Reklama

Reklama

Boj za slobodu

  • Česko Boj za svobodu (viac)
Trailer 1

Skutočný príbeh farmára Newtona Knighta (Matthew McConaughey) sa odohráva v období americkej občianskej vojny. Knight je južan, ale neznáša otroctvo. Vyznáva krédo, že žiadny človek nemá byť majetkom iného človeka a chudobní by nemali prichádzať o život len preto, aby bohatí mohli byť ešte bohatší. Dezertuje z Konfederačnej armády a zjednotí okolo seba skupinu zbehnutých otrokov a drobných farmárov. Podnieti tak povstanie, ktoré vedie k odtrhnutiu mississippského okresu Jones County od Konfederácie a k založeniu vlastného Slobodného štátu Jones. (TV JOJ)

(viac)

Videá (11)

Trailer 1

Recenzie (151)

AppleCore 

všetky recenzie používateľa

Jakkoliv obří potenciál příběh skrývá, ve výsledku je to jenom ledabylá nuda, která ve snaze zachovat si za každou cenu realističnost a civilnost, ztrácí celou emocionální rovinu i dynamiku (minimalistickej soundtrack (byť dobrej) + bídnej vizuál). Táhnou to pouze skvělý herecký výkony a pár dramateckejch momentů. Vidět to jako dokumentární rekonstrukci na Viasat History, asi bych těch pět hvězd pálil, ale tohle je film za 50 mega, co prolít přes dva tisíce kin! ()

Ampi 

všetky recenzie používateľa

Newton Knight sebral z Mississippi uprchlých otroků, jižanských dezertérů a nespokojených farmářek věrný šik a prapor svobody pak z bažin zdvih. I když Newton Knight mrtev jest a jeho tělo tlí, duch Svobodného státu Jones a Knightovo potomstvo však kráčí dál. Glory glory aleluja, glory glory aleluja. Dobře natočený film se silným příběhem a vhodně zvolenými herci. Jinak Free state Jones byl pojmenován po okresu, který jméno získal po mimo jiné ruském viceadmirálovi. ()

Reklama

verbal 

všetky recenzie používateľa

Pro některé (a rozhodně to není menšina) kontroverzní dezertér, zrádce, příležitostný vrah, bigamista, prospěchář a negrošuk, vykreslený jednoznačně jako hrdinný charismatický partyzán, bojovník proti bezpráví, empatik, filantrop a Jenda Hnědý ryloudyt, to je skutečně velmi nestranný pohled, který dozajista přinutí nejednoho zatím nerozhodného konfederáta vystřihovat díry do povlečení na polštář. Na tomto místě bych rád podotknul, než mě zase nějaký dutohlavý, avšak zapáleně angažovaný pičus obviní z pohrdání čokoládou, že dokud mě banda ubohých eritrejských uprchlíků nebude mačetama vyhánět z bytečku a znásilňovat mé oblíbené bělošky, na jakýkoliv rasový podtext naprosto mrdám. Tedy pardon, zase jsem se roztomile přeřekl a ve skutečnosti jsem chtěl říct, že jsem nad něj povznesen a mám za to, že každá kultivovaná opička si určitě banán zaslouží. Jen mi docela vadí účelově telenovelizované zkreslování ne až tak jednoznačné historie podle toho, jaký negr zrovna sedí v Bílém domě a co je momentálně kůl. Ale poté, co jsem se z nestranných a naprosto přesných historických filmů kupříkladu dozvěděl, že vychcaný a hrabivý továrník Šindler byl v podstatě skoro žid, co vlastníma rukama málem osvobodil Osvětim, nebo že mám být jako Čech děsně pyšný na bezuzdné loupení a vraždění vypatlané sockovské spodiny pod vedením národního hrdiny Jana Žižky, už vím, že film je prostě mnohdy něco jako Mafra pro „médii tolik zatracovaného“ miláčka národa, altruistu a novodobého Robina Úda - Endyho Babitche. Tudíž je takto podaný, jednoznačně „skutečný“ příběh o bezprecedentním správňákovi, co si po válce Severu proti Jihu otevřel v dodnes vroucím Mississippi továrnu na mulaty a Klan na něj úplně jebal, sice hezky a výpravně natočenou, ale do očí bijící zkurvenou prounionistickou demagogií, nad kterou by se poblila snad i Skárlet OuHarová. No, příběh je možná trošku nadnesený termit. Tři čtvrtiny zabijácké stopáže se tu v bažině s negry a bílou lůzou filosofuje a pateticky sociálně lká nad třídními rozdíly, a pak už asi nezbyl čas na jakoukoliv pointu, pokud to vůbec kromě „Černý muž pod bitchem otrokáře žil …“ nějakou mělo mít. Tak to prostě po 140 minutách střihli a ojebali dvěma rychlotitulky. A něco takového holt nevytrhne ani pár opravdu dynamických a naturalistických přestřelek, ani jako vždy famózně hrající Matouš Mekkvír. ()

-OverLord- 

všetky recenzie používateľa

Silný příběh o muži, který dokázal změnit mnoho životů, zasazený do doby, kdy se toho dělo opravdu hodně, ale většinou nic hezkého. Poctivý kus filmařiny, délkou sice závratný, ale obsahem kvalitní. Ačkoli tentokrát ne oscarový, tak přesto jako vždy skvělý Matthew, kterému vizáž i venkovský přízvuk sedne. Výsledný dojem z filmu umocňuje skvěle padnoucí hudba a syrové válečné scény. Film, který skrze skutečné události popisuje, jaká to byla mizerná a podělaná doba. Tím mi lehce připomněl pár let starý třídílný klenot Hatfields & McCoys. ()

Segrestor 

všetky recenzie používateľa

Opravdu krásný film, jen škoda, že byl tak divný. Všechno je super, exteriéry, herci, bitvy apod. Ale po asi třech hodinách vám dojde, že se hraje na trochu jinou notu, a že příběh pěkně kecá, i když sami o tom víte kulový. Nebo aspoň sporadicky tušíte, jak to tam na Jihu tenkrát bylo - vlastně chci říct, že z toho získáte tak akorát dojem, že to ROZHODNĚ bylo jinak, ten film jako kdyby se přiznával k tomu, jak moc chce kecat, aby byl pro současnost korektní. Servíruje vám dezertéra a vraha jak nám za komára servírovali jiné vrahy jako ňuňu klaďase. Ono to tedy tak bývá, selektivní paměť si pamatuje jen to dobré, tak bylo fuk, kolika lidem podřezal Jánošik hrdla, hlavně že obrali bohaté. A tady je to to samé. Jakýsi boj za svobodu tam vidíte, ale hlavní postava to pořád ne a ne dotáhnout do konce, vyčpí to vždycky a zůstanou jen oči pro pláč. Nakonec si právě jako já řeknete: co vlastně teda udělal? Nic. Povraždil pár sousedů, kteří se nedali automaticky na jeho stranu a zachránil jednoho otroka a jednoho zbytečně. No a závěrem, jakmile si říkáte, kdy na vás vybalí tu pointu, začnou to tam sekat do titulků jak v groteskách Čárlího Čaplina. To hlavní tedy ve filmu zahrané není, to si jen přečtete, což je docela trapné. K podivu. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (5)

  • Název filmu se objeví až před závěrečnými titulky. (griph)
  • Scény natáčené v lékařském stanu, kde byla podlaha pokryta falešnou krví, se musely natáčet rychle, protože dřevěné palubky velmi rychle tekutinu absorbovaly. (BloodMax)
  • Do rolí komparzistů se přihlásilo přes 7 tisíc uchazečů. (ČSFD)

Reklama

Reklama