Demolice

// Máte pocit, že Crazy On You od Heart je smutná písnička? Já ho taky neměl. Až doteď. Film o tom, jak dokáže být taková malá životní dekonstrukce nakažlivá, přitom ale naprosto pochopitelná, vtahující a ještě dokonce i místy zábavná. Jake Gyllenhaal znovu dokazuje, že je naprostý herecký chameleon a k tomu ještě ultimátní sympaťák i v roli, která zprvu rozhodně sympatická není. Oproti tomu Naomi Watts dokazuje, že jí mám v žebříčku nejoblíbenějších hereček právem na prvním místě a její čuch na pořádné filmy pořád funguje. Vlastně nebýt toho, že film možná zkouší žonglovat s o jedním tématem víc, než by měl, klidně bych ho pocitově srovnal s loňským Jobsem, který mě taky tak nějak poznamenal a to tak, že napořád. Demolition sice není až tak napínavou hrou, nebo až tak precizně vystavěným snímkem, pořád je to ale zatraceně živelný chaos, ze kterého postupem času vzniká skoro-dokonalý obraz, na který se milerád v budoucnu opět někdy podívám. A doufejme, že to bude i v kině... 9/10 (23.06.2016)

Musím potvrdit nadšené reakce. Škoda č.1 že to většina lidí nepochpí, pravda dlouho není jasné o co a jaký žánr se jedná, ale to vůbec nevadí, naopak. Škoda č.2 že to zůstalo tak pod radarem, tohle mělo bodovat na cenách a mám pocit, že je Gylenhaal herecky uplně jinde, než zbytek mužské konkurence, odehrál to s neuvěřitelnou lehkostí a přitom se nepitvořil. 9/10 (25.06.2016)

Dost jsem se s tím dílkem pral. Film v sobě co chvíli přepíná vážné a naopak silně odlehčené drama, někdy jakoby si vlastně neuměl vybrat čím je, díky čemuž působí dost zvláštně. Snímek mě tak velmi přitahoval, ale i odpuzoval zároveň. Stejně jako hlavní hrdina, kterému jsem místy fandil maximálně, jindy zas jen nechápavě přemítal nad tím, proč vlastně takovému magorovi věnuju jen trošku svých sympatií. Ostatně, Davis není jediná postava, které zde hrabe (takže na jednu stranu si člověk libuje nad herectvím hlavně Jakea a Naomi, na druhou si zoufá, proč musí zrovna tihle 2 hrát místy až odpudivé blázny). Každopádně, realitě je tenhle film vzdálen na míle a já z tohoto „originálního“ přístupu nadšený příliš nejsem. A také těžko rozdýchávám postavu syna a všeho kolem něj, zejména takové pasáže jako „střílení“ či „ničení manželství“ mě úplně minuly. Celkově rozpačitý dojem z filmu pak podtrhuje soundtrack, který by byl moc fajn, kdyby z něj místy až „nestříkala“ ta rádoby nezávislost typická pro indie filmy. Za mě to tak bude váhavý průměr. (08.01.2017)

Jake Gyllenhaal je už niekoľko rokov prakticky stávka na istotu a hlavne, pokiaľ sa jedná o tie menšie, menej známe projekty. Preto som bol dosť zvedavý aj na Demolition a síce zápletka na prvý pohľad nepôsobí úplne najatraktívnejšie, no nakoniec si teda určite nemôžem sťažovať. Film sa síce venuje prakticky len tomu vyrovnávaniu sa so stratou manželky, ale v rámci zábavnosti tou najlepšou možnou formou, keďže Jake Gyllenhaal sa tu naplno odviazal a robí si všetko po svojom. A názov filmu je tentoraz uplne výstižný, deštrukcia vo fyzickej, ale aj psychickej podobe. Takže aj keď som vlastne hlboko vnútri cítil, že je to v skutočnosti celé smutné, ale aj tak som sa musel každú chvíľu smiať, hlavne v úvodnej a záverečnej fáze, kedy je tých vydarených sekvencií nespočet od písania sťažnosti zákazníckemu oddeleniu počas smútočného karu až po vychutnávanie si hudby v dave. Jedine rozporuplne tu na mňa pôsobí línia s operátorkou zákazníckej linky, keďže mi to vyhovovalo len v tej anonymnej polohe, príchod Naomi Watts ma skôr sklamal a jej postava nemala pre film žiadny prínos, ale zase sa mi páčil vzťah hlavného hrdinu s jej synom. A z obsadenia mi ešte vyhovoval aj šéf a svokor hlavného hrdinu, presne takáto postava tu bola potrebná. No a režijne tu nemám čo vytknúť, kvalitná práca. Takže som nadmieru spokojný, kvalitná dráma s perfektným Gylenhaalom, pri ktorej som sa navyše zasmial viac, než na väčšine plnohodnotných komédiách. 77% (14.07.2016)

Pokus o „good-feelingovku“ a depku v jednom a v oboch prípadoch to funguje iba z polovice. Tragikomédia / postraumatická dráma, v ktorej je minimum humoru a ani tá depka nejde natoľko na dreň, aby mohla akokoľvek zapôsobiť. A práve kvôli tomu Demolition vyplynie v závere absolútne do prázdna namiesto toho, aby čokoľvek „sdělil“. Začiatok je síce skvelý, aj samotný záver, ale to hovoríme dohromady o nejakej ledva pol hodinke. Medzitým sa film motá sám v sebe, nikam neposúva a riešenie problémov ako malý homosexuál/transvestita, ktorý vlastne sám neviem, či ním je na pútavosti nepridáva. Toto mal byť film prevažne o hlavnom hrdinovi a o jeho vyrovnávaní sa so stratou, o tom ako za sebou nechať starý život a začať ten nový a nie o nezaujímavých vedľajších postavách a ich problémoch. Jake Gyllenhaal je síce tradičný vynikajúci a celý film tiahne, no iba na svojich ramenách ho kompletne celý neutiahne. Nakoniec sa ani nečudujem, že Demolition akékoľvek ocenenia, ba aj vôbec nominácie na ceny, obišli. Na prvý pohľad sa síce jedná o ten typ filmu, ktorý by chcel bojovať o rôzne ceny, ale v konkurencii iných na to jednoducho nemá a ostal iba v vodách neškodného priemeru. CELKOVO: 3* (6/10) (01.07.2016)