Joy

Zpočátku mi to přišlo tak divné, až jsem uvažoval, že se zvednu z kina. Když ale na scénu vstoupil můj velký oblíbenec Robert De Niro (jeho postava je zde však bohužel spíše jen do počtu, jak se později ukáže), rozhodl jsem se zůstat, a dobře jsem udělal - je to pěkný film, který stojí za vidění. A to především díky herecké přítomnosti Jennifer Lawrence, kterou jsem až dosud neznal a která je pro mě velmi příjemným objevem. Titulní postava v jejím podání je velká sympaťačka a člověk jí drží palce, i když závěr filmu je samozřejmě předvídatelný až hrůza. To už je úděl podobných životopisných fimů, a asi proto je nemám moc rád, protože neumí moc překvapit. V případě ženy, která byla předobrazem filmové hrdinky, se sice v mém případě o nějaké obeznámenosti mluvit nedá - v životě jsem samozřejmě o žádné vynálezkyni lepšího mopu neslyšel, na druhou stranu je logické, že musela uspět, jinak by o ní asi těžko někdo točil film (film Joy je volným ztvárněním života a vzestupu vynálezkyně a hvězdy home shoppingu Joy Mangano, která se v 90. letech stala novým typem televizní hvězdy a podnikatelskou magnátkou s řadou výrobků a vylepšováků pro domácnost včetně slavného samoždímacího „Zázračného mopu“, který dovedl matku samoživitelku z Long Islandu k vytvoření obchodního impéria). A tak když jsem si v kině uvědomil - protože zpočátku se ten film tvářil jako všechno možné - že Joy je jen další variací příběhu o americkém snu, jakých už člověk viděl spousty, přimělo mě to nakonec držet se s hodnocením jen na 3 hvězdách - a to i kvůli divnému úvodu, který mě dost otrávil, a podle mě zbytečně natažené stopáži, která by se dala jistě zkrátit. ZAJÍMAVOSTI: 1) David O. Russell považuje za filmového předchůdce tohoto filmu Scorseseho snímek Alice tu už nebydlí. 2) K vytvoření podobného dojmu jako u černobílých filmů použil kameraman monochromatickou paletu, která se s Joyinými ambicemi rozšiřovala. 3) Zajímavým okamžikem v ději filmu je vzestup teleshoppingu, který je předzvěstí našeho technicky orientovaného světa. 4) Režisér při natáčení spolupracoval se samotnou Joy Mangano, která je předobrazem filmové hrdinky. 5) Postava ředitele QVC Neila Walkera (Bradley Cooper) je smyšlená a složená z několika různých lidí v QVC, kteří s Joy pracovali. 6) Postava Joy ve filmu vystřídá 45 kostýmů, které pomáhají vyjádřit její přerod z mladé vstřícné dívky k tvrdé obchodnici a hlavě rodiny. (04.01.2016)

Džej-Law v roli rodinnou utlačované ženy plné snů, které život naházel nejvíc klacků pod nohy v dějinách lidstva. Díky hyperakční kameře a vhodně zvolenému písničkovému soundtracku působí O'Connorova režie opět jeho něco, co divákovi nenechá od začátku do konce vydechnout. Slaďoučký drama, který mě sakra že bavilo. (20.05.2016)

"Teď bych rozhodně nepospíchala do práce, kdybych tenkrát měla patent nebo právníka." Tak to by záleželo na kvalitě právníka. Nechci se nějak moc vytahovat, ale já nepodnikám. A to zejména proto, že moje lokty jsou pro tuto činnost příliš tupé. Nicméně, kdybych bydlel v zahypotékovaném domě se svými prarodiči, rodiči, exmanželkami, dětmi a pradětmi, tak bych asi taky něco vymyslel, vyrobil, prodal a zbohatl. A určitě by mě to bavilo víc, než poletování Joy na mopu, při kterém ji štvala rodina, právníci i "spřátelení" výrobci. Jsem však člověk přející, takže jí tu vybojovanou slávu i prachy přeju, ale za tu depresivní nudu hvězdami hýřit nehodlám. (04.10.2016)

Tohle je podnikání. Žádné zeširoka vzaté skákání v čase, ale naservírování počátečního pekla ve světě byznysu v přímém přenosu s famózní Jennifer Lawrence. Scéna po scéně, záběr po záběru. Všechny emoce jsou na místě a má to neskutečnou energii. Pro jedince co se svým nápadem začínali podobně strastiplnou cestu je to dvojnásobný nášup. K nepochopení je pak úvodní nahořkle "woodyallenovský" rozjezd, který je plný prapodivných individuí a zvláštních režisérských postupů - je potřeba cca 30 minut posečkat. Ke konci ale čím dál lepší a jasnější, stejně jako životní cesta hlavní představitelky. Jennifer si krade některé scény vyloženě pro sebe, neskutečné, měla dostat Oscara spiš než Brie Larson, která byla holt v méně komerčním bijáku. (16.05.2016)

Zenska variacia Fightera. Znova sledujeme vzostup jednej nadanej osoby napriek nepriazni osudu a jej vlastnej nefunkcnej rodiny. Akurat to tentokrat nie je pribeh o boxerovi ale o domacej malomestiacke, ktora svojimi vynalezami dobije svet. Fighter mi sadol viac nielen preto, ze to bol chlapsky pribeh, ale celkovo mi vztahy v tom filme pripadali ovela zaujimavejsie ako v Joy. Ked si odmyslime uspech, ktory Joy dosiahla, tak nic dalsie uz tento film neponuka. Rodinne vztahy su vykreslene tak absurdne až mi pripominali soap operu, ktoru neustale sledovala matka hlavnej hrdinky. Uplna nuda to nie je vdaka spickovym hercom, ktori si odohraju svoj vysoky standard, ale zaroven to ani na chvilu nie je strhujuce. Ale obcas je to celkom dojimave. Proste taka rozpravocka pre zeny v domacnosti o tom, ze ak dostanu brilantny napad, tak môzu dobiť svet. 6/10. (29.12.2015)