho nemuse pozerať. Kladiem si otázku, prečo to robím, prečo vôbec pozerám filmy režiséra a neherca, ku ktorému nikdy nebudem mať pozitívny vzťah? A odpoveď znie: rád by som zistil, čo na jeho filmoch vidia ostatní. Zatiaľ som sa k odpovedi ani nepriblížil. (13.03.2015)

Zapracováním oněch pro dokumenty typických mluvících hlav a nediegetického vypravěče do příběhu Allen dokázal zrychlit a zpřehlednit vyprávění, ale také se mohl naplno ponořit do hlav svých hrdinů a poskytnout tak komplexní pohled na životy dvou "obyčejných" párů ve středním věku. Postup, který bych jinde považoval za nefunkční berličku, zde bezchybně slouží příběhu. Výborně dopadlo i pro mě nezvyklé obsazení - Sydney Pollack je stejně dobrým hercem jako režisérem, z Judy Davis znechucení přímo čiší a Liam Neeson s Juliette Lewis mě zaujmou vždy a všem. Opravdu působivá studie rozkladu a vývoje vztahů v podání člověka nejpovolnějšího. (10.04.2012)

Doporučovala bych všem, kdo chtějí točit vztahovky, ať vážně či nevážně, ať si nejdřív dobře prohlídnou tento film, aby se přesvědčili, jestli to Woody Allen už nevybádal a nenatočil za ně, a přitom vzal téma nevěry, stárnutí, stereotypu (který ovšem nemusí být vůbec na škodu), svědomí a pochopitelně lásky a sexu vůbec pěkně od podlahy, z různých perspektiv, s nadhledem i porozuměním, jak to asi umí jenom on a jak to stále rozvíjí ( a někdy bohužel opakuje) ve svých dalších filmech. Kdyby to bývalo mnoho tvůrců učinilo, mohli jsme být ušetřeni různých smrtelně vážně se beroucích "skvostů" nebo třeskutě trapných komedií na téma nevěra (dosaďte si sami tu svoji "jéžišmarjá, to je volovina!"). Tady je nejlepší Judy Davis a v závěsu Woody Allen. Mia Farrow mi film dost kazila, nemám ji ráda, a to odjakživa, ne kvůli jejímu tyjátru při rozchodu s Allenem. Nelíbila se mi snad v žádném filmu a třeba Velkého Gatsbyho podle mě úplně pohřbila, stejně tak jsem kvůli ní nedokoukala Johna a Mary. Pro mě je prototypem zdánlivě slabé a empatické, přitom ve skutečnosti silné a sobecké ženy - pasivně agresivní, jak to Woody Allen trefně nazval, a to prosím v době, kdy ji měl moc rád. (09.07.2012)

Po slabých 80. letech s otravnou Farrowovou se Allen probral a natočil výborný psychologický snímek o vztazích - skvěle napsané a zahrané postavy (obzvlášť Judy Davis exceluje i ta Farrowová do mozaiky zapadá), z řady scén mě fakt mrazilo. "Dokumentární" styl kamery k filmu perfektně sedne a i po letech je to svěží záležitost. Pro mě určitě jeden z nejlepších filmů Allena, úplně odlišný od všeho, co do té doby natočil. (15.06.2015)