Rodinka Bélierovcov

Tenhle film funguje skvěle pro lidi, kteří si myslí, že hluchoněmý je legitimní terminus technicus, znakový jazyk je mezinárodní a neslyšící jsou postižení... Příběh je hezký, ukazuje problematiku CODA dětí a lehkého zneužívání jejich neslyšícími rodiči pro potřeby každodenní komunikace, hlavní hrdinka je sympaťanda... Ale bohužel celý film z neslyšících dělá nevychované opičky, které před doktorem a tlumočníkem (v tomto případě dcerou a tlumočníkem v jedné osobě) probírají vaginální mykózu a dceřiným kamarádům ukazují kalhoty s flekem z první menstruace. Tak to fakt není. Rodinka Belierových se strašně snaží přiblížit svět neslyšících, ale dělá to tak hrozně audisticky, že by všichni neslyšící nejspíš odešli už tak v polovině promítání (i když oni by spíš nepřišli... Nelíbilo by se jim, že je hrají slyšící - a Karin Viard mi rozhodně nepřišla jako neslyšící přesvědčivá) Jo a mimochodem - umělecké tlumočení do ZJ je strašně náročné a bez nácviku by ho sotva někdo zvládl. Ta scéna je ale krásná, takže tady jsem filmovou licenci ochotná prominout. (11.05.2017)

Svěží filmový vítr z Francie/Belgie v podobě rodinné komedie o neslyšících Belierových se ke mně dostal až dnes, nicméně i přes zpoždění (mně už tak nějak vlastní) jsem za to moc ráda, byla to báječná podívaná.. Otevřenost, upřímnost, láska, nadhled, vtip, tolerance.. To vše se tu příjemně snoubí a nenásilně prolíná.. Louane Emera je v roli Pauly okouzlující a její učitel hudby Eric Elmosnino fantastický.. (29.10.2019)

„Váš otec si myslí, že lidé budou volit někoho hluchého?“ - „A proč ne. Když už zvolili debila…“ Snímek se snaží o určitou míru nekorektnosti a nabourávání předsudků (nejen) ohledně hluchoněmých lidí, takže se tu divák setká s extrémy od zprostředkovávaného setkání u sexuologa(?) až po emocionální otcovo „naslouchání“ dceři. A v tom právě tkví největší síla, ale zároveň i slabina filmu. Dokud jde jen o humor, není moc co řešit, vtipy vesměs fungují (i když je nutné si uvědomit, že hlavní hrdinka teprve vstupuje do puberty), nechybí pohodová atmosféra. Ovšem jak přijde na dojímání, film se pohybuje na tenkém ledě, přičemž se občas udrží přesně na hraně (procítěný zpěv s „překladem“), jindy je již za ní (směrem ke konci stále víc, ze závěrečných pohlednic mi bylo skoro až na zvracení a ten zbytečný příklon k Hollywoodu jsem nepobral). Celkový dojem mi vychází na slušné 4*. „Kdo to je?“ - „Grégoire.“ - „Neříkej, že jsi s ním spala!“ - „To ti neřeknu.“ - „A co Kamel?“ - „Rozešli jsme se včera před matikou.“ - „A tenhle?“ - „Ten byl po matice.“ (13.02.2018)

Nečekaně příjemné překvapení. Zcela neznámá mladá herečka Louane Emera zvládá nejen zpěv a znakovou řeč, ale bez problémů utáhne skoro celý film. A koho nechytne závěr za srdce, ten ho nejspíš ani nemá. Možná by se dalo říci, že scenáristé to se svérázností titulní rodinky občas až trochu přehánějí, ale funguje to, tak klidně pro jednou přimhouřím oko (90%). (09.07.2022)

Francouzská verze je o něco drsnější než americký remake. V něm si neumím představit, že by učitel vyžadoval po středoškolácích, aby zpívali duet o markýzi de Sade nebo červenajících se prostitutkách. Či že by spolu měli sex promiskuitní dívčina a kluk, co vypadá, že ještě chodí na základku. Jinak ale příběh zůstává víceméně stejný, a podobné je i jeho zpracování – poctivé řemeslo bez větších ambicí. Finále vyzní malinko do ztracena (jak to dopadne s první láskou, co otcova politická kariéra?). Herci mi typově připadali přesvědčivější než v americkém snímku. (18.05.2022)