Toto je náš svet

Typický „Sundance movie“. Feel-good tragikomedie s pohodovým soundtrackem, výstředními, ale sympatickými postavami a předvídatelným vyústěním. Syrový úvod, zachycující první ze série rituálů podmiňujících Bodevanův vstup do dospělosti, přitom dává naději, že půjde o film více pravdivý než podbízivý a nenabízející na komplexní problémy pohádkově snadná řešení. Jenomže z oslavy života mimo systém, který člověka zbavuje jeho individuality, se film záhy láme v obehraný příběh o nezbytnosti socializace a respektování společenských pravidel. Postavy sice nejsou ochotny přijmout normy světa, kterým tak dlouho opovrhovaly, bezezbytku, ale jejich proměna je stejně vázána na podřízení se dominantní ideologii. Byť režisér citlivě rozložil pozornost mezi všechny členy rodiny, jímž vévodí Mortensenův prakticky dokonalý hrdina (jehož mytologizaci, patrnou již z originálního názvu filmu, Ross nijak neproblematizuje), nedokáže zamaskovat, že mu postavy slouží hlavně jako chodící argumenty na podporu konzervativní myšlenky o významu šťastné rodiny. Film díky líbivým záběrovým kompozicím, mírně cynickému humoru, přiměřené dávce patosu a dobře načasovanému užití povzbudivé hudby vyvolává zamýšlené emoce, ale ty rychle odeznívají, protože nestojí na přesvědčivém základu. Věřit nelze ani postavám, které se příliš snadno vzdávají všeho, zač tak dlouho a usilovně bojovaly, a v důsledku ani rádoby nonkonformnímu proti-konzumnímu poselství. 70% (03.08.2016)

Tak tenhle jejich svět se mi dokonale trefil do noty. Lesní rodinka, kdy šest dítek zoceluje jejich otec, pravidelně cvičí, debatují, nasávají vědomosti, které by se ve školních lavicích jen těžko dozvěděli. Nakupují jen nezbytné věci, co se dá, uloví nebo si vypěstují. Matka kdesi v nemocnici bojuje (a už dlouho nebude) s bipolární poruchou a právě její radikální rozhodnutí vyšle rodinku neznajíc Star Trek nebo bojové počítačové hry do civilizace – totálně konzumní společnosti. Ústřední myšlenka je zřejmě jasná. Co je víc? A která strana má navrch? Chybuje se v obou táborech, takže divák je zvědavý, kam tenhle zajímavý námět tvůrci posunou a kde všude najde pozitiva/negativa. Není to totiž plácání o smogu, tání ledovců nebo přídatných látkách v potravinách. Divák si tak tvoří vlastní názor, který mu ovšem tvůrci několikrát umně rozbourají, protože každý z životních stylů má svou odvrácenou tvář. Atmosféra je náramná, dialogy úderné, scény podbarvené Sigur Rós jsou sakra silné, herci naprosto přesvědčiví, což těší zejména u dětských/mladých tváří. Dosud hlavně seriálový herec Matt Ross překvapil. A Sundance i Cannes mu tleskaly. Chytré, cynické, nepodbízivé. (10.04.2017)

"Captain Fantastic" je dokonalou skúškou tolerancie, pričom je to práve divák, ktorý sa musí rozhodnúť či je dostatočne vnútorne silný a dokáže tak akceptovať rozhodnutie iného: žiť podľa vlastnej ideológie, respektíve predstavy. Uhol pohľadu sa tu neustále "mieša", strieda ako finišujúci 100 metrov pred cieľom na Tour De France. Niektorým sa táto myšlienka viditeľne prieči, no faktom ostáva, že človek je slobodný jedinec, ktorý pokiaľ neporušuje zákon, môže si žiť ako len chce. Je na ňom či bude spať v pozlátenom hotely na madracoch "Dormeo", alebo pod holým nebom. (21.10.2016)

Tohle je svět, který podle mne rodiče v lese žijící rodiny příliš nedomysleli. Proč vychovávat supersilné, superodolné a superchytré děti tak, že své schopnosti nebudou mít nikdy šanci uplatnit? Ale když od toho odhlédnu, tak je samotný film výborný. Herecké výkony od Vigga Mortensena až po nejmenšího prcka nemají snad jedinou slabší chvilku, přitom každá postava má vlastní charakter a své místo ve vyprávění. Až ke konci film zařadí nějaká ta melodramatická klišé. (20.07.2016)

Nezávislý film v tom nejvlastnějším slova smyslu...nezávislý produkcí i obsahem...svobodný názorem... Pozor, Captain Fantastic není komiksový hrdina (i když k němu název filmu záměrně odkazuje), je to prototyp svérázného člověka, který se rozhodne žít skutečně svobodně, navzdory státu a svazujícímu systému, navzdory společnosti. Skvěle napsaný scénář, který si klade velké otázky - o podstatě svobody, o jinakosti, o ne/toleranci, o rodičovství, o rodině, o současném stavu Ameriky, potažmo naší západní civilizace, a který ústí s nezbytnou dávkou humoru , tak typickou pro poetiku amerického nezávislého filmu, k překvapivě smířlivé katarzi. Už dlouho jsem neviděl tak smysluplně napsaný scénář (i když o některých věcech by se dalo samozřejmě polemizovat...ptám se sám sebe jako diváka, jaká by byla moje percepce filmu, kdyby hlavní hrdina neměl tak vysoké IQ a vzdělání atd.). Captain Fantastic je pro mně osobně skutečný hrdina, a to nejenom kvůli tomu, že ho hraje právě Viggo Mortensen, ten chlap by mohl charisma doslova vyvážet coby americký exportní artikl. Věrohodný, sympatický a naprosto uvěřitelný! Fenomén moderních hippies, kteří se dnes maskují v hipsterské módní vlně, jejímž vedlejším produktem je zájem o zdravý životní styl, bio potraviny, alternativní medicínu atd., kteří ovšem nejsou schopni, tak jako Captain Fantastic, překročit vnitřní hranice utvořené městským způsobem života. Návrat k přírodě, návrat k podstatě. Cesta z města. A velký filmový zážitek! PS: Rozměr skutečnosti dává komparace s českým Captainem Fantasticem ze Šumavy... (16.10.2016)