Naša malá sestra

Kdybych daval letos tu palmu ja, tak bych ji dal tomuhle filmu. Je nezny a holcici. Uveritelny a celou dobu zajimavy a pritom obsahuje skoro minimum konfliktu. A ma podobne sintoisticky odstin jako Utis vodu od Kawase, vune a chuti jidel nam pripomenou nase mile, kteri uz tu s nami nejsou. A minulost, dobra nebo spatna ma na jedince sice velky vliv, ale stejne je rozhodujici, co s tim udela on sam. Koreeda dokaze skvele pracovat s detaily a nepatrne menit i perspektivy. Nadherny film na vic nez jedno podivani... (17.10.2015)

Před lety na mě Koreedův film Daremo shiranai udělal obrovský dojem a zřejmě i proto jsem od Umimachi diary očekávala hodně. A má očekávání naštěstí zklamána nebyla. Koreeda má velký cit pro atmosféru a tenhle film se mu režisérsky i scénáristicky moc povedl. Ne každému může sednout tento typ pozvolného filmu ze života, který nestojí ani tak na nějakém příběhu s daným začátkem a koncem, jako spíš na pochopení jednotlivých postav a jejich vztahů a na prožití několika prchavých chvil s nimi. Je to krásný náhled do japonského života jedné rodiny, který si člověk užije ještě o to víc, pokud se trochu vyzná v japonské kultuře. Už ty samotné rybičky "širasu" mi dokázaly vykouzlit úsměv na rtech, když jsem si vzpomněla, jak jsem si je kolikrát dávala v Japonsku s rýží a jak mi je chystala na snídani maminka mé japonské kamarádky. ~(4,3★)~ (23.05.2016)

Delikátna, pomalá, vyvážená, sympatická japonská dráma o sestrách a so sestrami... V prvom rade vyzdvihujem - herecké OBSADENIE, kde najprv tri zistia, že je ešte - štvrtá, ktorá bude žiť s nimi, príjmu ju medzi seba, bez toho, aby sa na ňu krivo pozerali, lebo je nevlastná. Dozvedia sa o nej, počas pohrebu otca, matka síce stále žije, ale ani s ňou, nie je reč, pričom rodinná situácia, sa ustáli, zlepší... Každá zo sestier má prácu, súkromné problémy s partnermi, kde prichádzajúca, štvrtá, nevlastná, vkladá do ich života, nový, pozitívny rozmer, srší z nej extrémne pozitívna nálada, pričom je vynikajúca futbalistka, ktorá sa rýchlosťou svetla, zadaptuje v novom prostredí. Hovorím o Suzu, ktorá sa spočiatku cíti, nesvoja, ale Sachi, Yoshino a Chika sa zachovajú milo, keď ju nezačnú, trebárs, šikanovať, ale nastane pravý opak. Vo filme som nepostrehol - negatívnu postavu, zlého človeka, ktorý by znepríjemňoval existenciu milých štyroch dievčat, občas zaškrípe nešikovný a nedotiahnutý strih, ale všetko vyváži - brilantná réžia - Hirokazuho Koreedu. Výnimočný film, aký som chcel vždy vidieť a poznať, podarilo sa, najmä pre kvarteto šikovných herečiek, ktoré sú uvolnené i šarmantné, zároveň... (23.06.2016)

Níže jsem četl názor, že tohle je malý film s velkým srdcem, což je dle mého názoru popis, který k japonskému snímku sedí dokonale. Není to velkolepé, je to spíše intimní, ale není to nic, co by se vás snažilo citově vydírat, je to skromné a prostě to ukazuje, jak se mohou vyvíjet lidské vztahy, ať už na základě samotných setkání, anebo v souvislosti se smrtí blízkých. (16.08.2017)

Krásný film s poměrně jednoduchým příběhem, jež sází především na vykreslení jednotlivých postav a realistický náhled do jejich života. Jsem moc rád, že ještě dnes někdo umí tvořit filmy, které nejsou plné megalomanských akčních sekvencí, supermoderních digitálních efektů či provokativních sexuálních scén, a přitom dokážou i při dvouhodinové stopáži člověka zaujmout pouhým svým vyprávěním a přirozeností hlavních postav. Přesně takovým snímkem je „Umimachi diary“ – příběh tří sester, které žijí bez rodičů odkázány samy na sebe a přijmou mezi sebe ještě svou čtvrtou (nevlastní) sestru. Můžeme sledovat jejich radosti i starosti, poznávat jejich pohnuté osudy a velmi odlišné povahy, které by mohly ve vteřině rozbít tu jejich křehkou symbiózu. To se ale naštěstí nestane, a to díky faktoru, jímž je doslova protkán celý snímek, a který ve mně zanechal moc hezký pocit při odchodu z kina. A co že to bylo? Inu, i přes veškeré strasti okolo nás vězte, že ze světa ještě nezmizela obyčejná radost ze života a hlavně lidská laskavost. (24.05.2016)