Veľká vojna

Italská klasika, která velice umně pojí komično s tragičností a podává odlehčeným způsobem reálný obraz o 1. světové válce. Ústřední herci hrají bravůrně a film je plný nezapomenutelných scén. Pro úplný požitek z filmu je však podle mě nutná znalost italštiny. Jednotliví vojáci totiž mluví každý svým nářečím, což vytváří jedinoučnou atmosféru a přidává na komičnosti i síle jednotlivým scénám. Netřeba zdůrazňovat, že samotný závěr celé dílo korunuje a potvrzuje, že tento snímek právem patří mezi nejlepší italské filmy všech dob. (17.02.2023)

Pokus o protivojnovú "švejkovčinu" sa vydaril len spolovice, odľahčeného humoru je poskromne, čo som bol prekvapený, čakal som vačší nárez. Doraz je kladený hlavne na vojnovú frontu a dobrodružstvá práporu počas zákopových vojen. Tento vážny aspekt filmu je poctivejší a celá dejová linka so Silvanou Mangano patrí k tomu najlepšiemu. Záver ma presvedčil o štvrtej hviezdičke. (04.10.2014)

S myšlenkou na film přišel Luciano Vincenyoni po přečtení povídky 'Deux amis' od Guy de Maupassanta. Scénáristé pak zakomponovali do příběhu postavy a situace ze dvou knih: Emilio Lussu - 'Un anno sull'Altipiano' a Piero Jahier - 'Con me e con gli alpini'. Novinář a spisovatel Carlo Salsa, který skutečně bojoval na Piave, spolupracoval na scénáři jako poradce a obohatil příběh o skutečné dialogy a souvislosti. Poprvé v italské historii byl příběh o 1. světové válce prostý propagandy, kterou razil fašismus i pozdější politické vedení, o bájné a hrdinské válce Itálie. Jako například ve scéně slavnostního uvítání vojáků z fronty v městečku. (Nebo poručík Gallina: Říkám, že jestli vyhrajeme tuto válku s těmi prostředky, co máme, tak jsme skutečně skvělá armáda.) Také proto měl snímek problémy s cenzúrou - byl zakázaný osobám mladším 18-ti let. Na stylu snímku se mi líbí vliv lehkosti neorealismu na složité téma. Film se dostal na seznam '100 italských filmů, které je potřeba uchovat' (100 snímků, které ovlivnily společnou paměť země v letech 1942 až 1978). (11.01.2014)

Opravdu slušný válečný snímek zachycující osudy obyčejných vojáků během ostrých bojů. Vynikající herecké výkony Gassmana, Sordiho a dalších dokázaly vytvořit iluzi války a strasti nad ztrátami kamarádů nebo i rodiny velmi reálnou a nepříjemnou. A to i přes to, že je příběh sledován skrze osudy dvou vojáků, kteří se vždy vyhnou nejhoršímu a vždy přežijí. Konec filmu pak přináší jak rozhřešení našim dvěma hrdinům, tak i naději na vítězství. 80% hvězdiček (03.06.2009)

Prvé stretnutie s talianskym režisérom, Mariom Monicellim, ktoré nedopadlo, zrovna tak, ako som si sprvoti myslel. Nie je veľa kvalitných filmov z obdobia 1. svetovej vojny, o to som si viac predstavoval, že ma čaká nadštandardný zážitok v podobe slávnych kolegov, ako sú Kubrickov Paths of Glory, či Milestonov All quiet on the western front, samozrejme film disponuje tiež kvalitnými vojnovými pasážami s luxusne dlhými zábermi, a tak mám možnosť vidieť, až dokumentárnym spôsobom, na vlastnej koži, aké to bolo byť zabrodený v zákopoch ! To je na nezaplatenie, áno s tým súhlasím, pričom mi ani neprekáža, že sa film nesie v komediálnom duchu s dvojicou Sordi / Gassman, obidvaja sú vynikajúci. I napriek všetkým pozitívnym faktom, mi vadí to, že sa strašne nudím, patrilo by sa skracovať, tak aspoň, o dobrú pol hodinu ! Nebolo by to od veci, keďže tak strihač s režisérom, neučinili, preto dávam za pekné 3 hviezdičky, ani viac, ani menej, zlatý stred, ktorý tomu najviac svedčí ! PS : Krásna žena, Silvana Mangano tu je, tak kochajte sa ňou, vtedy ma film bavil - vehementne ! (31.05.2016)