Vo všetkej nevinnosti

Dobře rozehraná partie, trpící tolika nedotaženostmi a pro mě nepochopitelným vyzrazováním následujícího děje. Když se v 65 minutě v podstatě vše dozvím, ztratí film poslední známky napětí, aby se vše pokusil v závěru "napravit" Michel Serrault. Ovšem i samotný závěr je spíše zoufalý, jako když Alain Jessua nevěděl kudy kam, tak to v minutě ukončil. Velká škoda, přeškoda... (29.10.2011)

Na jedničku v klasické školní škále to není, ona i dvojka je dost, ale musím přiznat, že takové latentní napětí, které jsem po celou dobu vnímal, pro ni hovoří. Když ovšem od toho abstrahuji, tak vlastně o moc nešlo a důvody k vraždění si člověk musí spíš domýšlet, než jim věřit. Mám pro francouzké filmy jistou slabost, která pramení pravděpodobně z toho, že bývají spíše komorní, než výpravné, vcelku přehledné, takže jeden prostý průměrný občan s jejich pochopením nemá problémy. Stačí vidět jak Serrault bere do ruky šroubovák, cosi kutí s drátkama a hned víme co se chystá. :-)) (02.11.2015)

Já si nemůžu pomoct, ale mně ten příběh přišel hrozně plytký. Vlastně v podstatě celkem o ničem... Jistě, nevěra je smutná věc, ale jednak to nemusí být hned konec světa (obzvlášť pokud se to stalo jen jednou a byl to "úlet" (tedy ne že bych nevěru obhajovala či omlouvala, samozřejmě - i když pravda, v jistých situacích se dá i pochopit, to by bylo ovšem na dlouho, a nechci tohle téma jakkoliv zde rozvádět)), a pak - o nic víc vlastně v tom filmu nešlo - tedy až na to, že onu nevěru tchán nějak nemohl rozdýchat (snad hůř, než kdyby na to přišel sám podvedený manžel), a snacha, než by se připočurala a byla aspoň trochu pokorná, snažila se to nějak urovnat, omluvit se, a jednala s tchánem vlídně, tož udělá přesně pravý opak - stane se z ní fúrie (možná už taková byla před tím, jen se to tak neprojevovalo), která se k tchánovi chová čím dál hůř, až ho snad chce i zabít; toto vážně vůbec nechápu. Rovněž s tím divným koncem-nekoncem se nemůžu nějak smířit. Možná bych to musela vidět znovu (a nejlépe v originále - hlas Jitky Ježkové mi k Nathalii Baye vůbec nesedí; ale nejen kvůli tomuto, pochopitelně). Ovšem to nic nemění na tom, že "za á" Michel Serrault zde byl prostě vynikající (kde ale také není, že ano ;), některé scény (nejen s ním) mne vážně vcucly, a našel by se sem tam i nějaký ten fragment filmu, který se mi docela líbil (kupř. pěkná příroda v okolí domu). Myslím, že kdyby zde bylo "ještě něco navíc", film by mne jistě nadchnul. A "za bé", režisérská práce byla též prvotřídní. (04.11.2015)

Dobře natočené drama mě sice dokázalo do sebe velmi úspěšně táhnout, nepřekáželo mi ani pomalejší tempo a Michelu Serraultovi (jenž podal opět vynikající výkon) jsem byl schopný věřit každý pohled a podanou emoci v roli paralyzovaného muže po nehodě, většinou ke všemu ještě mlčenlivému. Ale současně mám poněkud rozpačité pocity co do vývoje děje a postav. Jen stěží jsem dokázal uvěřit, že by jeden intimnější incident v podobě nevěry mohl vzbudit tak extrémně silnou vzájemnou nenávist mezi tchánem a snachou, až se oba pokouší jeden druhého zabít... Pokud by šlo o mysteriózní film, který by oplýval specificky stylizovanou atmosférou a k tomu i jistou dávkou tajemna, určitě bych to bral jinak, jenže v případě ryze psychologického dramatu podobně váznoucí logiku konání postav příliš nelze přehlížet. Když k tomu přičtu velmi náhlý závěr filmu, který pak skončil v jedném z nejnapínavějších okamžiků, nenacházím moc důvodů k výrazně nadprůměrnému hodnocení. Potenciál ještě víc rozvinout napínavou podívanou tu byl dle mého názoru rozhodně větší. Stejně tak docela náročné počínání muže před vraždou i po ní mohlo být pojaté daleko víc minimalisticky a bez několika střihů v čase, které ono strhující počínání zbytečně zkrátilo. Serraultův výkon tak zde zůstává jediným důvodem, proč bych mohl někomu tento film doporučit. 65% (18.10.2020)

Dokonale zabudnuteľná jednorazovka. Napínavý thriller o nevere v rodine, ktorá sa prevalila. Neverní nechcú byť odhalení, tí čo o nevere vedia premýšľajú, čo spraviť a či a ako sa pomstiť. Rozuzlenie ako vždy nečakané a odhaľujúce ďalšie vzťahy panujúce v dome. Z chabrolovských thrillerov väčšinou presne mapujúcich a ukazujúcich správanie a motivácie aristokracie tu ostala len tá dobrodružno - vzťahová stránka, ktorá bez analytickej nadstavby spôsobu života a jeho príčin ostáva len priemernou, ľahko zabudnuteľnou napínavou epizódou o odhalení nevery a následných vražedných úkladoch. (10.04.2014)