Hostinec „U kamenného stolu“

Geniálně obsazený filmu duem Beneš a Hrušínský plus Frýbortová a Sedláčková, perfektní mamá Šlemrová, skvělá nevěrnice Šejbalová a rovněž i ostatní role jsou víc než úctyhodné. Příjemná letní veselohra, která připomíná naposledy prvorepublikové časy, protože na obzoru už se blíží zestátněné filmy plné rudých vlajek a ženská krása je oceněna šátkem kolem hlavy a plněním pětiletek. Krásné to byly časy té naší První republiky, krásné a elegantní to byly ženy, nádherná to byla čeština, galantní to byli mužové. Hned bych si zašel na takové pivíčko k hostinci "U Kamenného stolu". (22.08.2012)

Nezaměnitelný laskavý Poláčkův humor ve výborném filmovém zpracování. Dialogy Hrušínského s Benešem ve třetí osobě pozlatit. Tehdy ještě existoval smysl pro krásnou češtinu. Buď pozdravena husa s knedlíkem. Nikdy se nevrátí vzpomínka mládí. Nesouhlasím s vámi, ale budu s vámi na toto téma diskutovat, hned jak nakropím prádlo. (11.10.2005)

Děvčátka a chlapci - ANO! Toto je příklad naprosto dokonalého převedení knihy do filmové formy. A to prohlašuju smrtelně vážně a navíc taky vrcholně drze, neboť jsem knihu ještě nečetla... ALE!: - už jsem ji našla a beru si ji do vlaku na cestu do Vídně na ten jejich slavnej řízek - a taky do těch jejich slavnejch kaváren, kde u jedné kávy (vídeňskou kávu tam neznají, ale podobná je prej kaffee melange) se může sedět celý odpoledne a ještě vás oslovujou paní vrchní radová nebo pane emeritní profesore, ačkoli vás v životě neviděli... - a navíc ten štrůdl!... - Máme doma výtisk z roku 1941 - "Pro odběratele Lidových novin vydala a vytiskla Lidová tiskárna, z. s. s r. o. v Brně, jako šestý svazek V. ročníku KNIHOVNY LIDOVÝCH NOVIN". Jako autor je uveden Vlastimil Rada... (16.07.2011)

Jeden z mých nejoblíbenějších "propamětnických" filmů. Snímek se s vynikající předlohou Karla Poláčka vypořádal velmi dobře, nepostrádá vtip, šmrnc a dobře vybrané představitele hlavních rolí. Tak to prostě je, když do jednoho lázeňského městečka přijedou už léta rozhádaní bratři, kteří se mají ujmout vedení hostince po svém truchlícím strýci, kterému utekla žena. K tomu si připočtěme dvě mladé dámy, kterým se dvoří nejen bratři, ale i "světáci" Gaston a Percy, a spoustu dalších milých postav, na něž jak Karel Poláček tak i film pohlíží s laskavých humorem. (14.01.2009)

Zdar filmového zpracování Poláčkova románu nespočívá jen ve výborném hereckém obsazení, schopném doslovit ústřední příběh lidským poselstvím, ale i – ba možná především – ve zdařilém scénáři, výborně prostředkujícím spisovatelovu kritickou jazykovou hru. Většina promluv odráží vleklou jazykovou krizi, do níž propadla mluva a za níž nejvíce utrpěl dialog jako mezilidské poznání, srozumění a sdílení v devatenáctém století. Fráze, frazeologismy a pasivní větné konstrukce přetrhují vztahy mezi lidmi, izolují a vedou k nečekaně hloupému jednání a chování. Ojedinělé trsy upřímnosti v tomto klimatu usychají a záhy imitují život za pomoci stejných divadelních praktik, které si již osvojili ti, jejichž řeč zvala za své. (23.02.2019)