Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pan hostinský truchlí, protože manželka ho opustila kvůli druhořadému herci. Vedení podniku se proto musejí ujmout jeho dva synovci, kteří spolu právě nemluví... Na motivy románu Karla Poláčka. (oficiálny text distribútora)

Recenzie (150)

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Hostinec "U kamenného stolu" má v československé kinematografii zvláštní postavení. Je posledním snímkem svého druhu. Vznikl sice už v novém režimu, ale jeho scénář a příprava spadají do předúnorové éry. Stal se tak symbolickou tečkou za předválečným světem s typicky prvorepublikovými figurkami živnostníků, středostavovských paniček, hejsků a dam. Ve filmech, které následovaly, se už budoval socialismus a účtovalo se s třídními nepřáteli, zanikaly úpadkové žánry a inspirace se hledala na východě a především v tzv. socialistickém realismu. Snímek má příjemné a mnohokrát vyzkoušené obsazení, kdy takové hvězdy jako Saša Rašilov, Stanislav Neumann, Jiřina Šejbalová a mnozí další odvádí přesně to, co od nich divák čeká a co tak dobře umí. Navíc se film opírá o kvalitní literární předlohu Karla Poláčka. Celkově jde o sympatickou komedii, která prodává prvorepublikový esprit kvalitněji než finančně podvyživené předválečné rychlokvašené snímky. Celkový dojem: 75 %. ()

domirovec 

všetky recenzie používateľa

''Ženy jsou nepřítelkyně moudrosti. - Vyslovil jste odvážnou myšlenku. Nesouhlasím, ale chci s vámi diskutovat, hned jak složím prádlo.'' Rudolf Hrušínský a Svatopluk Beneš v této naivní, ale přeci povedené a vcelku pohodové veselohře předvádí skvělý výkon, zatímco se snaží na ženy zapůsobit a komoušům se z hledáčku filmů, do kterých by nejradši pořádně rejpli rychle zmizet. Nikdy bych si však nemyslel, že pouze kvůli kuličkám dojde k hádce na celý život. ''Whisky and soda - to je pravý nápoj gentlemana. - No jo, když já bych si ale dal pivo!'' ()

Reklama

Skuby47 

všetky recenzie používateľa

Pokud bych měla vybrat film, z něhož jsme doma citovali nejvíce vtipných replik, neváhala bych. Poláčkův román dovedla skvělá režie a excelentní herci k vizuální dokonalosti. Snímek je ukázkou toho, že i v jednoduché výpravě lze natočit skvostnou komedii, je-li k dispozici kvalitní předloha a mimořádné herecké osobnosti. Každá z postav byla jiná a velmi výrazná, měla svůj prostor a individualitu. Je těžké někoho vyzvednout, protože i epizodní role byly ztvárněny s mimořádným nasazením. Je to jednoduché, lidské a zábavné s pohodovou prvorepublikovou atmosférou. Chtěla bych žít v té neuspěchané době a je mi moc líto, že se Karel Poláček natočení svého díla nedožil. Taky by se mu to líbilo. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Idylka v československé kinematografii pomalu končí a pokud bych dějiny vnímal jen skrze to, jak se točily filmy, řekl bych:"Dobře tomu tak." Za pár let se objeví celá řada nových, kvalitních filmů, které budou výrazově a především tematicky bohatší. Jen pramálo filmů z předchozí éry nedýchá přespříliš idylickou atmosférou, jen málo filmů nectilo povinnost skončit šťastně, nejlépe svatbou... Hostinec nebyl jiný, standardní až standardizovaný. Slabé ***. ()

junxi91 

všetky recenzie používateľa

Podivně ztřeštěná romantické letní komedie z jednoho Hostince s celkem dobrými hereckými výkony. Film se vrací do roku 1925 a odehrává se v městečku Lazně Džbery pod Skalou. Do lázní přijíždí rada Dyndera s manželkou a se svými dvěma krásnými dcerami Věrou a Alenou. Rodina se ubytuje v penzionu "U kamenného stolu". Manželka majitele a hostinského, paní Boženka Tartmužová, je přichází přivítat na parkoviště. V penzionu je ubytován také Mistr Beno Mertens, herec, který má hrát hlavní roli ve hře H. Ibsena "John Gabriel Borkman". Je to hezoun a líbí se všem ženským v penzionu, hlavně paní Božence. Herec rád tráví čas v kuchyni, a paní Boženka je z toho nadšená. Rada Dyndera chodí rád na ryby s "hoteliérem" Tarmužem. Nemá s manželkou děti, zato má dva synovce Tomáše a Spytihněva, které bere jako vlastní syny. Jsou to vystudovaní chemici a pracují ve fabrice, žijí spolu, ale nemluví spolu kvůli banálnímu sporu o kuličky. Synovci vyrazí svým automobilem za strýcem do Džber. Sestry Dynderovy si vyrazily na výlet na koních a po cestě potkaly rozbitý automobil, který opravují synovci pana Tarmuže. Chlapci se do dívek okamžitě zakoukají a vyrážejí do lázní, kde je při příjezdu zálibně sledují Věra s Alenou. Věra s Alenou se vydávají do města tancovat a Spytihněv s Tomášem jdou za nimi. Na taneční zábavě se o děvčata zajímají dva muži - pan Gaston a pan Percy, kterým tancování moc nejde. Druhý den se setkají s děvčaty na tenise a tam se jim také nedaří. Zakoukaní synovci tak mají jistou konkurenci, naštěstí ne příliš silnou. Blíží se divadelní představení Mistra Mertense, ale ten je raději v kuchyni u paní Boženky a na hraní se vykašle. Musí se tedy hrát jiná hra a Mistr uteče s paní Boženkou pryč. Tartmuž najde její dopis na rozloučenou a vydává se ji hledat na kole s puškou. Jaksi se však zapomene u řeky s nahozeným prutem. Po návratu do hostince se zavře do svého pokoje a odmítá vylézt ven, zatímco hraje na harmoniku. Vedení podniku tak převezmou jeho synovci tak, že jeden bude šéfem a druhý mu bude sloužit jako vrchní číšník. Jejich role se mění každou neděli v poledne. Prvním šéfem je Tomáš a své nadvlády nad bratrem si užívá, neustále jej popohání a peskuje, zatímco Spytihněv jako vrchní číšník "Franc" zkazí každou objednávku. Rada Dyndera chce přátelům pomoci vypátrat uprchlého Mertense s Boženkou. Tomáš se snaží seznámit se slečnami, ale opět se objeví Gaston a Percy a chtějí si dívky vzít pro sebe. Do hostince zavítají povedení hosté, jeden z nich je herec a má zabalené syrečky v divadelním plakátu, na kterém je uvedeno, že herec Mertens vystupuje v roli krále Leara. Hosté způsobí v hostinci školy - protrhnou zelené plátno na biliárovém stole a starý fotr omylem rozbije stůl. Bratři se je vydávají pronásledovat, ale ne kvůli škodám, ale kvůli informacím o tom, kde naposledy vystupoval Mistr Mertens. Paní Dynderová se za ním pak vydává. Spytihněv s Tomášem vyhodí ty dva anglické gentlemany z podniku a děvčata to nejen uvítají, ale také vyrazí s bratry na výlet. Paní Dynderová mezitím vypátrá Mistra Mertense, který je ubytován v Pohřebním ústavu pana Damiana Rozmajzla. Ten zrovna vyhazuje Boženku kvůli nezaplacenému nájmu. Paní Dynderová informuje Boženku o tom, že s hostincem to jde od deseti k pěti a brzy zkrachuje díky vedení jejich synovců. Boženka se pohádá s Mertensem a vrací se s Dynderovou domů. Během výletu bratrů s děvčaty dojde také řeč na jejich spor ohledně nezaplacené duhové kuličky. Ten se vyřeší tím, že narazí na kluky, hrající kuličky. Bratři se k nim přidají a Tomáš vyhraje splatí Spytihněvovi svůj dluh a také 100% úrok. Spor je vyřešen a bratři si opět tykají. Dynderová najde v hostinci svého muže s Tatrmužem, ti dva spolu hrají karty a pan rada pije a cpe se nezdravým jídlem, které mu ona vždy zakazovala. Manželé se nakonec usmíří a synovci jsou rádi, že se tetička Boženka vrátila. Prostě si všichni krásně odpustili a nakonec nesmí chybět to hlavní - dvojitá svatba v hostinci. Jednoduchý příběh, zápletka točící se kolem zamilování a nadbíhání krásným slečnám, problémy ve dvou manželstvích, spousta vtipných situací v hostinci během toho, co jej vedli dva nešikovní a rozhádaní bratři, a snaha o návrat do období první republiky - tak bych to shrnul. A pan Hrušínský byl zamlada fakt hezoun, škoda, že pak kvůli Švejkovi přibral a už to nezhubnul.  () (menej) (viac)

Galéria (28)

Zaujímavosti (9)

  • Scény z hotelu byly natáčeny ve studiu, kde jsou za okny a dveřmi zřetelně vidět kulisy. (M.B)
  • Zahráli si zde i psi Růženy Šlemrové (Dinděrová), stejně jako například ve filmu Velbloud uchem jehly (1936). Měla chovnou stanici pro plemeno pražského krysaříka a často brala své mazlíčky na natáčení, díky tomu z nich udělala módu pro dámy z lepší společnosti. (Zdroj: časopis Retro 7/2016) (marhan)
  • Román vyšel v roce 1941, kdy už spisovatel Karel Poláček pro svůj židovský původ nesměl publikovat a autora kryl svým jménem malíř Vlastimil Rada. (sator)

Reklama

Reklama