Réžia:
Bence MiklauzicKamera:
Márton MiklauzicHrajú:
Ferenc Lengyel, Tibor Szervét, Kálmán Somody, Lia Pokorny, Zoltán Rajkai, Simon Miklauzic, Kristóf Horváth, Bálint Hegedűs, Zoltán Schneider, Ralph Berkin (viac)Obsahy(1)
Na parkovišti si každý může postavit auto, kam chce. Vyjma jediného, stříškou krytého místa, kam Legionář - hlídač, majitel a vládce parkoviště - pohřbívá mrtvé ptáky. Jednoho de se však objeví bohatý podnikatel, který tu chce zaparkovat svého Forda Mustanga z roku 1968. Mezi dvěma osamělými muži (žena ovšem konfliktu také nechybí) dochází k souboji na život a na smrt, kde už vůbec nejde o parkovací místo, ale o střet dvou světonázorů. (Současná filmová tvorba – Střední Evropa)
(viac)Videá (1)
Recenzie (46)
Ten, kdo vymyslel příběh k tomuto filmu, je podle mě génius. V příběhu se totiž střetnou dvě naprosto různorodé postavy a jakákoliv konfrontace je odměněna naprosto skvělými dialogy. A když už se ve filmu nemluví, tak se pro změnu hodně děje. A nejlepší na tom všem je, že plno nejasností je divákovi stejně rázem osvětleno a tak na zmar nepřijde ani jedna minuta. Jen nekonečný údiv nad každou další scénou, která pomalu, ale jistě rozkrývá okna do duší dvou různorodých lidí hledajících kus štěstí ve svém životě. Pro mě jeden z největších filmových zážitků za posledních několik let. Maďaři suprově zabodovali. Díky uživateli Enšpígl za doporučení. ()
Už dávno sa mi nepodarilo vidieť film s pár osobami, odohrávajúci sa na priestore malého parkoviska, s pomaly plynúcim dejom, pri ktorom sa napriek tomu divák nenudí, s výborne zvolenou hudbou, úspornými dialógmi, šikovnou kamerou, film, ktorý sa netvári ako artový, nič nezatajuje, iba postupne odkrýva tak, aby divák pri záverečných titulkoch nemal žiadnu nezodpovedanú otázku. Nezanedbateľným plusom filmu je, že náklady na jeho výrobu boli určite zlomkové oproti nákladom na bežné filmy. Kto je primerane trpezlivý a pozorný, ten si rozvíjajúci sa duel vychutná až do konca. ()
Malý svet zatrpknutého chlapíka, parkovisko, naruší človek, ktorý už nemá čo stratiť. Nádherná kamera, jemne plynúci dej a presne typovo obsadení herci. Na to, že sa film odohráva na obmedzenom priestore, nie je vyslovene založený na dialógoch. Najhlavnejšiu rolu tu hrajú pohľady a postupné odkrývanie minulosti. Parkoló je nečakane poetický film, ktorý vás donúti sa na konci zamyslieť nad tým vaším pohľadom na svet. ()
Nádherne jednoduché a pritom tak hlbokomyseľné. Čo sa stane keď do pokľudného života samotára bojujúceho s vlastným tieňom minulosti a do sveta, ktorý si žije len sám pre seba, arogantným spôsobom vstúpi niekto s úplne opačným životným postojom? Nevyhnutne príde konflikt a súboj na život a na smrť. Veľmi sa mi páčilo pomalé plynutie príbehu a tiež i samotná koncepcia deja založeného na detailoch, ktoré sú divákovi servírované len postupne a vždy v ten správny čas, niekedy i opakovane. Tá jednoduchá krása ma proste očarila. ()
Připadá nám, že v druhé polovině 19. století každý Francouz, který vzal do jedné ruky paletu a do druhé štětec, se stal skvělým malířem; že každý mladý Angličan, který v šedesátých letech minulého století vzal do ruky elektrickou kytaru, byl samosebou virtuózem – a nyní, jako by každý Maďar, který vezme do ruky kameru, byl nutně báječným vykladačem fantastických příběhů... Stručný děj: (samozvanému?) správci parkoviště se snaží dostat pod kůži těžce nemocný magnát ze sousedství. Nakonec se mu to (byť za cenu vlastní smrti) podaří. Správce zbavený svého osudu (ve filmu je objasněn) si musí hledat novou cestu. - Podstatou filmu jsou však otázky, které si divák musí vyřešit sám: Jaký význam má "místo" (lokalita) obecně? Proč tak prudký střet při snaze "dostat se pod střechu"? Kde jsou meze "legitimních: prostředků? Má člověk něco cennějšího, než je jeho "vlastní osud"? A samozřejmě atd. ()
Reklama