Hostinec „U kamenného stolu“

Jestliže je Poláčkův Hostinec považován za jeden z nejlepších humoristických románů vůbec, film jej má a musí následovat. Proč? Zachovává totiž s obdivuhodnou bravurou všechny atributy Poláčkova díla, přitom je ale svrchovaně autentický a moderní zároveň. Není to žádná amorfní literární pieta, naopak. Ozývá se v něm výsměch maloměstské šedi a stereotypu, ale současně je oslavou krásy a kouzla lidského mládí. Výtečně rozehraná partie elitních zástupců českého hereckého Olympu potom dává příležitost k plynulé souhře mezi starší (Šejbalová, Šlemrová, Rašilov, neodolatelný Neumann, Plachý) i mladší (Hrušínský, Beneš, Chvalina, Špidla, samozřejmě obě Dagmary) generací, přičemž některé dialogy či repliky se díky tomu navždy zařadí do jakési kolektivní paměti národa. Dílo vracející se do dob (ne)dávno minulých, rýsujíc před diváky hravou atmosféru ospalého lázeňského městečka vytrženého z letargie nečekaným manželským rozkolem, vzbudilo negativní ohlas především u tehdejší (komunistické) kritiky, která film jednomyslně sepsula jako nepatřičný odkaz minulosti. Že nebyla v právu, je zřejmé. Filmový Hostinec je jednou z posledních svobodných vzpomínek na zlaté časy masarykovského Českoslovenka v době, kdy byl Masaryk a prvorepublikový status quo určen k okamžité likvidaci. (05.10.2008)

Filmová klasika s jednoduchou zápletkou, ale geniálně sehranou těmi nejlepšími herci své doby. Dialogy Tomáše a Spytihněva, potulný herec... skvěle vystižena atmosféra románu Karla Poláčka. Viděl jsem i divadelní inscenaci této hry v ostravském divadle(2017), kde výrazně vyčnívala skvělá herečka Lada Bělášková v roli paní hostinské, ale pánové Rašilov-Hrušinský-Beneš jsou naprosto nedostižní a nenapodobitelni. (28.09.2017)

Geniálně obsazený filmu duem Beneš a Hrušínský plus Frýbortová a Sedláčková, perfektní mamá Šlemrová, skvělá nevěrnice Šejbalová a rovněž i ostatní role jsou víc než úctyhodné. Příjemná letní veselohra, která připomíná naposledy prvorepublikové časy, protože na obzoru už se blíží zestátněné filmy plné rudých vlajek a ženská krása je oceněna šátkem kolem hlavy a plněním pětiletek. Krásné to byly časy té naší První republiky, krásné a elegantní to byly ženy, nádherná to byla čeština, galantní to byli mužové. Hned bych si zašel na takové pivíčko k hostinci "U Kamenného stolu". (22.08.2012)

Jedna z nejlepších komedií. 1) Hraje tu Dagmar Frýbortová, jedna z našich nejhezčích hereček 2) Hraje tu Václav Špidla, otec jednoho z našich nejlepších politiků 3) Tatrmuž narozdíl od Poláčkovy předlohy zradu manželky přežil, takže to není tak smutné 4) Nachází se zde jedna z nejlepších scének, co jsem kdy viděl - když Beneš upřeně zírá na místního plejboje Gastona, a na jeho výtku, co pořád tak kouká, říká, že se vůbec nekouká - a to asi 3x opakováno. (08.07.2012)

Když jsem byl asi sedmiletý jinoch, už tenkrát jsem měl svoji topku zamilovaných filmů, mezi nimiž byl Hostinec U kamenného stolu, Švejk a Sanitka, možná ještě Tři veteráni. V podstatě se nic nezměnilo, všechno jsou to pro mě pořád klasiky. Karel Poláček měl vytříbenou češtinu, která se nádherně odrazila i ve filmu. A ty dialogy, to je prostě krása a originalita autorovy mluvy. Tenhle film nezestárnul, naopak, dokáže mezi novodobými rádoby komediemi velice příjemně pobavit a svým jemným a vkusným humorem pohladit. Škoda, že Josef Gruss nenatočil už nic dalšího, měl na to sakra talent, který ale zase využil jinak, byl herec, skládal filmové šlágry (třeba kultovní Slunečnici, Jen pro ten dnešní den a mnoho dalších), nebo napsal scénář k neméně kultovnímu Kristiánovi. Hostinec U kamenného stolu navždy zakotvil v mém srdci i se spoustou postav a postaviček, včetně ústřední dvojice Rudolfa Hrušínského a Svatopluka Beneše. Nezapomenutelný je i Jiří Plachý v roli potulného herce a jeho výrok : "Ženo, tvé jméno je faleš!!" :D (12.01.2021)